Dobrý ročník

Snad jen vyjma několika kamerových obletů a typicky volených filtrů není vůbec poznat, že toto dílko režíroval vizuální mág Ridley. O to větší je pak překvapení, že ať se zaměříme na cokoliv, vše v tomto snímku funguje fantasticky. Scott natočil odpočinkovou, lehkou a nesmírně šarmantní oddychovku, která potěší nejen milovníky francouzského venkova, teplých letních večerů, večeří při svíčkách či zaryté vinaře. Jednoduchý příběh se stokrát ohraným poselstvím je podán s takovou dávkou nostalgie, přirozenosti a lehkosti, až se tomu věřit nechce. Jde to věru i bez těžkotonážních vizuálů. Dialogy jsou naprosto výtečné a spousta scén je doslova jako z pohádky, čemuž pomáhá i nádherná a do detailu propracovaná výprava. I zde si dává Scott záležet na každé maličkosti a to především co se "backgroundu" týče (např. scéna kdy Crowe sedí u bazénu, čte dopis a kolem něj poletuje lehounké chmýří a prach). Doslova film od srdce. Jako oddychovka naprosto bezchybné. Dostatečně lehké a hravé na pobavení, avšak zároveň dostatečně inteligentní a vášnivé na to, aby to člověka neurazilo svou jednoduchostí. (12.10.2006)

Dobrý ročník je hravý film o (zapomenuté) lásce k životu, nakažlivý svou bezprostředností a sympatický svou nenuceností. Je to přesně takový ten druh filmu, který si můžete s otevřenou lahvičkou vína pustit se svou drahou polovičkou a máte zaručen naprosto kouzelný romantický večer. Ridley Scott je prostě mág. A jak se ukazuje, k tomu, aby čaroval, nepotřebuje nutně vesmírné příšery a tunu filtrů na kameře. Někdy bohatě stačí s chutí vyprávět příběh. I třeba ten, který jsme slyšeli tisíckrát. (08.04.2007)

,,K ČERTU S PENĚZI“...... /// Moudrost najdeš na roztodivných místech…. a tak se z Maxe – i díky vínu, stal dobrý člověk (vo tom bych kurva něco věděl…). Provence, nostalgické vzpomínání i prosluněná současnost. Harmonie, vyrovnanost, sklenka, co není nikdy prázdná …(ale to už je jiná písnička), běžné radosti života. Film, kterej je prostě a vobyčejně řečeno – FAJN! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 2006 Peter Mayle číst nebudu. 2.) Miluju Francii, víno, Marion Cotillard. 3.) Sháním chalupu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.01.2013)

Film, kde je nebeská modř, sluneční kraj a nádherná Provence plná vinné révy, se vždycky těší u mě dobré pověsti. Nejde vůbec o žádné zářící barvotiskové dílo, či lacinou komerční komedii, ale opak je pravdou, je to natočeno s lehkou svěžestí, vtipně a hlavně s filmařskou profesionalitou, kde režisér Ridley Scott, myslím nepromarnil nic z toho, co tenhle námět nabízel. Po herecké stránce tu na sebe váže pozornost hlavní postava Max Skinnera v podání neodolatelného Russella Crowe, jehož filmový rejstřík je opravdu široký a má v něm i místo pro humor. Ke konci, když už pravidelné titulky lemovaly obrazovku a zmizela okouzlující Provence, jsem dostal fantastickou chuť na skleničku francouzského vína. Nakonec proč ne, moje hodná paní doktorka praví, že v malém množství je víno zdravý nápoj, plodí radost a zahání stesk i chmury. O sodovce se to říct asi nedá? (22.07.2009)

Učiněné pohlazení pro mírně zachmuřenou duši (s úspěchem testováno dnes). Co se mi na filmu obzvlášť líbilo, byl milý humor a fakt, že v příběhu vlastně není žádná vyloženě záporná postava (a to jsem přitom očekával nějakého hamižného vinaře, který se bude snažit hlavního hrdinu obalamutit). Hezké. A co se týče ženských postav, stejně jako Marion Cotillard, nebo možná ještě o něco více, se mi líbila sympaťačka Archie Panjabi. Nádherný soundtrack (především ten písňový). (25.05.2013)