Něžný polibek (festivalový název)

Milostné drama Něžný polibek nazval Ken Loach podle textu písně Ae Fond Kiss, který roku 1791 napsal skotský básník Robert Burns pro svoji lásku Agnes M'Lehoseovou. Verši plnými vášně i žalu se loučil s vdanou ženou, jež svobodomyslného autora - mravokárci považovaného za chlípníka holdujícího alkoholu - opustila, aby zachránila své manželství.
Téma společensky nepřijatelné lásky prostupuje i Loachův film, který je v kontextu režisérovy tvorby - nejen díky multikulturní tematice, erotickým scénám a pozitivnímu ukončení - atypický. Nečekaně jemný a „úhledný" film se sice znovu odehrává v současném Glasgowě, jeho aktéry však nejsou lidé z dělnické periferie, ale mladí, inteligentní, vzdělaní a soběstační milenci ze středních vrstev, jejichž lásce brání náboženské tradice a rasové předsudky.
Pákistánský diskžokej Casim (Atta Yaqub), jenž patří k druhé generaci přistěhovalců, se zamiluje do impulzivní Irky Roisin (Eva Birthistleová), vyučující hudbu na katolické škole. Casimovi rodiče ale syna hodlají oženit se vzdálenou sestřenicí. Po opakovaných konfliktech s Roisin se na své rodině úzkostně lpící Casim odhodlá svatbu zrušit a odstěhuje se k „bílé" přítelkyni. To neunikne pozornosti kněze z místní farnosti, jenž Roisinino další působení na škole podmíní puritánským ctěním katolické víry... Loach nikoho nesoudí, nicméně na striktní zachovávání tradičních rodinných hodnot, které (v otázce vztahů, ale i vzdělání) jako okovy svazují životy mladých muslimů narozených v moderním západním světě, nahlíží s větším pochopením než na středověce zpátečnické doktríny katolicismu. Ačkoli se příběh odehrává v době oboustranně stigmované teroristickými útoky z 11. září 2001, tvůrci se - s výjimkou jedné scény - explicitním politickým narážkám vyhýbají. Připomínají spíše události po 15. srpnu 1947, kdy byla bývalá britská kolonie rozdělena na Indii a Pákistán a hinduisté i muslimové se během vynuceného stěhování začali vzájemně vyvražďovat. (Letní filmová škola)