Režie:
Ján ZemanScénář:
Ľudovít FilanKamera:
Ján ĎurišHudba:
Svetozár ŠtúrHrají:
Pavel Nový, Marie Málková, Marián Geišberg, František Velecký, Zuzana Tlučková, Boris Farkaš, Anton Šulík st., Ivan Palúch, Anton Trón, Ján Mildner (více)Obsahy(1)
Dlouho vyžadovaná budovatelská tematika sice prozrazovala naprostou vyčerpanost, avšak filmy horující pro žádoucí komunistickou morálku v osobních vztazích i na pracovišti vznikaly dál. Tentokrát se ocitneme mezi drsnými chlapy, kteří budují dopravní tepny - a počínají si přitom zbrkle i rozvážně, na jejich smýšlení i výkonech se podílejí starosti, které jim ovlivňují životy. Naivní agitka, kterou v době vzniku diváci naprosto opomíjeli, stěží přesvědčí primitivně psychologizujícími postupy, které mají celé vyprávění ozvláštnit. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
V rokoch 1967-1982 sa postavilo 375 kilometrov diaľnic za vyše 14 miliárd korún. Táto kratučká správa, ktorá odznela z úst komunistického pohlavára pri otváraní posledného dokončeného úseku, je to najzaujímavejšie na celom filme. Síce sa pridáva k budovateľským snímkom z 50-tych rokov, predsa len sa snaží aj o istú povolenú kritiku. Zemanov film je príliš ťažkopádny a plytký. Herecky v poriadku, slovenčina Pavla Nového je na slušnej úrovni. ()
Přiznám se, že jsem od tohoto filmu v mantinelech normalizačně-budovatelského subžánru čekal mnohem více. Místo nepřetržité zábavy a nefalšovaného okouzlení, které nastalo například v případě Lettrichova plynovodního opusu Desatinka citu nebo Kačerova dehtem přetékajícího odpustku Město mé naděje, následovalo pouze čekání na několik zajímavějších momentů, které jsou však rozmělněny v poněkud letargickém rytmu snímku, suchých dialozích a dějových zvratech, dějících se často pouze v jejich rámci. Za vypíchnutí z podprůměru stojí především nečekaná scéna oslavy v hospodě, kde hraje geniální song Dotyk od Gombitové. Dobrý je i rozhovor dvou žen v závěru, z něhož vyplyne na poměry filmu docela nadčasová pointa o tom, že lidé na sebe neustále čumí, aniž by jim to jakkoliv pomohlo k poznání. Poměrně nečekané je i netelevizní pojetí Ďurišova snímání - občas se objevují i složitější, delší záběry, kamera někdy hovořící postavy objede dokola nebo je například sleduje kráčející mezi stromy. ()
Československý film z bratislavského studia Koliba vyprávějící příběh o stavbyvedoucím Peteru Klímovi, který má na starosti výstavbu dálničního mostu přes Váh někde v okolí Liptovského Mikuláše. Přestože je film ze slovenské produkce, hlavní role v něm ztvárnili čeští herci, neboť hlavní postavu, která kromě stavebnictví měla velkou zálibu v kanoistice, si zahrál P. Nový. Jeho starší milenku, která dohlížela na finanční výdaje na stavbě, ztvárnila málo známá M. Málková a mladou naivní studentku, s níž Peter prožil vášnivou noc, představovala M. Gasparovičová. Snímek slovenského režiséra J. Zemana se věnuje problémům na staveništi, kdy je nutné vymyslet náhradní řešení za nefunkční jeřáb a také Klímovým milostným záležitostem, kdy nejprve vyvine značné úsilí, aby získal sympatie uzavřené a odtažité M. Málkové. Když mu však začne projevovat náklonnost mladá atraktivní studentka, jež předtím udržovala překvapivý milostný vztah s mnohem starším stavařem F. Veleckým, propadne kouzlu mladé ženy. Zatímco škody na stavbě způsobené jeho nezkušeností dokáže Klíma za pomoci ekonomické náměstkyně M. Málkové zahladit, milostné vztahy se mu rozpadají. Ve vedlejší roli Peterova kamaráda se představil M. Geišberg. Tento film divákovi nabízí zajímavý pohled na postupy při stavbě dálnic za socialismu, svým námětem a problematikou mi poněkud připomíná o něco mladší, taktéž zapomenutý snímek Atomová katedrála. Příběh i herecký výkon P. Nového se mi líbil, na lepší než průměrné hodnocení to však stačit nebude. ()
Za cely film jsem si nezvykl na Noveho slovenstinu. To me stvalo od zacatku az do konce... Jinak me film nicim neurazil, ani nicim extra nenadchl. Resi se pracovni a milostne eskapady, jako v zivote... Krasna Marie Malkova, jako "sudruzka namestnicka". :-) 3- P.S.: zajimavej proslov ke konci filmu (na slave k otevreni mostu) : "...od roku 1967 do roku 1982 jsme utratili 14 mld korun, a za tyto jsme zprovoznili 375 km dalnic..." ()
Filme j opravdu klasický pro výrobní tematiku osmdesátých let a je děsný, nepoznáte pomalu, jestli se buduje atomová elektrárna, družstvo, železárny nebo co. Tady ovšem pár věcí stojí za vidění, pro ženy je zde vypracované svalstvo Pavla Nového, který kromě toho, že úspěšně staví zmíněnou dálnici, taky jezdí rychlou vodu. Navíc víceménéně úspěšně odolává svodům súdružky námestníčky v moc pěkné podobě Marie Málkové - ty její oči mne jako mladíka moc braly. Nevím zda odolává 100 %, místy to bez rychloposuvu nešlo. Dále jsem po dlouhé době zaregistroval Ferka Veleckého v nezvyklé roli - někdo mu přebere babu, což, zejména v životě, jak vím od filmařů kamarádů, bylo takřka nemožné, býval to krásný chlap a ženy omdlévaly. No a body dávám hlavně za debutující a krásnou Martinu Gasparovičovou, která Pavla nového svede, což jí on o několik let později vrátí v jednom dílu trilogie mlad/staré/jánevímjakéjetotřetí víno, kde ji nejprve balí u bazénu, pak ji vloží do počítače a pak ji svádí ve sklípku. Moc krásná dívka, ještě si ji vybavuji v nejisté sezóně a vůbec se nedivím Martinu Bezouškovi, který ji úspěšně zalasoval. ()
Reklama