Souboj Titánů

Souboj Titánů byl první film, který jsem viděla v kině, a to má člověk stejnou šanci ubránit se nostalgii asi jako Medúse, nemá-li po ruce zrcadlový štít. Samozřejmě přišel čas kritičtějšího pohledu, ale kouzlo přetrvává. Jistěže je technická stránka věci dnes úsměvná, ale zkuste si vyčarovat mytologické obludy s tím, co měl Harryhausen k dispozici. A i tak se člověk dodnes po všech těch megapodívaných, které za léta viděl, rozechvěje v tísnivé atmosféře Médusina chrámu a bude zatínat nehty do dlaní při scéně Krakena blížícího se k Andromedě a modlit se ke všem božstvům, aby to Perseus s Pegasem stihli. Trochu to kazí předělávky mýtu, které do něj vpašovávají odkaz na andersenovské pohádky (pokud jste viděli pohádku O Janovi a podivuhodném příteli, zauvažujete, kdo kradl od koho), a ta řinčící sova taky jde na nervy, ale dá se to přežít. A to i díky hercům: hlavní hrdina mě ani v tom útlém a naivním věku moc nebral, ale Judi Bowkerová je nejen krásná, ale také princeznovsky křehká a nevinná, a vpravdě božské Afrodítě Ursule Andressové a Thetis Maggie Smithové (pro příznivce Harryho Pottera - nejenže nehrála jen Minervu McGonagallovou, ale ještě to taky byla obstojná kočka) vládne mocný Zeus alias Laurence Olivier. To už za to stojí, ne? (09.08.2007)

Jeden z prvních filmů mého dětství, který se ve své době téměř nevyndával z videa. Atmosféra a hlavně scéna kdy za sloupem čeká Perseus na Medůzu je jedna z nejnapínavějších co jsem kdy viděl. Člověk si tak dneska říká, kdyby tak šly dodatečně ještě vylepšit triky .... Jinak samozřejmě neskutečná pecka. (06.08.2012)

Klasika, která mě minula. Vidět ten film v roce 2016 znamená smát se jeho předpotopním trikům, hereckým výkonům (všechny scény s bohy jsou vyloženě trapas) i celkovému vyznění - slyšet postavy řecké mytologie mluvit anglicky, to prostě nemohlo fungovat nikdy. Nebavilo mě to, přišlo mi to úmorně dlouhé, a jediným povznášejícím momentem tam byl (kromě vrcholné sekvence s Medusou, která mě nadchla) záběr na holou prdelku Judi Bowker - v roli Andromedy je vážně roztomilá. Bavila mě tam jen ta sova Bubo, design Krakena a Medusy, maska Kaliba, a to je asi všechno - osobně jsem zkrátka nikdy tenhle typ rodinných fantasy filmů moc nemusel. Omg, ten film film je strašně hloupý (kromě různých chyb - mj. jasně viditelné zubní výplně v ústech herce v úvodní scéně - mu lze vyčítat i zavádějící název, protože se tam žádní Titáni ve skutečnosti nevyskytují) a poznamenaný dobou svého vzniku, nemůžu si pomoct. (18.12.2016)

Ne všechno v tomhle filmu je ideální. Představitel Persea Harry Hamlin patrně vytvořil nejlepší filmovou postavu ve své kariéře a vtiskl jí silácké charisma, neohroženost, ale i určitou lidskost. Ani ostatní postavy jako je Kalibos nebo Kraken si nevedou špatně a dají se zapamatovat A co teprve taková jedovatá Medusa. Jenže triky z dílny Ray Harryhausena jsou tak žalostné, že film dost strhávají a ubírají filmu na jeho propracovanosti, ačkoliv nedá se jim upřít jistý půvab. Režie Desmonda Davise nabízí studnici nápadů, která ovšem vlivem špatných triků nepříjemně časem vyschla. Slušná podívaná, ale hlavně pro ty, co jsou schopni tolerovat naivní triky, kterých je nepočítaně a mírně naivní pojetí filmu. Hlavně o mém hodnocení rozhodlo to, že po letech mě už film tolik nebral jako v dětství. Kouzlo se úplně vytratilo. 60% (01.02.2009)

Tohle je souboj titánů a ne ten ochotnickej kus z roku 2010. Ty skoro na koleně robené potvůrky (kraken - trochu větší potvůrka) se povedly, dokonce jsem pocítil i závan dalekého Řecka, atmosféru antiky a vrtkavost jejich "divných" bohů. Dokonce jsem překousl i toho metrosexuála, co hrál Persea. V rámci fantasy jednoznačně vysoký nadprůměr, v rámci řeckých mýtů TOP1, dobré zfilmování řeckých mýtů není časté. Jednoznačným bohem tohoto filmu je Laurence Olivier jako Zeus, smekám bobkový list. Kraken je jednoznačně nejodpornější titán i v současné době, onehdy jsme byli v kině a kdosi v lavici před námi vypustil toho svého krakena a věřte/nevěřte, měli jsme co dělat, abychom nezkameněli my! (05.11.2008)