Něbo Moskvy
Moscow Skies
Obsahy(1)
Z letecké školy přichází do svého prvního bojového nasazení mladý poručík Strelcov. Učednická léta skončila a mladého letce čeká krutá válečná realita. Německé letecké svazy míří k Moskvě a Strelcov se s horkou hlavou a statečným srdcem vrhá do bitvy za to, aby Moskevské nebe, pod nímž žije jeho rodina a milá zůstalo čisté. Boj na život a na smrt vysoko mezi oblaky začíná a z nováčka se s každým novým sestřelem stává letecké eso. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Tento film zřejmě dobře plnil svou za války a krátce po ní, ovšem nyní, když už je nacismus skoro dávná historie, je historie i z tohoto filmu. Svojí zábavnou funkci už neplní, mobilizovat nemá co. Silné **. ()
Skutečnost, že film byl natočen ještě během války, je pro ruské poměry mimořádná. Že příběh není prost sladkobolných schematičností, ovšem nesmí překvapit. Podobné rysy měla většina tehdejší filmové produkce i na Západě. Bylo to pochopitelné, šlo o všechno. Buď barbarství, nebo lidství, buď tyranie, nebo demokracie. Příběh sám přes veškerou svou prvoplánovou osvětovost má ovšem více rozměrů. Ani jednou tu nezazní slovo komunista, ani jednou nic neslyšíme o Stalinovi, Žukovovovi. V popředí stojí především prostí lidé a jejich štěstí i ztráty. Happy end není happy endem, ale důvodem, pro který stálo obětovat život, nadřadit vlast a podřadit rodinu. Pojetí vzdušné války uchvátí už tím, že vůbec nějaké je. Syrovost, která dominuje nad ideologismy a frázemi, z pochopitelných důvodů zdůrazňuje vrcholné momenty a méně už ony slabší. Kladem filmu ovšem je, že se jim ani nevyhýbá. Celkový pocit z tohoto díla je oproti výchozím očekáváním více pozitivní, než by bylo možno věřit při pohledu na jeho první záběry. Ne nadarmo a nikoliv neprávem si vynucuje divákovu pozornost i po desetiletích. ()
SPOILER! Příběh frackovitého poručíka, dvacetiletého pilota Ilji Strelcova, a jeho vzestup na výsluní. Když vypadne z letecké školy, tak smí nejprve lítat jen na postarším dvouplošníku Polikarpovu I-153, ale hned při prvním (cvičném) letu sestřelí Junkerse 88. Zanedlouho, už s moderním Migem-3 o kterém snil, sundá další Ju-88 a to tak, že mu vrtulí rozmašíruje křídélka. Dojde mu ale palivo, musí vyskočit s padákem a zničí letadlo. Pak sestřelí ještě dva Ju-88 a ještě jednou přijde o vlastní stroj. Zamiluje se do něj jeho kamarádka z dětství, je vyznamenán na Hrdinu Sovětského Svazu, dostane na povel vlastní jednotku a velí i starým mazákům, kteří se mu na začátku smáli. Konec. Průměrný film, který byl natočený zřejmě jenom na pozdvižení morálky, protože válka ještě zuřila. Nicméně neobsahuje propagandu, ani jednou (!) není zmíněn Stalin, což bylo příjemné. Celý děj se točí kolem letadel a létání, ale vzdušné souboje jsou neuvěřitelně pitomé!! Německá letadla jsou zjevně modely, zavěšené na viditelných drátkách, když dojde k sestřelu, je jasně vidět, že se jedná pokaždé o tentýž model!! Soubojům chybí bohužel jakákoliv logika a hlavně napětí, protože Německé bombardéry nikdy nedoprovází žádné stíhačky, takže to se to Rusům střílí. Ani jednou nedojde ke konfrontaci mezi stíhačkami, což jsem očekával a byl jsem tedy dost zklamán. Rusové měli skvělá esa, jako byl Kožedub, Pokryškin, Gulajev a další, no ale skopčáci jako Hartmann, Bär či Rudel jim tam taky nemálo zatápěli.. No, shrnuto, film je poměrně zajímavý v zobrazení života na letišti, ale příběh je velmi schématický, předvídatelný a nanápaditý. Děsně mě bavil dabing Martina Sobotky (Dave Lister z RedDwarf). Víckrát se na to ale asi nepodívám. ()
Čerstvý absolvent letecké školy poručík Strelcov nastupuje na podzim 1941 u stíhacího pluku. V hlavní roli Pjotr Alejnikov. ()
Na rok 1944 je to solidní podívaná. Zestárla, o tom není pochyb, ale při určité shovívavosti dokáže svým způsobem zabavit i dnes. ()
Další ruská válečná agitka plná hrdinů a patetických dialogů. Tentokrát v ještě docela snesitelném provedení. ()
Matador sovětského filmu Julij Rajzman začal natáčet už koncem 20. leta, svůj poslední film realizoval ještě v letech 80. Jeho válečná Mášenka patřila k oblíbeným Grigorije Čuchraje (Jedenačtyřicátý, Balada o vojákovi, Čisté nebe) a do podobného ranku lze přiřadit i Moskevské nebe - milostný příběh (na něž byl Rajzman specialista) z doby války, v němž není místo pro patos vyžadovaný (ale naopak pro reálný a zažitý) a bez frází o Stalinovi, který sice vychází z dobových konvencí love story (námět by byl použitelný i v kinematografii americké, nebo spíše - i díky Rachmaninově použité hudbě - v britské), ale citlivá uměřenost a zasazenost v realitě z něj činí malý žánrový klenot. Vím, že lidem, kteří si potrpí na akci, se zdají bojové letecké scény (natočené režisérem pohádek a trikových filmů A. Ptuškem) poněkud málo efektní, ale mně přijdou k tomuto citlivému filmu přiměřené určitou skromností a dobovou patinou. ()
„Čím kratší se stává zacvičení průmyslového dělníka, tím delší bude výcvik vojáka. Okolnost, že cvik se stěhuje z produktivní praxe do praxe destruktivní, spolunáleží snad k přípravám, které společnost koná k totální válce.“ (Walter Benjamin) ()
Ono se řekne agitační film, ale přece nebudou točit proti sobě. Mě se to moc nelíbilo, ne obsahově, ale spíš tvůrčně. ()
Film byl natočen v r. 1944, čili ještě za druhé světové války, ikdyž už z Ruska byla Wehrmacht vytlačena zpět odkud přišla. Nicméně film působí velmi mile asi tak 50 min. Potom tam pár sladkobolných milostných scén ubírá na dokumentárním vyjádření života sovětských válečných letců. O jejich fantastickém hrdinství nemusí nikdo pochybovat, zvláště, když vímě, že se nad Moskvu nedostalo ani jedno německé letadlo. Moskva nikdy nezažila poznání výbuchu bomby, tak, jak to zažila ostatní sovětská města.Proti moderně vybavené Luftwaffe byla sovětská letadla něco jako bzučící komáři kolem rozvícené lampy. Přesto měl Sovětský svaz svá letecká esa jako Pokryškin, Kadzub atd., kteří se plně zasloužili o vzdušnou obranu Moskvy. ()
Průměrný film s nadprůměrnou hudbou, která naneštěstí není příliš vhodná. Trochu zvlástně působil ořez na 4:3 (DVD z vydavatelství Řitka). ()
Skvělý válečný snímek. Bez zbytečné propagandy, s první polovinou natočenou dokonce ve velice odlehčeném stylu. Pokud vezmeme v potaz, že film vznikl ještě za války, nelze ho nepovažovat za malý "zázrak". ()
Kutosti války ještě stále probíhali a tak aby bylo vojsko patřičně povzbuzeno a navnaděno, byl natočen tento snímek o leteckém hrdinovi, který nemarnil čas a s plnou vervou se vrhal do bitev s Němci aby ubránil Moskvu. Ano, je to poměrně starý film, který se stal vlastně takovým průkopníkem dalších pozdějších válečných snímků co se týče oslavování hrdiny a moralizování. Starý černobílý obraz už dnes vyjadřuje daleko větší dokumentární autenticitu, kde nejvíce vyniknou naprosto reálné scény z bojišť a obrany města. Patetické schématické dialogové scény už však dnes nijak neoslní, ale je to jen dobou. To se týká i leteckých scén, kde je sice designová věrnost modelů letadel obdivuhodná, ale velmi výrazná plastičnost soubojů už bohužel vyvolává úsměv. Otázka však zní, jestli byla možnost to udělat jinak a jestli na to byl vůbec rozpočet. Každopádně snaha vidět je, což dokazují úchvatné záběry pádů poškozených letadel. Hrdinou Sovětského svazu se tedy dle tohoto příběhu mohl stát každý, kdo se nebojácně vrhá do boje a neohlíží se zpět. Jestli film splnil svůj účel se můžeme dnes už jen domnívat. Jako klasika sovětských válečných snímků je však nepřehlédnutelná. ()
Další nuda vyrobena našimi soudruhy ze svazu. Dost průměrné letecké souboje (ano, vím že se film natáčel za války, ale znám mnohem lepší sovětské filmy z té doby) a i herecké výkony byly těžce průměrné. Zkuste se raději podívat po filmu Leningradské nebe to je dle mého názoru mnohem lepší film . ()
Podívaná na hrdinného letce, která zestárla. ()
Tento film je pro fanoušky letectví unikátní. Letadla, která jsou stěží dokumentována fotografiemi, jsou tu ukázána v pohybu a navíc ve skutečném prostředí polního letiště. Fakt, že byl film natočen už v roce 1944 překvapí o to více, když srovnáme trikové a akční záběry se podobnými scénami v poválečných (i podstaně mladších) filmech - jsou totiž lepší a uvěřitelnější! Jestli by si ale film našel vděčné diváky i mimo nadšence, o tom spíše pochybuji. Nakonec poznámka pro překladatele titulků: Ne, letadlo Racek skutečně v Rusku nelétalo, Čajka je Čajka. :) ()
No na svoji dobu vzniku a tehdejší možnosti filmařů dosti dobrý film!!! ()