Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hra je dramatem posledních dnů života římského císaře a krále českého Karla IV. Není jen historickou rekonstrukcí; vypovídá o životě, lidských a politických postojích tohoto významného panovníka s velkou básnickou nadsázkou. Do Prahy v roce 1378 již potřetí přijíždí papežův legát, protože se očekává úmrtí Karla IV. Kardinál se zatím neúčastní pohřbu, ale audience u císaře, za níž je potupen, protože císař je - jakkoli upřímně věřící - roztrpčen poměry v církvi a chce namísto dvojpapežství upevnit jedno jediné- římský stolec sv. Petra. Končí se velká a slavná éra českých a evropských dějin a císař se obává, co bude dál, až odejde. Následník Václav IV. je slabý a má odpor k vladařské funkci, čtvrtá žena by ráda viděla na domácím i říšském trůnu svého oblíbeného synka Zikmunda, sotva desítiletého. Moravský markrabě Jošt intrikuje s pány, církevní hodnostáři kolísají mezi papežem, německými preláty a císařem. Mladý inteligentní arcibiskup Jan z Jenštejna, jehož by Karel IV. rád viděl arcibiskupem pražským a jakýmsi vladařem vedle mladého krále, je hejsek a zhýralý floutek, který se zajímá spíše o ženy a pití. Karel IV., hrdý na to, z jaké bídy povznesl svou rodnou českou zemi ke světové kráse a pýše, trne hrůzou z jejího pokoření po jeho odchodu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Oprávněně lze diskutovat o tom, zda a nakolik zvolený pohled na osobnost Karla IV. je nebo není poplatný dobovým režimistickým normalizačním fetišům a šablonám. Co však upoutá mnohem více a dá zapomenout na mnohé skutečné i domnělé nedostatky Šotolovy předloh i scénáře jako takového, je famózní herecké obsazení. Z tohoto hlediska byl rok velkého Lucemburska z přemyslovské krve bohatší o další plodný příspěvek. Není vyloučené, že po opakovaném dodatečném zhlédnutí tohoto historického dramatu bych některé soudy, obsažené v těchto komentářích, korigoval. Možná i dost podstatně. Autem censeo: Máme co do činění s nedoceňovaným filmem, průhledem do dějin přední lucemburskočeské dynastie, fundovaným pokusem proniknout tam, kam už historické oči badatelovy i stejně zaměřená snaha postupně se k nekonečnému spánku choulící postavy stejnojmenného hlavního hrdiny, na níž je postaven celý příběh, už nedohlédnou, protože dohlédnout nemohou. Některým prvkům tohoto pohledu lze zazlít mnohé; přesto jeho kvality nestárnou a minimálně v rovině dobového vnímání film svým divákům nabízí mnohem víc: hluboký průhled do duší dějinných protagonistů, který nejen odborníkům zůstává utajen. Ke škodě nás všech. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Jak si všimni přáli jeho smrt a on Karel IV jim ne a ne tu radost splnit. Prej: "Už jsme mu tu potřetí na pohřbu a on ještě nezemřel." Bohužel to je tak jediné zábavné na této televizní inscenaci, protože jinak je to nudnější televizní traktát o tom, jak Karel IV. bránil Čechy, kdo chtěl jaké území a jakej bordel byl v církvi. Navíc ještě natáčené v chudých televizních ateliérech. [212. hodnocení, 23. komentář, 71%] ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Hodinový skok nejen do české historie s velkými jmény našich dějin. Nenápadná inscenace s bezchybnou atmosférou a velmi zdařilou hudbou, jež podtrhuje silnou autentičnost snímku. Počáteční pochod mnichů se svým pojetím již přibližuje výpravnějším historických velkofilmům. Dokonalé herectví, trocha opakování dějepisu a pro československého diváka naprosto skvostná podívaná. Jakékoli poznámky o tlačené ideologii jsou zoufalé, marné a vskutku směšné. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Optimálně dlouhá stopáž, vše podstatné řečeno, už Karel tušil, že zanechává Václavu velmi komplikované dědictví, navíc v těžkých časech dvojpapeží. Lucemburští příbuzní šli Václavovi po krku okamžitě. Tahanice o moc oslabila prestiž Lucemburků a jejich vláda v Čechách nakonec skončila v dozvucích husitských chorálů. 70% ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

"Založili si univerzitu. Nač jim je. Hloupý národ je poslušnější a jeho víra v boha pevnější." Je zajímavé zvolit si za téma ne velké okamžiky význačného panovníka, ale jeho slabé chvíle, třeba přímo poslední okamžiky. To, co ve světě není moc časté, u nás ve své době zas tak neobvyklé nebylo. Je v nás asi nějaký sklon k tragédii, k tomu vidět věci spíše černě. "Mne netěší, když se mnou souhlasíte, hádejte se se mnou." Velká císařova tragédie zde není dána jen samou smrtí, ale důvodným pocitem, že se jeho dílo nedočká pokračování. Korunní princ Václav je slaboch a ostatní od kurfiřtů přes církev až po příbuzné se už připravují na to, co ze situace vytěží. Vybudovaný klid a pořádek nedokáže nikdo kolem ocenit, manželka, děti, církev, dvořané. Konec pořádku, nastupující chaos. Téma samo zajímavé, škoda že zpracování je jen mírně nadprůměrné v porovnání s takovým Daňkem. Nicméně už pro Martina Růžka stojí tato hra za vidění. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama