• Djkoma
    ****

    Nevím jak začít. Tento český snímek byl pro mě černým koněm a doufal jsem, že mě třeba přesvědčí o schopnosti naších tvůrců natočit opravdu dobrý a neobvyklí film. Hodně lidí mi hnedka bude chtít nadávat, jak skvělé v naší zemi máme filmaře, ale pro mě krom Samotářů nebylza poslední roky žádný extrémně zajímavý počin. Ať už Pelíšky, Pupendo nebo Jedna ruka netleská(ta se snažila, ale Samotáři jsou nepřekonatelní) zůstanou pouze slušnými filmy, na které, jak je zvykem u českých filmů, se dá dívat ještě mockrát. Nevím jestli je to barvou očí hlavního hrdiny(tímto mu vzkazuji, že mu je závidím...) nebo snad andělskou křehkostí, která vyzařuje z hlavní hrdinky. Oba tito hlavní hrdinové, jejichž láska je hlavním tématem filmu, jsou perfektní. Není ani jedna chybička v jejich výkonech a já musím smeknout. On je perfektně stělesnením praštěnosti a mládí, ale hlavně pozuby zamilovaný do své zrzavé spoluvězenkyně. Ta je zase takový anděl mezi zdmi Pankrácké věznice a musí každého svou křehkostí očarovat. Jejich láska je předvídatelná, ale natolik roztomilá a dětská, že jim jí nikdo nedokáže odepřít. Ani vteřinu jsem nepomyslel, že tihle dva k sobě nepatří. Romatická část filmu do sebe opravdu zapadá nádherně. Pozadí jejich lásky, 50.léta což je období soudruhů a soudružek, je vykresleno s maximálními detaily, kdy je nám předváděno co jen lze ukázat za zdmi věznice. Ani výkřik hlavního hrdiny stojícího vedle rudé hvězdy nezmění nic na jejich osudech. Strašně se mi líbí název filmu, který mi nejdříve nic moc neříkal, ale název film perfektně vystihuje. Ve filmu je mnoho krátkých, ale krásných scén na kousek nebe viditelné jen z vězení(první symbolika). Nebo snad je kouskem nebe pro hrdiny jejich láska, která i v pekle věznice dokáže vytvořit kousek toho po čem oba touží.Pokud někdo chce vidět krásný film určitě by se na Kosuek nebe měl podívat. Jediné co mi lehce nelahodilo byla hudba nebo spíše některé zvuky, které byli nevkusné a dalo by se s nimi naložit lépe. Na 100% to není, ale chybí opravdu jen kousek...(28.5.2006)

  • triatlet
    *****

    Příběh s podtitulem "Vězeňská romance" vedle baladických prvků (kontrast síly a beznaděje) obsahuje i veselejší scény z každodenního muklovského života. Nazírání na modrou oblohu přes mříže, na zrající jahody (pod šibenicí), hra na jazzmana chvílemi jakoby dává zapomenout na místo děje. Ovšem pak přijde pád do reality. Psychické trýznění (slíbená návštěva se neuskuteční) je větší než fyzické. Samostatnou kapitolou je milostná romance Luboše a Dany - v podání Jakuba Doubravy a Táni Pauhofové, kteří mě mile překvapili. Zajímavé paralelní sledování milování ústřední dvojice s pasivním odevzdáním lehké děvy Zuzany Stivínové dozorci. Výtečná předloha Jiřího Stránského citlivě zachycena Petrem Nikolaevem. Konkrétní obětí komunistické zvrhlosti se stává rotvajler, kterého bachař zastřelí a následně do bezvládného těla kope. Ovšem ten pes je jen zastoupením toho, jak se bachaři chovali k vězňům. Tudíž pro mě je asi nejsilnější scéna pohled na ty dozrávající jahody pod šibenicí... Zajímavý komentář:: Radek99.(8.7.2008)

  • Ony
    ***

    Že je pes někdy člověku lepším přítelem než jiný člověk a že 50. léta byla doba na pytel, to víme. Točit o tom film, aby byl realistický a zároveň zajímavý a originální, není nejsnazší úkol. Osudy hrdinů tohoto snímku mi mnoho neřekly. Nijaký příběh, nijaké herecké výkony. Zamilované pohledy skrz mříže mě nedojaly. Ale celkem se mi líbila atmosféra filmu a hlavně stísňující hudba.(29.8.2006)

  • dopitak
    **

    Mějte mě za pokrytce, ale čím dál víc mi připadá, že filmů na téma "mé osudy v komunistických lágrech padesátých let" už bylo až až. Je pravda, že zapomínat bychom neměli, ale všechno Nikolaevem servírované už jsme viděli v jiných filmech, a tak považuji Kousek nebe za kousek zcela zbytečný. Nemůžu se zbavit dojmu, že buďto se Luboš dostal opravdu na nejhorší místo v nejhorší možnou dobu celé ČS historie, anebo opět tahá někdo někoho za vlasy. Romantická linka je stejně trapná jako ochočování rotvaljera, co tu zbyl ještě po Háchovi. Čmaňa poprvé bez kníru.(2.10.2010)

  • meave
    ****

    Láska v podobe vysnívaného, intenzívneho kúzla, na ktoré sa upína život hlavných hrdinov ukazuje, že trápenie politických väzňov nebolo vždy iba o týraní a ukradnutej slobode. Pretože kým oni snívajú o slobode, niekto iný sníva o grunte a niekto o láske..na svete je predsa toľko nebies a toľko snov, ako je ľudí samotných. A toto je jeden z nich v skromnej podobe. Príťažlivé.(29.5.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace