Úžasní Ambersonovi

Příběh o tom, jak chudý Honza k bohatství přišel naruby. Ambersonovi ukazují, jak může být blahobyt pomíjivý, obzvláště odmítáte-li se tvrdohlavě přizpůsobit nové době. Na televizní film neobyčejně velká výprava, co se kostýmů a kulis týče. Ke kameře ani režii nemám výtky. Jonathan Meyers odvedl opravdu výborný výkon (George v jeho podání jsem vážně nenáviděl a ten konec jsem mu přál), ale ostatní herci hráli spíš průměrně nebo jen o trochu líp. Scénář se povedl a nevšiml jsem si nějakých chyb nebo nejasností. Zhlédl jsem to v originále, takže to je pro mě plus navíc. Kdyby byl tento film cup of my tea, tak bych mu ještě hvězdičku přidal. (17.07.2009)

Georgy, I´ve always been fond of you, but I haven´t always liked you. 1) Předchůdce filmu z roku 1942 jsem dosud neviděl, knižní předlohu jsem nečetl a tak nemohu srovnávat. Mně se tento přepis líbí. Všechny parametry jsou přiměřeně naplněné a divácký zážitek příjemný. 2) Čtvrtou hvězdičku dávám skvělému 25letému Jonathanu Rhys Meyersovi (George) za jeho báječné britské herectví i za nespornou fyzickou přitažlivost. (06.08.2011)

Po mnoha letech znovuprobuzená láska dvou bohatých lidí a jeden rozmazlený fracek, který jí (ale kurva hodně) nepřeje. Snad kromě příjemného obsazení a hezké hudby jsem nezaznamenal nic, co by vybočovalo z průměru. Naopak - občas mi vadily úseky, kde se mnoho mluvilo o ničem. Čistý průměr - nic víc, nic méně. 60%. (08.09.2020)

Výrazně větší melodrama než (prostříhaní) Skvělí Ambersonové od Orsona Wellese. Televizní vzhled příliš nepřekáží, roztažená stopáž by mohla být kratší, ale herci jsou příjemní a vkusně obsazení. Původní verzi se to však ani zdaleka nevyrovná, i když třeba čtení dopisů je velmi dobře vyřešeno stejně jako přehlednost celého dvougeneračního příběhu. I myšlenky původního filmu byly zachovány, takže setkání staré a moderní doby stejně jako zvyků a tradic je skrze postavy dotažené. Na televizi opravdu pěkné... Slabší 4*. (30.01.2010)

"People who own elephants don't take their elephants with them when they go visiting." Ráda bych to měla kratší a krutější. Uvidíme, jestli mě Orson potěší. Tady mě potěšilo pár drobností neúměrně mnoho oproti zbytku filmu, který mi přišel jaksi zbytečný. Třeba Georgův poslední tanec s matkou, to bylo přece parádní. Potom Georgovy scény s Lucy, taky velká krása, protože si myslím, že dnes bohužel není samozřejmé, aby od mladých herců dostal člověk takovou škálu vyjádřených, nebo jen tušených emocí. A potom samozřejmě dvojice George a Fanny - ti mě kromě diváckého blaha také dovedly k následujícímu zamyšlení: Máme film plný tak nějak normálních postav a mezi nimi jednoho fracka a jednu hysterku. A právě s nimi se nejvíce ztotožním. Ale ne tak, jako za mladých časů, kdy fandit hlavnímu záporákovi byla povinnost prostě proto, že to byl záporák a já jsem divná, ale vyloženě v tom smyslu, že to, co George říká, konvenuje s mými názory, to, co Fanny prožívá, odráží moje nitro.Asi tuhle svoji část začnu milovat. (11.03.2013)