Nastala chyba při přehrávání videa.
  • novoten
    ***

    Vysněné projekty natočené přesně podle představ jen málokdy dopadají tak perfektně, jak si režiséři při jejich tvorbě představují. Sofia Coppola totiž po dvou důkladných psychologických rozborech tentokrát vsadila na lehkovážně pojatou historii, u které neumí vyvážit silné momenty. Relativně nevýznamná zápletka naplnění manželství je nerozumně roztažena na půl hodiny a třeba závěr sice hodně naznačuje, ale neznalý divák z něj vůbec nepochopí, jak to s Marií nakonec dopadlo. O Coppole se říká, že si točí filmy jen proto, aby do nich mohla dávat své oblíbené songy. Vždycky jsem se nad tímhle tvrzením usmíval, ale při sledování tohoto kousku mě několikrát napadlo, že na tom asi něco je. Hudba totiž minimálně v polovině případů ruší a mnohdy tak kazí atmosféru, když staví diváka do prostředí připomínajícího teenagerskou komedii. Naštěstí díky tomu, že režisérka má na hudbu opravdu maximální čuch, se najde minimálně stejný počet případů, kdy naopak dolaďuje všechno na jedničku, většinou je tomu tak u přemýšlivějších pasáží. Chci tím říct, že mi trvalo snad třetinu filmu, než jsem na tuhle netradiční hru přistoupil, ale i na konci mi zůstává pocit, že to tentokrát nevyšlo, jak mohlo. Příště by třeba mohl pomoct odklon od tématu nešťastných žen.(30.4.2007)

  • Djkoma
    ***

    Sofia Coppola po svém obrovském úspěchu se Ztraceno v překladu zvolila poměrně těžkou historickou látku o královně Francie Marii Antoniette. Vyměnila svou hvězdu Scarlett Johnasson, která mezi filmy vyrostla v superhvězdu, za svou starou známou ze Smrti Panen, Kirsten Dunst. Je nepochybné, že Sofie po svém otci zdědila talent režisérského umění, ale bohužel ona ve svém celkově čtvrtém filmu narazila. Její umělecká představa byla až moc jiná než by bylo záhodno. Vidět Kirsten Dunst v růžových kostýmcích není nic tragického, ale naprosto nedobová hudba působí velmi nevkusně. Možná jsem staromódní, ale v historickém dramatu z období rokoka (pozdního baroka), bych očekával aspoň pár tónů dobové hudby, která by nás k dobové atmosféře přiblížila. Celkově je pro mě i výkon Kirsten Dunst (ty víš jak Tě mám rád...) zklamáním. Ze začátku působí velmi mladě a je uvěřitelné, že se stane francouzskou královnou. Po svatbě však nastává jistý zlom, kdy její herectví je příliš jednotvárné a působí jako by uměla hrát pouze "spratky" v jakémkoliv věku. Historická věrnost je také na pomezí. Nejdříve prožíváme půl hodiny nervy okolo prvního sexuálního aktu s manželem, aby jsme náhle byli překvapeni dvěma porody a rychlím zaučením ve svádění ostatním mužů a podvádění svého krále. To, že se Marii narodili celkem 4 děti a celý její osud je filmem naprosto vynechán a Sofie Coppola využívá jen to podle ní zajímavé, ale nedává nám obraz skutečné Marie Antonietty. Film rozhodně není historickou freskou Marii Antoniette, ale spíš ukázkou, že existovali i jiné a "zábavnější" královny než známe z dějepisu a MA také ukazuje jak to dopadá, když žena dostane moc a peníze a nikdo ji nedrží pod kontrolou:). Velmi slabé tři hvězdičky.(13.3.2007)

  • viperblade
    ****

    Když jsem slyšel, že se bude natáčet film o Marii Antoinettě, řekl jsem si, že to bude zajímavé. Když jsem se dozvěděl, kdo jí bude hrát, znervózněl jsem. Je to sice pěkná holka, ale do takovéto role? Poté jsem se dozvěděl, kdo to bude režírovat a oddechl jsem si. Sofii Coppola opět skvěle odvedla svou práci a já tak Kirsten Dunst stavím na jakýsi pomyslný vyšší stupeň, co se jí jako herečky týče. U tohohle filmu mi vadila jen jedna věc: Ta moderní hudba. V některých místech byla vybraná velice dobře ale v jiných.. no každopádně stojí za vidění..(1.2.2008)

  • Dever
    **

    Soundtrack: 1. Hong Kong Garden - Siouxsie And The Banshees ,2. Aphrodisiac - Bow Wow Wow ,3. What Ever Happened - The Strokes ,4. Pulling Our Weight - The Radio Dept ,5. Ceremony - New Order ,6. Natural's Not In It - Gang of Four ,7. I Want Candy - Bow Wow Wow ,8. Kings of the Wild Frontier - Adam and The Ants ,9. Concerto In G - Antonio Vivaldi/Brian Reitzell ,10. The Melody of a Fallen Tree - Windsor For The Derby ,11. I Don't Like It Like This - The Radio Dept ,12. Plainsong - The Cure(19.5.2011)

  • Nathalie
    *****

    Na tenhle film musíte mít dětskou duši, schopnost bezstarostných šíleností. Sofia Coppola si ráda hraje a kmotrovo dítě si hračky vybírá s podivnou umanutostí. Hračka jménem ČAS. 19 pozemských let zobrazí jako pár letokruhů, sedmiletou snahu o početí dědice trůnu jako několik svůdných, ale nemotorných zakopnutí v loži. Politiku sváže do kozelce, s gustem nakopne jehlovým podpatkem od Manola Blahníka a na zbylou hromádku posadí čokoládový dortík. Druhá hračka: HUDBA. Rockové riffy střídají barokní selanku. Cure a New Order svádějí bitvu o vaše uši s Bachem. Třetí hračka: DUŠE. Marii Antoinette sledujeme, ale nedostaneme k té postavě klíč,Sofia si uvědomuje prázdnotu slov a nevyslovitelnost toho, co nás svírá. Klíč si musíme vyrobit -stejně jako její manžel. A když se ho Marie Antoinette zeptá, jestli ho baví vyrábět klíče? Ptá se stejně Sofia diváků. Obviously. ČTVRTÁ hračka: OBRAZY Opulentní oltář hédonismu, který spolu fontánou šampaňského tryská v dekadenci. Vizuálně je to žranice. Tak velká, že vám roztáhne žaludek na trojnásobek a pak vás nechá hladovět. V ďábelském tempu s vámi roztočí kolotoč barev a tónů. Fasten your seatbelts. Pátá hračka: INTIMNO Tělesná láska je portrétována dvěma způsoby. Jako nástroj produkce následníka trůnu, povinnost, kterou je nutno splnit, zavřít oči, hýbat se úsporně a myslet na blaho Francie a na příkaz rakouské maminky. A druhé..intimno jako nositel slasti. Vášeň, která od prvních jiskřiček pohledů postupuje od ohníčku k vatře, která sežehává. ŠESTÁ hračka: FILOSOFIA Marie Antoinette je plná tolika myšlenek, že mezi hudebnímí motivy, obuvnickými a potravinářskými reklamami poskakují jako pytel neposlušných blech. Jednou tam, podruhé onde a než mrknete, zmizí za hradbou pastelových volánů, heidegerovské „ o čem nelze mluvit, o tom nutno mlčet“ a rousseauovská představa nezkaženého divocha. Nechá vás chytit se Marie Antoinetty za ruku, ale od oslepujícího světla ciknkrlátek, pozlátek a neonů se musíte osvobodit sami. SEDMÁ hračka: DIVÁK Hypnotické filmové surfování. Chytnete tu správnou vlnu, postavíte se a jedete euforickou jízdu až ke břehu. Až po dojezdu vám začne magnetická rezonance vidlemi přehazovat neurony a dloubat do spojů. 9/10(26.4.2007)

  • - V jedné scéně jsou v záplavě rokokových střevíců, kterých měla Marie Antoinetta stovky, k zahlédnutí i veskrze moderní tenisky Converse. (Siriuss)

  • - Ačkoliv v názvu filmu není ve jméně šlechtičny pomlčka, ve skutečnosti se tak píše, Marie-Antoinetta. (Morien)

  • - V původním scénáři byla zmínka o tzv. "aféře s náhrdelníkem", což byla klíčová událost v životě Marie-Antoinetty, ale ve finálním sestřihu o něm není ani slovo. (Morien)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace