Who's Minding the Store?

Oskar

Zdá se neuvěřitelné, že by Jerryho Lewise mohl milovat kdokoli jiný než jeho matka. Přesto má slušný okruh loajálních příznivců a tu a tam mi to nedá a zkouším se dovtípit proč. Zjišťovat to tímto filmem nebyl dobrý nápad. Hotelový poslíček nebo Miláček žen mi ještě poskytli docela uspokojivé odpovědi ve formě stavebně zdařilých situačních gagů (čti: Lewis je strašný komik, ale dobrý režisér), ale tento film Jerry nerežíroval a rozdíl v péči o jednotlivé nápady je znát. Zápletka je opět rámcová: Panovačná "velká žena za velkým mužem" paní Tuttleová je konsternována zaujetím své dcery pro Normana (Lewis), zaměstnance jednoho z 26 rodinných obchodních domů. Není divu, když se Norman chová jako uprchlý exponát z pavilonu opic a dělá mu potíž i manipulace lžící při konzumaci polévky. Paní Tuttleová je možná protivná snobská štěkna, ale s jejím záměrem ty dva rozdělit nelze než sympatizovat. Norman má být pověřen nejpotupnějšími úkoly, jaké jsou v obchodním domě zapotřebí a jeho neschopnost v nich obstát má dceři otevřít oči. To, co následuje, je série vzájemně zaměnitelných výstupů, kdy Norman destruuje například oddělení obuvi (zápas s tlustou zákaznicí patří k nejlepším místům filmu), krotí zdivočelé paničky při jejich náletu na výprodej textilií, překonává zhnusení z francouzských kulinářských specialit atd. atd. Málokterá z těchto scén někam graduje, žádná neposunuje děj kupředu a většina začíná a končí prvotním nápadem. Výjimkou je apokalyptické finále s porouchaným vysavačem. Pokud je středem dění vašeho filmu tak výrazný komik jako Jerry Lewis a navzdory tomu jsou vtipnější i všichni ti celoživotní dělníci vedlejších rolí jako John McGiver nebo Ray Walston, něco není v pořádku. 40%(23.8.2010)