Videodrom

SPOJERY: Dost možná se pletu, ale Videodrome podle mě nemá klasickou mindfuckovou strukturu s pointou na konci. Vlákna reality a disreality zde nejsou zákeřně proplétaná, jak je zvykem, nýbrž jsou spojena, ačkoli netvoří jedno výsledné. Ve finále (a to může být taky chyba na mé straně) je Videodrome nerozluštitelný, avšak je to režijní zájem. Protože stejně jako je hlavní hrdina přesvědčen o hranici mezi televizním světem a skutečným, takovou má divák představu o syžetu filmu, jehož řekněme určitá pravidla již zná a považuje je za neochvějná. Ten je však zde natolik atypický (už jenom uspořádání scén je fakt úchylný), že se tak sledující dostává do stejné smyčky jako hlavní postava. Ta je s divákem naprosto spřízněna - jakmile je přesvědčena o halucinacích, divák je také. Divák neví o nic více ani nemá prostor uvažovat jinak než hlavní postava, která se na konci zastřelí (hned dvakrát pro jistotu).. to pak není divu, že z projekce odejdete s festovním bordelem v hlavě. EDIT: pravidla dění na obrazovce známe stejně jako hlavní postava pravidla naší reality. Přijímáme ji cokoli si pustíme. Pokud začne být dění surreálné, máme tendence to vysvětlovat. U Videodrome si tímhle nepomůžeme. Surreálnost je v tomhle filmu nikoli prvek zcizovací, ale semknuvší. Skrze ni jsou uskutečněny zásadní rozhodnutí a zvraty. Tedy vítězství nového postupu ("Long live to new flesh") nad klasickým ("death to Videodrome"). Evoluce i ve vaší televizi -) (31.05.2011)

Narušené vnímání reality je Cronenbergovo oblíbené téma a stejně jako v pozdějším ExistenZ dokazuje že o něm dokáže nejen sofistikovaně přemýšlet, ale hlavně z něj udělat excelentní hororovou látku. Když v ExistenZ nechal hrdiny propadat se do mnohonásobných virtuálnch realit počítačových her, je jen logické že v jeho ideovém předchůdci bude budovat šílenství hrdiny na základě (ne)reality televizní, přičemž neopomene nadhodit věčnou otázku jaký vliv má či nemá extrémní televizní násilí na lidskou společnost, která ho se zájemem sleduje... a vytváří. Samozřejmě ale stejně postupně všechno zvrhne do pro něj typického hororu se spoustou větších či menších úchyláren s jeho traderkovými "biotech" rekvizitami a mutacemi postav (trochu mi připomíná H.R.Gigera naruby, když staví do popředí syrovost a špínu živé tkáně na úkor elegance high-tech složky). 8/10 (14.10.2009)

Jestli v minulosti natočil Cronenberg psychárny, tak tahle je určitě překonala. Strkat videokazetu sám sobě do břicha...to je už i pro mě docela jasným důkazem že David není normální. Bez debat se ovšem jedná o něco tak osobitého a nezaměnitelného, že to diváka nutí sledovat. Má to ale lahůdkovou atmošku. 60% (03.07.2014)

Tak tenhle Cronenbergův kousek patří rozhodně k tomu lepšímu z jeho úlítlé biomechanické tvorby. Námět je s přehledem stravitelný, dokonce i zajímavý a jen průměrně bizarní, tématika se otírá zlehýnka o snuff a turture, takže já jsem v rámci možností (tedy Cronenbergova světa) spokojený. Párkrát jsem se zasmál prkenému hraní Jamese Woodse, které mě vyložneně bavilo. Dá se. 75% (02.12.2013)

Ze zvědavosti jsem film sledoval až do konce, ale, věřte mi, nestálo to za snahu. 1) Cronenbergova úchylárna dokumentuje okouzlení dobovou technologií - videem. Jako taková je dnes lehce úsměvná. Civic TV. The one you take to bed with you._____ 2) I když se zabývá prorůstáním virtuální reality a skutečnosti, tématem dnes aktuálnějším než kdy dříve, způsob zpracování mě nenadchl. Kill your partners. Give us channel 83._____ 3) Naštěstí je tu 36letý přitažlivý James Woods (šéf kanálu 83). (14.02.2020)