Režie:
Viktor PolesnýObsahy(1)
Groteskní příběh spisovatele Maksudova, který se snaží uplatnit svou divadelní hru, je však v tvůrčím uchopení Viktora Polesného víc než pohledem do prostředí dramaturgů, herců, režiséra - jde spíše o jakési "teatrum mundi", kde nechybí ani moderní Ďábel, usilující bizardním způsobem o duši hrdiny. Masudov, obklopený byrokracií, zbabělostí i náladovostí svého okolí, jemuž je vydán v gradaci příběhu čím dál víc napospas, by věru ďábelského rádce potřeboval. Jeho lidské síly na úkol prosadit svou divadelní hru, zdá se, nestačí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Románová látka Michaila Bulgakova, jedné z nejvýraznějších osobností ruské literatury XIX. století, pojednávající osobitě, s originálním promítnutím do sovětské reality druhé poloviny třicátých let, odraz osobních vztahů tvůrčích osobností v slavném Moskevském uměleckém akademickém divadle, známějším pod zkratkou MCHAT, přímo vybízela k filmovému ztvárnění. Výsledkem je určitě jedna z nepřehlédnutelných televizních inscenací, kterou je také možno chápat jako hereckou introspekci vlastní identity. Histrionství, základ každého - i nejumělečtějšího herectví - je tu pojednáno jako východisko pro vylíčení osobních vztahů a toho, co ve světlech ramp a jevišť není tolik vidět: závistí, malichernictví, malosti i podlosti, jež tu jsou oproti jiným prostředím nastřádány v nebývalých koncentracích a nepřehlédnutelných obalech. Jenom kdesi daleko, hodně v zákulisí skutečného života, tušíme Bulgakovovu lidskou i uměleckou tragédii, která posléze vyvřela v jiném jeho vrcholném díle - MISTRU A MARKÉTCE. Režii, scénáři i výkonům hlavních představitelů přes časovou vzdálenost 15 let není co vytknout. Spíš naopak. Z druhé strany tu není ani nadbytek toho, co výrazně přesahuje zažité standardy. I tak se však jedná o nadprůměrné dílo naší polistopadové kinematografie. Dílo divácky nadmíru vděčné. ()
Lahůdka od Bulgakova. O lidských povahách, radách, vše se motá kolem autora, za nímž se skrývá samotný Bulgakov. "Divadelní román" je tak dobře napsán, že jen hodně špatným režisérům a hercům by se ho podařilo zprznit. Zde exceluje V. Dlouhý. INU TAK TO CHODÍ! Má to blízko i k Osudům dobrého vojáka Švejka, až na to, že je to komrní a není zde "Svejk", ale dramatik. Podstata je ale stejná - hrdina se setkává s lidmi, co je autor skvěle charakterizuje. Zde hrdinovi kdekdo radí, až absurdně, a v tom spočívá pravdivost o člověku. Jak kdo pracuje s informacemi... Jak kdo je líný... Jak kdo je pasivní... Jak kdo je hloupý atd. ()
Reklama