Smrt císaře a krále Karla IV. (TV film)
Drama / Historický
Československo, 1978, 61 min
Obsah
-
Hra je dramatem posledních dnů života římského císaře a krále českého Karla IV. Není jen historickou rekonstrukcí; vypovídá o životě, lidských a politických postojích tohoto významného panovníka s velkou básnickou nadsázkou. Do Prahy v roce 1378 již potřetí přijíždí papežův legát, protože se očekává úmrtí Karla IV. Kardinál se zatím neúčastní pohřbu, ale audience u císaře, za níž je potupen, protože císař je - jakkoli upřímně věřící - roztrpčen poměry v církvi a chce namísto dvojpapežství upevnit jedno jediné- římský stolec sv. Petra. Končí se velká a slavná éra českých a evropských dějin a císař se obává, co bude dál, až odejde. Následník Václav IV. je slabý a má odpor k vladařské funkci, čtvrtá žena by ráda viděla na domácím i říšském trůnu svého oblíbeného synka Zikmunda, sotva desítiletého. Moravský markrabě Jošt intrikuje s pány, církevní hodnostáři kolísají mezi papežem, německými preláty a císařem. Mladý inteligentní arcibiskup Jan z Jenštejna, jehož by Karel IV. rád viděl arcibiskupem pražským a jakýmsi vladařem vedle mladého krále, je hejsek a zhýralý floutek, který se zajímá spíše o ženy a pití. Karel IV., hrdý na to, z jaké bídy povznesl svou rodnou českou zemi ke světové kráse a pýše, trne hrůzou z jejího pokoření po jeho odchodu. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
sportovec
Oprávněně lze diskutovat o tom, zda a nakolik zvolený pohled na osobnost Karla IV. je nebo není poplatný dobovým režimistickým normalizačním fetišům a šablonám. Co však upoutá mnohem více a dá zapomenout na mnohé skutečné i domnělé nedostatky Šotolovy předloh i scénáře jako takového, je famózní herecké obsazení. Z tohoto hlediska byl rok velkého Lucemburska z přemyslovské krve bohatší o další plodný příspěvek. Není vyloučené, že po opakovaném dodatečném zhlédnutí tohoto historického dramatu bych některé soudy, obsažené v těchto komentářích, korigoval. Možná i dost podstatně. Autem censeo: Máme co do činění s nedoceňovaným filmem, průhledem do dějin přední lucemburskočeské dynastie, fundovaným pokusem proniknout tam, kam už historické oči badatelovy i stejně zaměřená snaha postupně se k nekonečnému spánku choulící postavy stejnojmenného hlavního hrdiny, na níž je postaven celý příběh, už nedohlédnou, protože dohlédnout nemohou. Některým prvkům tohoto pohledu lze zazlít mnohé; přesto jeho kvality nestárnou a minimálně v rovině dobového vnímání film svým divákům nabízí mnohem víc: hluboký průhled do duší dějinných protagonistů, který nejen odborníkům zůstává utajen. Ke škodě nás všech.(24.3.2008)
-
gudaulin
Televizní hra, která má dnes význam především svým výrazným hereckým obsazením. Děj odpovídá představám o českém středověku, které se vytvořily za národního obrození. Ta ušlechtilost a moudrost Martinu Růžkovi přímo sálá z očí. Adamíra coby papežův vyslanec je patřičně přezíravý, zkrátka takový ten trošku národovecký pohled na naše dávné dějiny. Trochu to připomíná Vávrovu husitskou trilogii v chudých televizních studiových kulisách. Celkový dojem: 50 %.(28.10.2007)
-
Aky
Silné herecké obsazení povyšuje tohle zpracování epizody českých dějin o patro výše, než jaké by zřejmě příšlušelo samotnému scénáři. V téhle podobě se na to ale dívá velice dobře.(6.2.2012)
-
MartinX.
Autor scénáře Jiří Šotola prošel docela zajímavým vývojem. Z angažovaného tvůrce socrealistické poezie se vyvinul od 2. poloviny 50. let v předního reformního komunistu, v letech 60. se jako funkcionář Svazu spisovatelů "podílel na pravicové činnosti." V roce 1969 vydal pozoruhodný historický román Tovaryšstvo Ježíšovo, aby si poté, co se strana a lid zkonsolidovaly a znormalizovaly, posypal hlavu popelem a mohl sporadicky vydat nějakou tu prózu nebo divadelní a televizní hru. Jeho tvorba v 70. a 80. letech je až na nepatrné výjimky zcela obrácena ke starší české historii, že by to nicméně od Šotoly byl nějaký způsob, jak jinotajně sdělit národu nějakou pravdu o současnosti, o tom bych si troufl pochybovat. V průběhu 70. let se objevila celá řada filmů a inscenací, které si z české historie vybíraly zajímavé příběhy a postavy, přičemž osobnost Karla IV. patříla k těm nejexploatovanějším, ostatně v roce 1978, kdy inscenace vznikla, se slavilo 600 let od smrti velkého Lucemburka. Hra je tedy zjevně příspěvkem k tomuto výročí a bohužel příspěvkem, interpretujícím historická fakta v souladu s dobovou linií, takže takřka jediná opravdu kladná postava je v celé hře jakýsi dělnický předák v podání soudruha Moučky, který v inscenaci působí jako samopal v ruce Jan Žižky. Pomalu dodýchávající Karel IV., ztvárněný Martinem Růžkem, sice je schopen matně rozpoznat sílu a moudrost Moučkova předáka, ale omezenost svého třídního původu nepřekročí, a nesmířen s materialistickou dějinnou pravdou, umře, spokojiv se s náboženským opiem.(3.1.2008)
-
seba
S historickou věrností si autoři příliš hlavu nelámali. Také mi vadil příliš dělnicko-rolnický pohled na věc. Ovšem vidět velkého krále a císaře na konci cesty bylo zajímavé. Stejně jako česká hercká špička v hlavních rolí. Nejvíc mi asi utkvěl Oldřich Kaiser jako budoucí slabý a nejistý král a kaiser Václav IV.(9.11.2007)