poster

Žralok v hlavě

Komedie / Drama

Česko, 2005, 75 min

  • honajz
    **

    Naprosto zbytečné animační postupy u hraného filmu, aranž scén jako u amatérského filmu, celé to má vzhled studentského cvičení, téma by bylo fajn na půlhodinovku, ale ne celovečerák. Po pravdě mne ten ozvláštňující pohled začal nudit po čtvrt hodině. Jako chápu, oč autorce šlo, ale podle mne se snažila sem nacpat všechna možná témata, místo aby se soustředila na jedno hlavní - jenže kdyby se soustředila na to jedno hlavní téma, nemělo by to 72 minut... ale zase by to bylo koukatelné...(10.10.2010)

  • Reiniš
    **

    Možná nuda o ničem. Možná velké filmové dílo. Možná...(17.6.2008)

  • Amarcord_1
    *****

    85% - Tento film měl na mě zvláštní účinek. Při jeho sledování jsem se spíše bavil, usmíval, obdivoval animace a filmařské nápady, a tu a tam si přál, aby už ta Muchowova infantilní hudba skončila. Pár minut po jeho skončení jsem však upadl do deprese, a zjistil jsem, že to vlastně byl jeden z nejsmutnějších filmů, co jsem poslední dobou viděl. Oldřich Kaiser naprosto úžasně ztvárnil člověka, o kom nikdo nechce nic vědět, a koho každý bere když ne jako pošuka, tak jako vlastně sympatického cvoka. Tento člověk je plný emocí, myšlenek a nápadů o které nikdo nestojí. Ten pán z přízemního bytu, co věčně kouká z okna a oslovuje kolemjdoucí, žije svým způsobem v každém z nás, a bojíme se ho. Proto jsme asi tak rozčarováni, když nás podobný člověk osloví na ulici uprostřed zmatku všedního dne. Film o samotě, odcizení, žití sama se sebou, a ztráty opravdového kontaktu s okolím. Vybavují se mi texty Krylových písní "Nechte ho spát" a "Důchodce"... Pět hvězd za film, co mi v kině nasadil žraloka do hlavy.(15.7.2007)

  • Radek99
    ****

    Švankmajerovsky laděný experimentální film coby celovečerní debut mladé animátorky Marie Procházkové. Absence epické složky (film je vlastně jen volné pásmo výjevů spojených postavou hlavního hrdiny) a patrné surreálné ukotvení dělá tenhle snímek hůře stravitelným pro mainstreamového diváka, ale nic nemění na zjevném talentu a osobitém tvůrčím pohledu mladé režisérky. Velmi originální je citlivá práce s ruchy - veškeré postsynchrony jsou gradované a často přebírají dominantní vjemovou úlohu (občas jde až o jakousi industriální hudbu - stavba lešení například, oživlé animace a kresby...). Příznačná je také práce s velikostí záběrů - převládají detaily, často řetězené ve sledu záběrů (ústa, oči...), mající silnou expresivní funkci. Nesporná je i důležitá úloha animací. Celý film ale stojí na hereckém výkonu Oldřicha Kaisera, který potvrzuje, že dozrál do velikosti výjimečného herce, jeho herecký projev je vyzrálý a charismatický. Kaiserova bezejmenná postava má lehce identifikovatelné pábitelské rysy, čímž je v korelaci s postavami Hrabalovými, zvláště pak s jeho strýcem Pepinem. Za touhle typologií je ale ukryt nelehký osud - diagnóza psychicky nemocného člověka, v tomto případě schizofrenika. Marii Procházkové se jejím citlivým a poetickým přístupem podařilo metaforu této pro obyčejného zdravého člověka nepochopitelné nemoci postihnout přijatelně a uchopitelně, což je mimo nesporných uměleckých kvalit a Oldřicha Kaisera asi největší devizou tohoto neotřelého snímku...(17.6.2008)

  • WANDRWALL
    ***

    Nevěděl jsem zajímalo mě, než jsem na film dostal náladu - kudy ten příběh autorka a hlavně O. Kaiser povedou, jen se o tomhle filmu dost psalo v době natáčení v novinách. No jestli je to tak, že film se natáčel v bytě O.Kaisera, no tak to tedy bydlel v hrozným prostředí. Ale co si budeme namlouvat, takových bytů je po Praze, Brně i Ostravě a dalších menších městech spousta...Film je to - pro mě - o lidské osamělosti - ta hlavní postava neví čím se v životě zabavit, postavy které potkává, tak jsou nepřirozené, ale ne tak moc jako jiné v českým současným filmu, nejlepší je ale pestrost mimiky a gest Jany Krausové, o níž se ale jako divák nic nedozvím, jen že má dceru, že občas jde na mejdan, a že soucítí s Oldou... Oldova "schizofrenie" je poněkud obyčejná, to je hodně ohraný, a že by v dnešní době někdo o takové osoby stál v domově důchodců? To by jich tam byli desítky tisíc... A stát by to utáhl, jo? ...Podívám se na to ještě, uvidím jak se mi to bude zamlouvat podruhé...Jinak ale Olda Kaiser je pro mě pozoruhodný herec, která sám suše film utáhl, ale znám ho z lepších výkonů, i když tenhle film není komedie, ani satira, spíše o smutcích života a lidské samoty, takže kde jsem začal, tak i tuhle úvahu ukončuji.(12.10.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace