Ostrov

Bay jako by si tentokrát nevyjasnil, pro koho točí. Na nevázanou akční sci-fi pro puberťáky je Ostrov moc vážný a ambiciozní, na seriozní sci-fi ovšem dost hloupý. Citace Star Wars a plynové komory prostě nejdou dohromady. McGregor je sympaťák a Johansson krasavice nesmírná, ale tenhle film prostě drhne. Míša se naštěstí poučil a zjistil, kde je mu (i divákům) lépe. (21.04.2009)

Kupodivu ( nic jsem nečekal ) jsem se solidně bavil. Od Ostrova nečekejte nic jiného než totální popcorn ( tedy pokud nepovažujete za filozofické dílo Já, Robot od Proyase ). Nemám rád videoklipový střih a i tady místy působí dost zmateně, navíc kamera je až příliš rotřesená a záběry jsou někdy snímané moc zblízka, ale u likvidování aut kolejnicemi i jiných akčních scén jsem se velmi dobře bavil. Stejně tak u příjemného konzumního humoru ( "Co to je?" "Nevím, ale chci to" ). Velké plus je Ewan McGregor, který má co hrát a totální roštěnka Scarlett Johanssonová, u které mi stačí, že prostě je na plátně ( nedávno se zařadila do mých TOP 5 ). Příjemně mě překvapila i hudba ( pro mě neznámého ) Stevea Jablonského. 70 procent. (15.09.2005)

Že se film skládá ze dvou různých částí jsem víceméně věděl, přesto mě přechod z filosofičtější první poloviny do akce poněkud zarazil. První část není sice kdovíjak dokonalá, je ovšem celistvá s dobře podaným nápadem, vizuální stránka je tu ještě střízlivá a slouží vývoji příběhu. Ten sice není zas tak originální, místy člověk vzpomíná na Sexmisi, místy na Minority Report, v akčních sekvencích se připomíná Matrix (i když Bayův styl je jiný) a mohli bychom jmenovat dále, přece jen však nutí k zamyšlení. Ale jak se duo gerojů vymaní z podzemního zajetí a je tlakem okolností nuceno proměnit se na křížence Spidermana s Jamesem Bondem, končí veškerá legrace, soudruzi. Rázem tu máme starého "dobrého" Baye a řítíme se na vlně psychedelické kamery a epileptických střihů přes vrcholy mrakodrapů (honičky na létajících motorkách jak ze SW VI), mezi svodidly dálnic až k bolavému konci, kdy poznáme dobré od zlého, dozvíme se ža tytyty to se nedělá a pak si můžeme vydechnout v poklidné zátoce závěrečných titulků. Jen je přitom nutno nevystupovat, neměnit směr, neptat se hele, proč dělají tohle a ne tamhleto, proč ten jim pomáhá (typicky politicky korektní černá postava dosud nemilosrdného pronásledovatele se mění ve spasitele míru na Zemi), proč proboha vrtulník podlétává pod padající písmeno, proč policii nevadí, že jí dvakrát někdo vyfoukne dva podezřelé, proč na "produkty" nečekají na nejpravděpodobnějším místě, proč - ale, ono o to tu nakonec asi nejde, komu se tenhle styl líbí, bude hýkat blahem, komu ne, ten si stejně pustí třeba Gattacu. Proto taky asi nemá smysl srovnávat film třeba s Minority Report, kde alespoň pro mne byla akce zdrojem napětí a ne bolavých očí. (15.10.2005)

První film toho odpudivého rejžovského megalomana po Skále, který jsem si zase vychutnal i s polevou. Opravdu nevím, proč v případě Ostrova mluvit o nějaké závažnější myšlence, ta je sice možná v embrionálním stádiu zajímavá, ale naštěstí má Bay z hlubších témat zjevně strach, takže celou mravoučnou základnu Ostrova zredukoval do drobátko nablblých, ale snesitelných dialogů a po chvíli už se celá zápletka zredukuje na "před kým je třeba utéct / koho je třeba porazit a co je třeba zničit". Žádné kličky, ale naopak parádní akční palba ze všech kanónů, rychlý střih, výborná podkresová hudba, dechberoucí efekty (zejména scéna s vlakovými koly je úchvatná). Ostrovu dominuje až klinicky čistý styl obrazu, krystalicky jasná a ničím nekomplikovaná futuristická estetika, která je stejně přehledná a čitelná jako příběh filmu. Sama klouže krkem a netíží v žaludku. Vůbec nemíněno ve zlém. Všechny ty klišovité zpomalovačky, přelety kamery atd. umí Michael Bay čistě a precizně jako málokdo a Ostrov operuje s výrazivem akčního filmu s naprostou bravurou. Výsledkem jsou dvě hodiny, ky jsem měl sladce vypnuto a jel jsem pouze na vlně adrenalinu, který není ničím tlumen. Parádní relaxační zážitek, samozřejmě chápu, že kdo čekal inteligentní sci-fi, musel být zklamán. Ale chtít to zrovna od Míši je asi jako požadovat obřízku u sv. Víta. Už jsem někdy psal, že je Scarlett Johansson absolutně k SEŽRÁNÍ??? (10.01.2007)

Hned na úvod napíšu, že Baye nemam vůbec rád, takže jsem čekal další totální sračku. O to víc mě překvapilo zhruba úvodních 45 minut, protože jsem měl strach, že budu muset tomu šaškovi dát minimálně tak 4 hvězdičky. Začátek mi sice připadal trochu přehnanej na to, že se film má odehrávat v roce 2019, ale potom se začalo všechno vysvětlovat a ukázalo se, že film má snad dokonce i nějakou myšlenku (u Bayova filmu věc nevídaná). Potom ovšem začala Bayova exhibice ve stylu čim větší výbuch, tim lepší film. Hlavní dvojice snad v každym záběru uniká jistý smrti a do toho se občas připlete nějakej ten pokus o vtip nebo nějaký "moudro". Ke konci už mi teda připadalo k smíchu úplně všechno, ale musim uznat, že celkově se mi Ostrov docela líbil a pro mě je to jednoznačně nejlepší Bayův film. Ale to nemyslim jako nějakou velkou lichotku, protože Bay jinak natočil samý sračky. Pro mě je Ostrov film se zajímavym námětem, kterej ovšem tak od poloviny ustupuje do pozadí, aby mohly vyniknout všechny ty exploze, zběsilý honičky, střílení, skákání a padání z mrakodrapu. Škoda, že film neni spíš třeba v duchu Uprchlíka, ale co chtít od Baye... (31.01.2007)