Poklidné městečko v Kalifornii by prožilo další líný a ospalý den, ovšem studentka Casey Beckerová se svým spoluobčanům poněkud nedobrovolně postará o děsivé rozptýlení. Stává se totiž první obětí vraždícího maniaka, která byla nejdříve přinucena hrát s ním po telefonu šílenou hru, díky které přišel o život její přítel a posléze i ona sama. Na řadě je teď další středoškolačka Sidney Prescottová. Její matka byla před rokem zavražděna podobně jednajícím šílencem, a přestože Sidney svědčila proti údajnému vrahovi své matky, televizní reportérka Gale Wheatersová je přesvědčena, že jde o stejného zabijáka. Je tedy ... (zobrazit celý text)
Wes Craven se rozhodl, že nás nejen vyděsí, ale i pobaví. A uspěl na celé čáře. A ještě k tomu nás vzdělal v oboru teorie horroru, k čemuž využil postavu Randyho, mého oblíbence. Svěžest s jakou na pole vražd a krve vtrhli Neve Campbellová, Courteney Coxová a spol. je magnifique, prostě vítejte ve Woodsboro.
Jeden ze zakládajících snímků žánru "teenage-horor" a zároveň asi jeho nejkvalitnější zástupce. Neve Campbell tady předvádí svůj dosavadní herecký vrchol a taky ostatní herci mile překvapují. Stejně tak je milým překvapením scénář, jenž sice staví na mnoha hororových klišé, ale zároveň si z nich v mnoha ohledech dělá osobitou legraci, což dodává tomuhle snímku i mírný humorný podtón. Ale fakt jen mírný, jde přece jenom o horor, kde není úmyslem diváka rozesmát, ale vystrašit.
Geniální pocta a zároveň parodie žánru, plná odkazů a stylových hlášek pro znalé. Snímek vrátil dech žánru a paradoxně tento čerstvý závan přivál tvůrce, který již jednou podobné šílenství odpálil (ale tenkrát s populárním Freddym). Vzdejme hold Cravenovi, který musel již podruhé zasáhnout, aby jsme se opět mohli pěkně bát...
Je jasné, že se jedná o úplnou novotu, která zanesla svěží vzduch do pěkně zapáchajícího žánru. Zároveň však dle mého názoru úplně potlačila klasické atributy vyvražďovacího hororu a nabídla "jenom" černý humor a rozbití většiny klišé, což bohužel vede ke ztrátě jakékoli "vyššího smyslu". Jediným věčným plus asi navždy zůstane hnusný hlas Rogera L. Jacksona.
Baf! Lekli jste se? Pokud ano, tak pro vás bude Vřískot horrorem minimálně desetiletí. Pokud ne, tak víte co je horror... No a teď vážně. Vřískotu jde spíše o zábavu stavěnou na lehkém parodování vyvražďovacích klišé, než-li o vzbuzování pocitu děsu. A to je také ten problém, jelikož nakonec se sám v klišé utopí. Přesto jde o celkem příjemný počin, ale právě on na dlouho uvrhl filmové horrory do osidel nesnesitelných pištících amerických teenagerů.
Asi to na mě nezapůsobilo tak, jak mělo. Jako horor nic moc, jako laciná a brutální polodetektivka to celkem ušlo. Na druhou stranu některý scény sou opravdu dobrý, ale že bych z toho byl nějak totálně odvařenej, to se říct rozhodně nedá. Lehkej nadprůměr.
celkem zajímavej nápad na "horor", ale po nějaké chvíli se to okouká a je to spíš nuda. nezáživná nuda. takovej oddychovej blábol o ničem. následující díly jsou ještě mnohem horší, takže k nim se vůbec vyjadřovat nebudu. nemyslím si, že udělat celou zápletku filmu na tom, že někdo je švihlej hororama a chce si vyzkoušet zabíjení a jestli mu to projde jako dostatečně zajímavou a nosnou myšlenku filmu.
