Hotel Rwanda

Film ze stejného rodu jako Joffého Killing Fileds. Vypjaté, emotivní, bezprostřední a přitom nijak vydírající a drastickými proprietami vynikající drama. Najdeme shodné prvky i na rovině motivické, např. první kontakt se skutečnou brutalitou genocidy na tutsijském obyvatelstvu sledujeme skrze zprostředkující plochu televizní obrazovky. Dojem všudypřítomné brutality a beznaděje jen umocňuje ohraničený prostor hotelu a občasné dravé vpády okolních hrůz do něj. Terry George rytmizuje svůj film jako střídání tichých konverzačních poloh a neuvěřitelně vypjatých sekvencí, které jsou plné zoufalství a na kost odrané existenciální starosti. Ústřední postava Dona Cheadla která projde vývojem od ustaraného manažera, jemuž je práce vše, až po člověka, který pro zachování existence své i svých bližních udělá cokoli, se sice odehrává jaksi v druhém plánu, ale je podstatným zcivilněním drásajících pasáží jedné z nejhorších genocid 20. století. A západní svět se svojí pasivitou působí neméně hyenicky a trapně než ve dvacet let starém Jaffého snímku. Historie opakuje strašlivé kruhy. (03.10.2007)

Velmi obyčejně natočený, ale zato silný, humánní a vypjatý snímek, kterému se podařilo popsat jednu z nejsmutnějších kapitol lidských dějin (ano, nejen 20. století!), aniž by se opíral o berličku extrémní brutality a sentimentu. Don Cheadle a mnozí další zaslouží hlubokou poklonu! P.S. - Každému koho toto tragické téma zaujalo, doporučuji knihu "Inyenzi neboli šváby" od jedné z přímých účastnic genocidy, která sama přišla o celou svou rodinu... (29.05.2008)

Ještě nikdy se mi při žádném filmu tolik netajil dech hrůzou, když jsem si uvědomila jak velkou pravdu tu postavy říkají : "Má cenu to točit ? Lidi se na to kouknou, řeknou "To je hrůza" a budou dál večeřet" nebo "Jste póvl, nejste nic. Jste jenom bezcenní Afričani a nikdo vám nepomůže". Snad poprvé jsem se skutečně styděla za tolik vychvalovanou civilizovanou západní společnost, která dokáže bezcitně zavřít oči. Ještě dlouho budu o tomhle filmu přemýšlet a doufám, že si ho lidé budou pamatovat jako vykřičník nad svojí lhostejností. Obzvlášť některé scény (například evakuace cizinců, většinou bělochů - bílí do autobusu, černí do hotelu) jsou natolik výmluvné, že ani nepotřebují komentář či vysvětlení. Přesto je replika Joaquina Phoenixe ("Bože, já se tak stydím") dokonalou tečkou za touto scénou. O herectví Dona Cheadlea snad ani není potřeba něco říkat, on nic NEHRAJE, on prostě JE Paul Rusesabagina. Film má navíc překrásnou kameru (dokonalá je scéna u jezera, kdy se z poza mlhy ukazuje, že celá cesta je doslova zatarasená mrtvolami Tutsiů), nemluvě o hudbě a perfektně zvládnuté režii. Scénář se vyhnul jakémukoli vydírání diváka - o to víc pak film nemůže nechat nikoho chladným. Já osobně jsem po odchodu z kina nebyla dobré půlhodiny schopna slova... (14.05.2005)

I když jsem jen nepatrným článkem CSFD-rodiny, pokusím se uvést pět nešvarů téhle makabrózní podívané. 1, Film nechtěně připomíná geniální Dogville, a to kulisovým vzezřením. V Dogville to byl záměr, zde to záměr nebyl. Plká se tu o sto šest, ale samotný konflikt rámují papundeklové záběry, které mají blíže k prázdninové pohlednici z Rwandy než k dokumentaristickému obrazu neprodyšného afrického pekla. 2, Veškerý ideje jsou zde zúženy na rodinu hoteliéra. Trochu přehnaný minimalismus, uvážíme-li, že ve Rwandě zařvalo přes milion lidí. 3, Rebelové vyměňují zajatce za chlast a peníze, nejsou ani fanatičtí, ani chladnokrevně intrikářští, klauni to jsou. Filmaři nám zjevně zlenivěli. Místo řádného komparsu naverbovali pár maníků z basketbalového kurtu. 4, Tohle všechno přizdobuje herecká šaškovitost - dvě nominace na Oscara budiž mystériem - a šumařská režie. 5, Takhle to v 90. letech ve Rwandě skutečně neprobíhalo. (21.11.2007)

Hotel Rwanda se dá popsat uplně stejně jako dialog Joaquina Phoenixe: Lidé akorát řeknou "To je hrozný!" a vrátěj se k večeři.... Při sledování filmu si člověk akorát řekne "ty jo, to muselo bejt hrozný, chudáci lidi" a odejde se zhulit/ožrat/hrát hry/provozovat sex/spát a na ten film už nikdy nepomyslí. Rwanda má (asi) silnou citovou stránku, bohužel Krvavý diamant vyhrává na celé čáře. Neuškodilo by třeba film proložit autentickými záběry o hromadné genocidě, také točit film trošku jinou kamerou (točí se tu rekonstrukce, ne drama ála Pokání) by je nezabilo. Abych řekl pravdu, Hotel Rwanda ve mně neprobudil ani jeden z pocitů "litování neštěstí" a to by se u takového filmu nemělo stát. Don Cheadle sebelepší a utrápenější, emotivní zázrak a pořádná ukázka co si lidé způsobují se nekoná. (29.10.2008)