Bylo nás šest

Téměř „kultovní“ záležitost o naprosto nepravděpodobné partě, ve které M.Zounar co do unylosti soupeří s J.Šťastným a především M.Žákovou, má svoje highlights: rozhovor asistenta a studentky v kavárně „Takže, soudruhu Dušane…“, oslavu neexistující výhry ve Sportce „Teď už si dám snad jen tu morovou kost“, Zounarovo „Jdi do hajzlu“ adresované D.Matáskovi či pérování P.Zedníčka režisérem Krejčíkem za přihlížení K.Gotta a mlčenlivého L.Štaidla. Jen mimochodem se ukáže, jak se „pracovalo“ v socialistickém stavebnictví, posílen je i stereotypní obraz Moravanů jako věčně zchlastaných bodrých idiotů, kteří se zabývají převážně zabijačkami. Finis coronat opus- v tomto případě kvílení rádobyzpěvačky H.Janků do závěrečných titulků. Smál jsem se už při premiéře, ještě víc se směju nyní, když jsem na toto dílo náhodou narazil v programu ČT. (02.08.2009)

Stejna tupost a diletanstvi jako v pripade Zkousek z dospelosti, lze bez dalsiho odkazat na komentar k tomuto veledilu. Jen ted chlapi stoji fronty na unylou a nezajimavou Moniku Zakovou, Ladu Stajdla vystridal Dalibor Janda a ke kladum tentokrat patri vnady Mahuleny Bocanove a vykon Vladimira Dlouheho. (07.06.2011)

Zatím nejslabší z předlistopadových seriálů, které jsem zkusil. Rozvláčné unylé nic, bez pořádné zápletky, bez alespoň minimálního vývoje či posunu postav, mezi nimiž je téměř nemožné najít jedinou, která by byla sympatická, věrohodná nebo alespoň zajímavá. Nuda, kde jedinou zábavou je tak možná lov mladičkých budoucích hereckých hvězd v epizodních rolích, třeba Ivana Trojana nebo Yvety Blanarovičové. (21.01.2017)

Míň než tři dát nemůžu, protože si pamatuju, že když mi bylo 15, záviděla jsem jim. :-) Teď už jim, pravda, nezávidím, ano, je to ucajdané, Monika Žáková tady je fakt děsně unylá (vzpomněla jsem si, jak mi tou svou svatostí lezla strašně na nervy). Ale, když to šlo poprvé v telce, bylo mi patnáct a to se počítá. :-) (02.05.2022)

Je to úplně stejná sračka, jako o pětadvacet let novější Ordinace v Růžové Zahradě a nemůže to omluvit ani nostalgie. A tituková písnička Dalibora Jandy a Heidi Janků, s refrénem "Praha byla, je a bude ráj" je úplně stejně protivná jako Žbirkova titulní z druhého jmenovaného seriálu (a to jsem pražák). Herecké výkony primitivní, scénář pitomý, nemůžu tomu dát jiné hodnocení než té ORZ. (04.03.2010)