Obsah
-
Hyeon-su je mladík, ktorého vzor je Bruce Lee a jeho otec je učiteľ Taekwonda. Prevelili ho do chlapčenskej školy, v ktorej to občas vyzerá ako v armáde alebo väznici. Prísni učitelia a dozorcovia, študentská hliadka, striktná hierarchizácia študentov a predovšetkým šikana. Hyeon-su sa spriatelí s miestnym bitkárom Woo-shik. Ten však začne chodiť s dievčaťom, do ktorého je Hyeon-su zaľúbený. (Jordan)
Hyeon-su je mladík, ktorého vzor je Bruce Lee a jeho otec je učiteľ Taekwonda. Prevelili ho do chlapčenskej školy, v ktorej to občas vyzerá ako v armáde alebo väznici. Prísni učitelia a dozorcovia, študentská hliadka, striktná hierarchizácia študentov a predovšetkým šikana. Hyeon-su sa spriatelí s miestnym bitkárom Woo-shik. Ten však začne chodiť s dievčaťom, do ktorého je Hyeon-su zaľúbený. Komentáře uživatelů k filmu (62)
-
Renton
Scénář: Ha Yu .. Korejská střední škola v sedmdesátých letech nebyla tak idylická, jak známe sedmdesátá léta třeba z amerických pomádových horeček. Hned v úvodu je naznačeno něco o systému boje Bruce Lee. A obsah následných minut je převážně také boj .. s učiteli, spolužáky, dobou. Hlavně ta doba a společenská nálada v Koreji, sice už mnoho let po válce se severním sousedem, nevypadá nijak klidně a spokojeně. Vojáci na každém kroku, za sebemenší neposlušnost či neuniformovanost vás mlátí a se spolužáky v nové třídě to nemá nově přicházející student Hyeon-su ze začátku vůbec lehké. Musí čelit mnohým nástrahám a musí se tvrdě a všemi prostředky probojovat k vidině lepší budoucnosti v níž snad získá volný životní prostor, přátele, lásku a respekt.. Řemeslně dobře zvládnutý snímek, ať už je to propracovaný scénář, dobová stylizace, hudební složka nebo režie a kamera - zejména bitky na střeše školy stojí za nejedno podívání. 75%.(25.9.2005)
-
Adrian
Once Upon a Time in High School má podtitul "Spirit of Jeet Keun Do", čím sa odvoláva na systém boja zostavený slávnym Bruce Lee. Niekto by si mohol myslieť, že pôjde preto o martial arts film, ale nie je tomu tak (i keď bojových scén sa tu dočtáte a treba povedať, že pôsoboia dosť realisticky). Podstata príbehu a celého filmu, ale spočíva v inom. Bruce Leeho jadro učenia vychádzalo z viery v boj bez obmedzujúcich pravidiel, rovnako ako v úsilí neustále napredovať vo vlastnom vývoji (neobzerať sa späť, ale dopredu). A presne to sa deje aj vo filme. Skrz hlavnú postavu mladíka, prichádzajúceho na novú strednú školu, sledujeme osud a dospievanie aj jeho rovesníkov. Postupne ako sa mení povaha hlavného hrdinu (celým dejom sa vinie do hĺbky prepracovaná charakteristika nielen jeho, ale aj vedľajších postáv) vyvíja sa aj žánrový tvar filmu (od melodrámy s jemným nádychom humoru až po vážnu drámu). Navyše film veľmi realisticky reflektuje kórejský školský systém praktikovaný od dôb II. svetovej vojny až do začiatku 80. rokov minulého storočia, kedy prišlo k niekoľkým podstatným, ba až revolúčnym zmenám. Záver filmu, aj napriek eruptívnemu vyvrcholeniu predchádzajúceho deja nesie v sebe aj náznak odľahčenia s radosťou, ako reflexiu vo vieru v lepšiu budúcnosť.(5.1.2005)
-
AngelAngie
Jak jen to, sakra, ti Jihokorejci dělají, že mé srdce si vždycky získají? :)(15.10.2008)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $17,300,000║(9.8.2010)
-
kiddo
Tenhle školský „A bittersweet life“ (odpusťte mi prosím parafrázi neznalce, kterému se jen název naprosto odlišného snímku zdál víc než příhodný) je další ukázkou toho, jak dobře dokáže asijská kinematografie vstřebávat zažitá západní témata i s jejich okoukanými postupy a transformovat je do něčeho, co je nám sice velmi povědomé, ale s čím jsme se zároveň dosud ještě nesetkali. Once upon a time in high school je variací na obvyklé školské motivy a svou skladbou značně připomíná anarchistické snímky britské tvorby, jmenovitě například Kdyby nebo Pink Floyd: The wall; používá stejně známé až ikonické typové postavy, motiv bouření se proti zažitému systému i přerod v dospělého člověka, svým neiritujícím patosem se ale dostává do osobnější, skoro až nostalgicky bolestné roviny a svým citem, smutným realismem a vžitím se do kůže postav je živějším počinem než oba jmenované filmy. Prostředí školy je zde zpracováno jako přímý odraz „života venku“, který dokáže pěkně zraňovat a bolet, a jako regulérní bojiště, kde nelze věřit ale vůbec nikomu a kde si každý musí respekt a své místo sám tvrdě vybojovat. Hlavní hrdina Hyun-soo je vzorovým příkladem outsidera a otloukánka, jehož proměna ze stydlína v celistvou nezávislou osobnost, která se nebojí se životem pořádně se poprat, je podepřena vpravdě strhujícím hereckým výkonem (potěší i to, že Hyun-soo postrádá onen známý skautíkovský punc a v souboji je mu i dovoleno zachovat se tak, jak se může zachovat opravdu jen to nejpodlejší prase). Jeho závěrečné vítězství je v jistém smyslu prohrou, jelikož se nejprve musí vzdát sám sebe, splynout s nepřátelským prostředím a podlehnout jeho brutalitě, aby teprve pak mohl z boje vyjít očištěn a jako nový člověk. Vynikající řemeslnou stránku umocňuje působivá hudba, docela slušně provedené akční scény kazí jen to, že v místy nepřehledném mumraji divák sem tam ztratí přehled o tom, kdo z těch, v pohybu téměř identických, šikmooků je vlastně kdo. Hořkosladký konec, brilantně mísící smutek, nostalgii i veselí pak jen potvrzuje už tak dostatečně připomínanou skutečnost, že snad většina z nás si podobným bojem za vlastní identitu musela kdysi projít.(31.7.2006)
-
zputnik
MALJUKGEORI JANHOKSA - to je pro mě ideální skloubení linky romantiky, napětí, drámy, sociální sondy atd. A to vše tak perfektně drží pohromadě, že nejde než dát plné hodnocení. Navíc, tento jihokorejský snímek ve mně v několika scénách evokoval britský snímek PINK FLOYD: THE WALL. Není sice tak experimentální a artový (on vlastně takový vůbec není), není ani hudební/muzikálový, ale svou kritikou poměrů školského systému si s Pink Floyďáckým "nastavováním zrcadla" může v mnohém podat ruku. Shrnuto a podtrženo: Výborný film, u kterého si do poslední chvíle nemůžete být jisti, zda-li budete plakat dojetím nebo smutkem. A úplný závěr filmu? Imho - takový je skutečný život.(25.9.2005)
-
Jossie
Jeden z nejkrásnějších korejských filmů, které jsem viděla. Velmi působivý, velmi opravdový, smutný a krásný a s výbornými hereckými výkony bez obvyklého přehrávání (hlavně Sang-woo Kwon byl úžasný). Bylo mi velmi smutno z příběhu chlapce, který byl nakonec donucen tolik se změnit a zároveň mě vnitřně uklidnilo, jak to s ním nakonec dopadlo, protože ten konec byl takové smíření a zklidnění a nový začátek. Velmi čistých 5*.(1.4.2006)
-
Kulmon
Pokud Korejci netočí čistou romantiku, tak jim to jde mnohem líp. V tomto případě je to drama, kde hraje láska až druhořadou roli. Vše totiž směřuje ale úplně jinam a je řečeno vlastně hned na začátku při pohledu na Bruce Leeho a jeho Pěst plnou hněvu. Průsečíkem všech žánrů je nesporná kvalita.(2.11.2010)
-
tombac
Maljukgeori janhoksa je další jihokorejský film, jenž mě už od začátku chytl a do konce nepustil. Velmi poutavý pohled na nelehký život studenta na korejské střední v 70. letech, kdy tělesné tresty, šikana a bitky byly ve školách běžnou záležitostí a respekt spolužáků tou nejcennější komoditou. Citlivý mladík Hyun-soo potká na cestě za uznáním od okolí a především od svého despotického otce přátelství pomíjivé i trvalé, velkou lásku, podrobí se školnímu drilu a nepsaným pravidlům, panujícím ve školním kolektivu, aby si nakonec uvědomil, že nejdůležitější je mít respekt před sebou samým. Výtečná kombinace dramatu, sociální kritiky a romantiky.(25.10.2005)
-
Shit
Ty asiati točej naprosto jinak než ostatní a v tom je asi to jejich kouzlo, kdy prakticky skoro každej jejich snímek je něčím mimořádnej. Skoro vůbec se nedrží zaběhnutých klišé, což je případ i tohohle, kdy mě příběh dokázal několikrát docela překvapit. a dokážou vytvořit skvělou atmosféru podněcující různý emoce, sice jinak se z pohledu příběhu nejedná o nic extra, něco na způsob Ondskan, ale tak moc dobře natočený a s vynikajícím vygradovaným koncem, že to prostě v člověku nějaký ty pocity zanechá. Jen je škoda, že vždycky musí každý takovýhle asijský romantický drama končit tak nejednoznačně(29.3.2008)
-
molotov
Už je to sice pár měsíců, co jsem film viděl, ale tenkrát jsem nic nenapsal, což si nedovedu vysvětlit, tak těch pár pochvalných slov hodím teď, když poslouchám soundtrack:-) Ano, film se mi líbil. Mám psát ještě něco? Raději ne:-)(20.8.2006)
-
kitano
Velmi, velmi prijemne pozeranicko, ktore tradicne po korejsky strieda viac zanrov, a to velmi nenasilnym a plynulym sposobom. Proste je to pribeh par priatelov na strednej skole, a vsetkych ich zazitkov, od nesmelych lasok, cez ciernu distribuciu nemravnych casopisov az po bitky o udrzanie ci ziskanie respektu. Naviac, vzdy ma velmi potesi, ak vo filme najdem odkaz na Brucea Lee, a ten je tu "rozobraty" sposobom, ktory vas pobavi, avsak aj pripomenie jeho kultovy status. A prenaramne ma potesil samotny zaver vo forme konfrontacie kamaratov, v ktorej jeden je fanusikom Brucea a druhy Jackieho chana :) (konkretne jeho postavy z filmu Drunken master). Velmi, velmi prijemne. (8.5/10)(11.2.2008)
-
Le_Chuck
Tiež ste nenávideli školu? Buzerácia, domáce úlohy, umelé autority. A k tomu neštasná láska a zrada... no buď mašla ako vyšitá, alebo zvoliť cestu Bruce Leeho Jeet Kune Do. Tu sa prenesieme do Kóreje roku 1978 a kde si prestupivší Hyun-soo zvyká na pomery diktárorskej strednej školy. Skamarátí sa s triednym bitkárom, pre ktorého znamená povesť všetko a zamiluje sa do jeho priateľky. A problém je na svete (a nie jeden). Viac nepoviem. Veľmi zaujímavý smínok, ktorý velice realisticky zobrazuje 1000-krát omielané téma ponižovania, a ktorý je navyše obohatený o romantickú linku. Natočené veľmi pôsobivo (bitky skutoćne vyzerajú ako bitky) a akonáhle som sa zorientoval v tých kórejských xichtoch, film si ma úplne získal. Ďalšie plusko pre Kórejskú kinematografiu. Pre školou povinných je tento film povinnosť!(25.6.2005)
-
oli.G
Ďalší pôsobivý kórejský kúsok, v ktorom sa zasnená šikmooká romantika stretáva so serióznou, realistickou, sociálne kritickou drámou o šikane a telesných trestoch na školách. U oboch "ingrediencií" tak trošku pritlačiť na pílu, a rozdýchaval by som to ešte teraz. Takto je to "len" veľmi silné, čo by za normálnych okolností bohato stačilo, no keď si človek púšťa DVD od Lhurgoyfa, má už nejaké očakávania. 85%.(29.10.2006)
-
Paldini
Dávám 5 * a jen v skrytu duše doufám, že skoro věrná podobnost s o rok starším švédským Ondskanem je jen souhra mnoha nevysvětlitelných náhod, protože jinak, pff, originalita by zmizela.(6.9.2006)
-
A_FISH
nůůůda(19.2.2008)
-
Jhershaw
Once Upon a Time in High School je film z prostředí korejské střední školy v roce 1978. Poznáme, jak hrozné muselo být v té době na tu střední chodit. Všude samé řeči o demokracii, přičemž se však jedná o polovojenský režim, kdy vojáci stojí nejen u vchodu školy, ale i hlídkují na chodbách. Učitelé nepoužívají, nebo ani neznají, jinou výchovnou metodu, než tělesné tresty. Studenty motivují k učení neustálým připomínáním dna, na které spadnou, jaké “nic” z nich bude, když nevystudují. Já sice vím, že je snažší bojovat proti něčemu než za něco, ale to se myslím nedá aplikovat na tento případ motivace k učení. Toto drsné prostředí samozřejmě vede ke vzniku různých part a gangů, kde platí právo silnějšího. To všechno pozná na vlastní kůži přeřazený student Hyun-soo. Proto jsem ze začátku měl dojem, že hlavní náplní filmu bude nesnadný a poněkud nepříjemný život studentů ve škole, občas říznutý nějakou bitkou. Ovšem tak tomu je jen z části (ale jedné skvěle natočené bitky se dočkáte), a to díky Hyun-soovi. Je jiný, než jeho vrstevníci, citlivý, plachý, nechce se prát, více ho zajímá populární hudba, než aby chodil na diskotéky a kouřil. Právě on vnáší do toho filmu jakési kouzlo, kdy se pod drsnou slupkou filmu o drsné střední škole objevuje nenadálý křehký půvab, krása, poetika, jako i slzy a bolest. ____ Od nápadu a příběhu někdy bývá k finální realizaci cesta dlouhá, složitá a trnitá a ne vždy vše dopadne, jak by mělo a mohlo. Naštěstí, tohle není ten případ. Od vybroušeného scénáře, přes většinou přirozené herecké výkony (a to, že je občas vidět, že hrají, k tomu prostě patří), velmi krásnou a vhodně použitou hudbu, k dokonalé režii, to vše činí z Once Upon a Time in High School pro mě druhý nejlepší film, jaký jsem letos zatím viděl (hned po, též korejském, Bin-jip).(30.4.2005)
-
hippyman
velké dilema mezi 3 a 4*... romantické pasáže, podbarvené na mě až moc emotivní hudbou, byly nudné a přeslazené, naopak šikana, tresty a akční scény byly uvěřitelné a efektní... příběh je sice příjemný, ale poměrně vleklý a celkem předvídatelný... suma sumárum nic extra nového (i když pod asijským) sluncem... 60%(10.4.2008)
-
balone
Mělo to snad všechno co pořádný film má mít. Akce byla na výbornou a hlavně vypadala reálně. Moje oblíbená část, cvičení zde také byla, byla zde i romantika, která však nijak nezhoršovala dramatický děj na chlapecké škole. I když má film dvě hodiny, nenudí a pluje dál. Hlavně se díváme, jak z ostýchavého kluka vyrůstá muž. Myslim si, že být děj kdekoliv jinde, než na střední škole byl by to snímek, který by nestál za povšimnutí. takto však skvělé dílo, V korejské filmografii opravdu můžem nacházet skvosty, na které je dobré se dívat. 95%(22.12.2009)
-
Dragoni
Bruce Lee po Korejsku aneb Bruce Lee znovu ožívá. Maljukgeori janhoksa je takovým středoškolským korejským mixem - Akční, Drama i Romantické prvky. Příběh dospívajícího středoškolského mladíka, který je vyprávěn z části ze vzpomínek hlavního hrdiny a je okořeněn prvky z Bruce Leeho, romantiky, přátelství, první lásky, zrady a pomsty, . . konec zůstal pro diváka otevřen. Historický pohled na střední korejskou školu v době 70. let minulého století, kdy v Koreji byla napjatá vojenská situace. Příběh, který na mě dýchnul svou reálností a určitě ve mně hodně zanechal, spolu s výborným OST. Bojové scény byly bravurní a za Nunchaky jsem byl více než šťastný, ale žádného kung-fu se nedočkáte, pouze klasické školní mlátičky. Sang-woo Kwone je sympaťák a i všechny ostatní postavy hráli dobře.. Poslední bojová scéna byla neskutečně "COOL" a zároveň dokonalá "Poslední stojící vyhrává". Výtěz Blue Dragon Award 2004 - Best Art Direction -> to mluvý za vše. Trailer Prostě nářez 90 %(19.4.2010)
