Divoké dítě

Nejhorší věcí na všech těchto případech je, že když už se v novém prostředí dá dítě jakž takž dokupy, objeví se po nějaké době biologická matka, která měla na vývoji dítěte a jeho následném zuboženém stavu nesporný podíl. A tato matka má potom plnou hubu keců o tom, že jako matka ví nejlépe, co její dítě potřebuje a jak by se k ní měli ostatní chovat. Je velice těžké takovou situaci posoudit a hodnotit. Nemám dnes chut rozebírat hlavní příčinnou úlohu otce - chorého debila. (06.03.2014)

Není dnes díky internetu těžké zjistit, že film si kupodivu téměř nic nevymýšlel ani nepřibarvil a všechny události v něm zobrazené proběhly opravdu více méně tak, jak to stojí ve scénáři (https://en.wikipedia.org/wiki/Genie_(feral_child) ). A tahle věrnost realitě, hodně neobvyklá zvlášť u amerických filmů, je jeho velké plus. Na druhou stranu jsou v něm ovšem použity klasické scénáristické šablony na ostatní postavy příběhu, takže můj emoční prožitek z filmu byl hodně mělký, protože na mě působil především jako hollywoodský melodramatický tyjátr a k žádné z postav jsem necítil nějaké výraznější sympatie. Hodně jsem taky postrádal nějaký výrazný závěr nebo aspoň obsažnější epilog, který je zde odbytý jen několika stručnými titulky. A po filmu mě ještě překvapilo zjištění, že představitelka Katie Tarra Steele, která ve svých jedenácti letech zahrála myslím hodně dobře, se po téhle roli z filmové branže překvapivě úplně vytratila. (05.02.2022)

Nelíbilo se mi zpracování, a to vůbec, navíc téma, i když je pravdivé a psychologicky zajímavé (o případu jsme se v psychologii učili v rámci disocializovaných dětí), mi působilo značné problémy. Nejsem žádná citlivka, ale když takhle někdo zachází s dítětem, i když jde jenom o film, vzbuzuje to ve mně pocity fyzické nevolnosti. Paradoxně si myslím, že tvůrci by se měli řídit heslem: když už, tak už a natočit to drsněji, ne tak romanticky, víc si vyhrát s atmosférou, možná natočit film víc z pohledu té dívenky. Nevím. Znova se na to rozhodně teda nepodívám. (21.07.2004)

Film jsem viděla více než před 10 lety a v průběhu těch let jsem si na něj několikrát vzpomněla. Pamatovala jsem si celé scény, film na mě tolik zapůsobil, že jsem ho nyní musela najít a podívat se na něj znovu. A ano - asi by se mu dalo leccos vytknout, ale pro mě je skvělý. Svůj cíl - zapůsobit na diváka, u mě rozhodně splnil. (25.03.2016)

Viděla jsem tento film hodně dávno, ale pokaždé, když si na něj vzpomenu, naskočí mi husí kůže. Snad kdyby to bylo vymyšlené, tak by mi to ani nepřišlo. Bohužel poslední dobou se takových případů vyskytuje poměrně dost a pokaždé si vzpomenu na tento film. Když se nad tím zamyslím, tak je mi do pláče. Jak můžou být lidé tak bezcitní? (04.05.2008)