Obsah
-
Scénář filmu volně vychází z motivů dvou povídek Edgara Allana Poea Zaživa pohřben a Šílený psychiatr. Jednou z hlavních postav je Markýz, postava inspirovaná markýzem de Sade. Děj celého filmu se zdánlivě odehrává začátkem 19. století ve Francii, je však plný anachronismů a reálií dneška, protože je alegorií současného světa. A blázinec je jeho výstižnou kulisou absolutní svoboda, civilizační represe a manipulace jsou jeho tématem ... (oficiální text distributora)
Scénář filmu volně vychází z motivů dvou povídek Edgara Allana Poea Zaživa pohřben a Šílený psychiatr. Jednou z hlavních postav je Markýz, postava inspirovaná markýzem de Sade. Děj celého filmu se zdánlivě odehrává začátkem 19. století ve Francii, je však plný anachronismů a reálií dneška, protože je alegorií současného světa. A blázinec je jeho výstižnou kulisou absolutní svoboda, civilizační represe a manipulace jsou jeho tématem ... Komentáře uživatelů k filmu (207)
-
crozet
Konzistentní a utříděný příběh (scénář), slušně zrežírované, bezvadně zahrané Třískou do lesa, vytříbená výprava a vkusné rekvizity (s bonusem kontrastu různých historických reálií, který bizarně ladí dohromady) a všeobecná elegance rukopisu zralého surrealistického autora.. V osadě panuje spokojenost. Nejsem expert na Švankmajerovo dílo, ale tento film by si dobře poradil i bez většiny charakteristických animací, nemluvě o jejich scénáři a obtěžujícím hudebním doprovodu, resp. považuju je spíš za jistou autorskou licenci a střihový prvek rytmizující proces příběhu, nikoliv prvek obsahově přínosný.(5.9.2011)
-
Svejky
Markýz de Sade by měl radost, lidé (ještě) před sto lety by byli šokování, dnes však si už lidé nevezmou vše co jim film nabízí, protože už to mají.(29.12.2006)
-
BFP
aaaa! to byl narez!(20.6.2007)
-
Carolyn
Na úvod bych jen ráda poznamenala, že tento film se mi nezdá být hororem. Vlastně ani nevím, kam přesně ho zařadit - možná někam do psychologických? Nicméně tak jako tak dávám "jen" tři hvězdy. Proč? Možná proto, že se mi dobré tři čtvrtiny filmu chtělo zvracet, u tancujících kotletek lezoucích z těla Ježíše jsem prskala smíchy. Celý film mi nedal dohromady celek, spíš bych to viděla na řadu po sobě jdoucích více či méně zdařilých obrazů a scének, které mi do sebe moc nezacvakly. Ovšem když pominu tento fakt, jsou Šílení vlastně povedení a krásně absurdní až roztomilí.(27.10.2008)
-
mcleod
Krásné surrealistické vyjádření společenského boje mezi (shora usměrněnou) svobodou a pevnou vládou. Pod velmi benevolentním vládcem (a Vy máte něco proti zločinu?) žijí blázni pod velmi nenápadným dohledem, kdy je postaráno pouze o základní potřeby chovanců a zajištění jejich bezpečí. Volně pobíhající a dovádějící maso nakonec ale skončí v těsném obalu v regálech supermarketu, kde se nemůže nadechnout a kde musí být vystaveno ve vyrovnaných řadách. Hlavní postavě se totiž nelíbí, co se v blázinci děje za "anarchismu", a dělá vše pro návrat vlády pevné ruky. Převrat ale nedopadne tak jak předpokládal. Svobodná rozhodnutí se totiž již nepřipouští a chovanci jsou donuceni jakýmikoliv prostředky ke spolupráci. Osobně hodnotím jako nejlepší Švankmajerův film, výborně jako vždy hraje Jan Tříska, perfektně doplněný Pavlem Liškou a Annou Geislerovou. Dokonce můj jinak velmi neoblíbený Jaroslav Dušek se mi docela líbil.(14.4.2009)
-
Saur.us
Všichni jsme šílení.(28.9.2010)
-
Mistak
Recenze časopisu CINEMA(21.12.2010)
-
Biff
Docela těžko stravitelný Švankmajer, na druhou stranu ale taky zcela bez nudných míst. Na první pohled zaujme typicky švankmajerovsky pokřivený svět, kde vedle sebe funguje společnost 21. století a markýz ze století 19., míjející ve svém kočáru auta na silnici. Nevím, na kolik alegorie, ale jako takové srovnání vývoje techniky, společnosti a světa vůbec se mi to líbilo. Nejvíce mě ale zaujal ústřední motiv bláznovství nebo snad ještě výstižněji šílenství. Švankmajer si perfektně hraje s divákem - napřed mu ukáže řádně zvrhlé de Sadovské hody se špetkou Pasoliniho Saló aneb 120 dnů sodomy (nedal mi ten záběr na huby zamazané Univerzálním Hnědým Objektem), aby diváka přesvědčil o totálním pomatení Markýze. Následuje ale další zmatení, když se Markýz vžívá do osudu své matky a nechává se zaživa pohřbívat (což zase trochu v tom vcítění se do matky připomene Hitchcockovo Psycho), čímž je zase divák přesvědčován, že to Markýz dělá v rámci jakési své léčby a obrany proti strachu. Ještě silnější dojem je pak z událostí v blázinci, kde vládnou někdejší chovanci, zatímco odborný personál je držen pod zámkem. Jean je pak mystifikován, že starý řád byl svobodnější a lepší. Přijde násilí, "lékařské" metody podobné dr. Grünsteinovi ze Švejka, a hlavně pak tělesné tresty. Kdo je pak větším bláznem? Šílený Markýz s rozvolněnými mravy a zvrhlou představou o morálce, nebo krutý ředitel se svými medically-incorrect metodami? Líbí se mi, jak Švankmajer nepotřebuje za každou cenu šokovat, ale ponechává dotvoření scén na divákově mysli (viz provedení terapie č. 13 či sex Charlotty s ředitelem ústavu). Technicky nemám Šílení co vytknout, působivá atmosféra nenechá diváka ani na okamžik v klidu (viz prostory blázince doprovázené děsivými skřeky). Švankmajer cituje nejen Poa a Sadeho, ale je taky Kafkovsky absurdní (scéna pohřbívání ještě živého chovance - vytváření místa pro Jeana). A vypůjčuje si koneckonců hlavně ze sebe - záběr na žvýkající ústa z Jídla, živoucí masité fláky z Masa, česání vlasů ze Zahrady až po svou typickou animaci, ve které mi ale trochu chyběl vztah k filmu, snad až na poslední záběr na flákotu v obchodě - konečný obraz Jeana jakožto dýchajícího kusu masa zcela izolovaného od okolního dění, nebo snad obraz dnešního člověka? Přítomnost dříve viděných prvků mi jako opakování a vykrádání sebe sama nepřišla, divák neznalý Švankmajerovy tvorby to ani nepostřehne, takže může Šílení sloužit jako takový lexikon Švankmajerova stylu.(3.9.2011)
-
swiss
Červené závěsy a trpaslík. To musí být Lynch. Není. Je to vidět, ale přesto je to nádherně úchylné.....(25.10.2011)
-
woo-hoo-hoo
Nepamätám si že by niekto tak výborne pracoval s uhlom kamery a rovinou očí. Tie prepaté ksichtíky a ručičky zvierajúce zvieraciu kazajku, to je proste pohľad ktorý môže naháňať skutočnú hrôzu (alebo v lepšom prípade opovrhnutie či už len zhovievavý úsmev). Švankmajer tu predostiera realisticky skazené umelecké dielo, ale pozor: nesie v sebe neporiadok. Krásne zobrazil boj o duševné zdravie, ktoré je v reáliách filmu pretavené a redukované do holého boja o moc a nadvládu. Kto by sa dej snažil pochopiť logicky, ten kto sa domáha rozumného vysvetlenia, tak sa na to môže rovno vykašľať (alebo sa o to môže snažiť a snažiť a snažiť a nakoniec sa pripojiť k obyvateľom ústavu), pretože v tomto filme nevládne Logos ale dej diktuje ujo chaos a obyvateľov pritom mení na bezduché kusy mäsa: Takže tá mäsoidná animovaná vsuvka má nakoniec zmysel a nesie myšlienku, že? Môžeme teda vymýšľať rôzne magnificentné a všemocné teórie o tom, prečo sa takto ľudia správajú (podobne ako Zigi Frojd a jeho armáda), alebo sa dať dokopy a jednoducho pripusiť, že to robia preto, že sú zlí a už si s tým prenikavo nelámať hlavu. Pokoj s vami všetkými :)(25.10.2011)
-
rakovnik
Zdejší milovníci umění si určitě slintají nadšením do rukávu, i když obsah třeba ani nechápou, ale mě toto šílené dílo skutečně nezaujalo. Uznávám, že Jan Švankmajer je umělec, jenže mně skutečně stačí jeho amarouny v Návštěvnících. Film jsem sice přetrpěl, ale rozhodně se k tomuto směru už nechci přiblížit. Dvě hvězdy za Jaroslava Duška a jako uznání, že Švankmajer umí (ale mně se to co umí nelíbí).(18.1.2012)
-
SirGawain
Čekal jsem hroznou ,,intelektuálštinu,, , ale nebylo to zase až tak hrozné. Film je přístupný docela široké vrstvě lidí, a myslím, že se nenajde nikdo, kdo by si z toho neodnesl nějaký zajímavý zážitek. Ať už kladný ( což je můj případ ), nebo záporný. Ty typické Švankmajerovi surrealistické animované scénky se mě osobně zdály dost nehumánní. Použít skutečné vniřnosti, oči, kosti a maso jako rekvizity se mi zdá fakt moc nechutné. Samotný jejich význam jsem asi ne zcela pochopil. Asi jenom nastiňují co se bude v další scéně odehrávat. Jan Tříska podává vskutku excelentní výkon hodný obdivu. Liška opět nasazuje svojí pózu idiota, i když tu občas, i s tím svým výrazem, prohodí něco ne úplně hloupého. Už samotný námět je hodně zajímavý a jeho zpracování je ještě zajímavější. Určitě se vám vyplatí na to zajít, protože něco takového jste ještě neviděli.(31.1.2006)
-
JanHá
Těch kusů masa mohlo být méně. Působilo to na mě jako nadbytečné klišé. Jinak film hodnotím v rámci české produkce jako hodně nadprůměrný, ovšem na Švankmajera asi spíše průměr. Ale i tak je zde několik výborných a silných míst a celá atmosféra více než příznačná a přesná. Bezmocné loutky v šíleném kolotoči... Doporučuji k přečtení studii Františka Dryje Chvála anachronismu aneb Je král nahý?, jež se filmem zabývá. Vyšlo to ve Film a doba (4/2005).(7.7.2008)
-
Behind
Skvělý film. Nebyl jsem ale schopen ho dokoukat až do konce. V mém případě brnkal na příliš citlivé struny.(27.10.2008)
-
Předseda
Všechny Švankmajerovy filmy se mi líbí přesto, že mi všechny připadají příliš dlouhé včetně těch krátkých.(11.11.2008)
-
Achab
Všechny ty lezoucí kusy masa a zejména jazyky jen doplňují celek, Jan Tříska je výborný.(25.1.2009)
-
jiricek86
Úderné myšlenky v surrealistickém podání. Švankmajer je dobrý režisér, dokáže minimalistickými prostředky velmi dobře rozehrát situace, když se máme smát, smějeme se, když se máme bát, bojíme se. Originální pojetí multižánrovosti a výtvarné stránky, skvělé herecké výkony. Podle mého-nejlepší je třetí část a Martin Huba jako šílený psychiatr. Co mi místy vadilo byla délka filmu, o něco bych film zkrátil a potom dvojí titulky na začátku, sice vtipné, ale příliš dlouhé.(11.2.2009)
-
sara91
Z první poloviny filmu jsem byla nadšená, Švankmajerovy výtvarné kousky nezklamaly, můj oblíbený Tříska byl přímo excelentní a jeho monology o Bohu (jejichž autorem je nejspíš Markýz de Sade) byly až bolestně pravdivé. Druhá polovina už mě tolik nenadchla, i když se na chvíli objevil výborný Martin Huba, nepřítomnost Jana Třísky se nezapřela. Celkový dojem z filmu mi kazil Pavel Liška, jehož kdysi originální, ale dnes už stále stejné herecké výkony mě až rozčilují. Stejně si ale myslím, že Šílení jednoznačně patří mezi ty lepší české filmy.(4.3.2010)
-
bárbígrrrl
Natočit film kde se spojí povídky Edgara Alana Poea a navíc se zakomponuje Markýz de Sade mezi hlavní postavy... to je vážně povedená myšlenka. Její realizace se myslím také povedla, a to jak po výtvarné stránce (pohybující se maso), tak i obsazením Jana Třísky, který je vždycky tak úchvatně teatrální...(24.5.2010)
-
ondey
Wuáááá! Jsem hrdý na to, že Švankmajer je Čech! Že je náš! Tohle je FILM přátelé. Nemá smysl mluvit o výtvarné stránce, ta je samozřejmě odzbrojující. Nechybí ale ani výbornej scénář. Až fejetonová pointa vás zarazí do židle a zároveň rozesměje. Proto se mistře před Vámi u každého Vašeho díla hluboce klaním.(28.2.2011)
