Království nebeské

Baron Balian z Ibelinu skutečně existoval a byl to také on, kdo vyjednal se Saladinem podmínky vydání Jeruzaléma. V době, kdy se film odehrává (1187), mu bylo kolem pětačtyřiceti let. (Ištván87)

Balian se také zúčastnil ve filmu zobrazené bitvy u Hattínu, která skončila drtivou porážkou křižáků. Balian byl mezi posledními, kterým se podařilo z bitvy prorazit. (Ištván87)

V prodloužené verzi se objevuje i král Balduin V., syn Sybily, jehož vláda se datuje mezi roky 1185 a 1186, kdy ve věku pouhých devíti let zemřel. (Ištván87)

Skutečnému Saladinovi se podařilo strhnout notnou dávku jeruzalémských hradeb, ale ani tak se nebyl schopen dostat do města. Balian z Ibelinu posléze vyrazil ven, aby se setkal se sultánem, kterému ohlásil, že obránci se raději podřežou a město vlastnoručně zničí, než aby jim bylo bráno silou. Po dohodě bylo rozhodnuto, že město se předá mírovou cestou a že Saladin osvobodí sedm tisíc mužů za 30 000 bezantů (zlatých denárů). (13_11)

Není žádné přímé analogie mezi postavou Godfreyho (Liam Neeson) a skutečnou historickou postavou. Fiktivní Godfrey nicméně funguje jako reminiscence postavy křižáka jménem Godfrey de Bouillon – jeden z vůdců První křížové výpravy. (13_11)

Ridley Scott se svým štábem uvedl, že jejich režisérský sestřih je jedinou pravou verzí filmu. Verze, která šla do kin, má podle tvůrců blíž k akčnímu traileru na jejich film než k filmu samotnému. (13_11)

Film byl pro Ameriku i Kanadu propadákem – vydělal 47 milionů dolarů (pro srovnání rozpočet – 130 milionů). V Evropě měl pochopitelně už úspěch. Totéž platí pro arabské země, zejména pro Egypt, kde byl pro film hlavním tahákem egyptský herec Khaled El Nabawy. Ridley Scott dává „pohromě ve Státech“ za vinu špatné propagaci, která film prezentovala jako dobrodružný s příměsí love story, a nikoli jako náhled náboženského konfliktu. (13_11)

Rozpočet: 147 milionů dolarů, celosvětové výdělky v kinech: 211 652 051 dolarů. (13_11)

Vo filme účinkovali kaskadéri z 13 krajín a najpočetnejšia bola slovenská kaskadérska skupina Borseus, ktorá mala 16 členov. (krasomama)

Ve filmu zazní i hudba použitá ve filmu Vikingové (1999). (pixarka)

Pro film byly postaveny tři obléhací věže vysoké 18 metrů, z nichž každá vážila 25 tun. Pro natočení scény, ve které se hroutí několik těchto věží, byla jedna z nich zbourána a pád natočen z jedenácti různých úhlů. Což nakonec při dobrém střihu vypadá, jako by se hroutilo věží více. (HellFire)

Za účelem vytvoření kinoverze i režisérského sestřihu pracoval střihač Dody Dorn nepřetržitě 15 měsíců – průměrný film přitom trvá sestříhat asi 4-5 měsíců. (HellFire)

Natáčení obléhání Jeruzaléma trvalo 21 dní. Ve skutečnosti to bylo dní 13. (HellFire)

Ve scéně útoku Templářů na karavanu se využilo 143 komparzistů, 60 příslušníků armády, 125 koní a 60 velbloudů. V bitvě o Kerak to bylo 400 komparzistů a 200 koní. (HellFire)

Pro film bylo vyrobeno 7 500 zbraní, včetně 250 kuší, 20 000 šípů a 3 000 štítů. (HellFire)

Kroužkové brnění vyrobila společnost Weta Workshop, tvůrci stejného brnění pro trilogii Pán Prstenů. (HellFire)

SPOILER: Bylo natočeno několik rozdílných konců. V jednom z nich projíždí při cestě z Jeruzaléma Balian kolem poutníků, ale nezahlédne Sibyllu a vrací se do Francie, kde se stává opět kovářem. V jiné verzi Sibyllu spatří, navzájem se chytnou za ruce a odcházejí do pouště spolu s poutníky. Natočil se i konec, kdy k sobě navzájem přistoupí a promlouvají, načež se vrací do Francie. (HellFire)

Při natáčení bitevní scény u hradu Shattionu spadl Orlando Bloom z koně a vyvrknul si rameno. Natáčení scény tak muselo být přesunuto až na další týden. (Beckett51)

Chyba ve filmu: Ve scéně, kdy se Guy de Lusignan (Marton Csokas) bavil s Reynaldem (Brendan Gleeson) v žaláři, bylo řečeno, že má na Baliana (Orlando Bloom) poslat templáře, aby ho zavraždili. Avšak ve scéně, kde Balian (Orlando Bloom) s vrahy bojoval, jsou vrazi vybaveni jako němečtí rytíři, nikoliv templářští. (hororwatch)

SPOILER!: Počet mrtvých ve filmu je 610. (El Buitre)