Štěstí

Teraz neviem, či šťastie alebo nešťastie, no to asi nie je podstatné. Cez tento, podľa môjho názoru, celkom vydarený Slámov film cítiť silný sociálny motív. Život v panelákovej džungli, zahmlené sídliská pošahané ľudské osudy...Všetko je stvárnené bez príkras, len v ľudskej prirodzenosti. Film má aj svoju hĺbku, čo mnohým filmom práve chýba. Veľkú zásluhu tu majú hlavne herci - Tatiana Vilhemová zapôsobila svojim nevinným kukučom, Aňa Geislerová zaslúžene stvárnila nevďačnú mrchu, Pavel Liška uveriteľne prirodzený... Avšak celková pachuť filmu je veľmi trpká a pre mňa vyznieva až príliž depresívne. (17.04.2007)

Už dlouho jsem při psaní komentáře nebyl takto bezradný. Plný počet hvězdiček, nad tím netřeba přemýšlet..ale okomentovat toto vyjímečné dílko slovy je velmi nelehký úkol. Takže popořadě. Herecké výkony..není co vytknout. Od rolí vedlejších, kde bych vyzvedl výkony starostlivé matky v podání Simony Stašové a neméně starostlivého, leč více konvenčního otce v podání Bolka Polívky, až po role hlavní. Zde se blýskla Anna Geislerová (která překvapivě nedostala moc prostoru), ale hlavně ústřední dvojice Tatiana Vilhelmová a Pavel Liška. Jejich zprvu oboustranně kamarádský vztah přerůstá naprosto přirozeně a nenuceně v opravdovou lásku, která jakoby neměla být ani v jednom případě opětována. Režisér nechává závěr optimisticky otevřený. Když už jsem zmínil onoho vůdce všeho a všech, pana Slámu, musím smeknout. Tento melancholicky natočený snímek vynesl někam mezi klenoty, kde by se snadno mohl pyšnit známkou KOH-I-NOOR! Vytříbená kamera, která Vás každým záběrem ohromí, je naprosto profesionální a zachycuje vždy ten správný okamžik. Průmyslová "příroda" Mostecka je v kontrastu s lidskostí obou hlavních postav. V celém filmu narazíte na neskutečné množství jak smutných tak veselejších momentů. Ať už dvě roztomilé děti Dáši či Toník stavějící dům. Nebraňte se slzám..stejně to nemá smysl. (25.04.2006)

I po druhém zhlédnutí si za svým opovrhujícím názorem stojím - nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že ten film místy úplně absentuje scény, které by osvětlily motivace jednání postav a nesouvisle přeskakuje z jedné scény do druhé. Možná Sláma využívá styl zkratkovitého a věcného vyprávění, který jsem prostě jen nepochopil (a snímek proto celkově nedocenil), nebo je to prostě jen opravdu tak špatně napsané a natočené, jak mi to připadá. Herci jsou v tom více-méně nevinně (Vilhelmová působí velmi přirozeně, snaživý Liška je bohužel zas a znovu obsazen do role sympatického trouby atd.), ale k těm postavám jsem si díky Slámově pojetí nedokázal vytvořit žádný silnější vztah a tudíž mi bylo dost jedno, co se komu přihodí a jak skončí. A možná největší problém vidím v tom, že vlastně nevím, co tím chtěl pan režisér říci a o čem to vůbec je - o nenaplněné opravdové lásce? O tom, jaké to asi je, když se vzdáte svého snu kvůli (pochybné) povinnosti a dobrému skutku (BTW celé dění okolo Geislerové dětí mi přijde dost podivné), či se snad jen Sláma snažil poukázat, že u nás žijí i neprávem nešťastní čestní lidé (či jak to říct)? Já vážně nevím, každopádně žádná z těch dějových linií na mě nezapůsobila víc než průměrně. 50 % (28.03.2007)

Sláma sa zlepšil v réžii, chytil sa hutnejšieho scenára ako naposledy a hlavne vie pracovať s hercami. Vzťahy medzi nimi sú vykreslené výborne a emócie posobia velmi autenticky. Lenže je tu aj niekolko problémov. Sláma chce byť čo najreálnejší, čo dosahuje vyzobrazením (myslím) Opavy ako mesta z druhej svetovej vojny. Všetko je špinavé, sociálne vrstvy žijú niekde pri meste v rozpadnutých barákoch ako v Riu, ale sú to inteligentní a dobrosrdeční ludia. Monika je chytrá, ale z nejakého dovodu neštuduje (podla Slámu si to v Čechách asi možu dovoliť iba majetné vrstvy) a pracuje v supermarkete. Toník zase jedeň deň nemá ani halier, potom sa zamestná v továrni a hneď stavia novú velkú kúpelňu atď. Tomu sa hovorí pseudorealita. Čert to ale vezmi, pozerá sa na to dobre a je to dojímavé. (09.07.2007)

"Takový lidský, citový, prostě ze života", povidala paní o tomhle filmu - v jeho případě klišé na obhajobu opravdu stačí, protože to "lidský a citový" dělá zručně a přitom tolik prostě. Čtvrtou hvězdu dávám za závěrečnou čtvrtinu, která je silnější než do té doby "jen" hezké drama a především blokuje cesty několika nastartovaným ultrakýčovitým předvídatelnostem. (16.03.2008)