Avetik
-
Avetik
Drama
Arménie / Německo, 1992, 100 min
Režie:
Don AskarianHrají:
Alik Asatryan, Mikhail StepanyanObsah
-
Film na pomedzí histórie a poézie rozpráva za použitia prevažne veľkých statických celkov a zložitých obrazových metafor a symbolických obrazov príbeh Avetika, arménskeho filmára v berlínskom exile. Režisér Don Askarian vo svojich lyrických obrazoch reflektuje nemecký rasizmus, arménsku genocídu roku 1915, tragické zemetrasenie roku 1989, pokojné spomienky na detstvo a obrazy inšpirované stredovekou milostnou poéziou. (oficiální text distributora)
Film na pomedzí histórie a poézie rozpráva za použitia prevažne veľkých statických celkov a zložitých obrazových metafor a symbolických obrazov príbeh Avetika, arménskeho filmára v berlínskom exile. Režisér Don Askarian vo svojich lyrických obrazoch reflektuje nemecký rasizmus, arménsku genocídu roku 1915, tragické zemetrasenie roku 1989, pokojné spomienky na detstvo a obrazy inšpirované stredovekou milostnou poéziou. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Eodeon
jen pár vzájemně provázaných poznámek: nostalgie - konstanta lidského života. není důvod bát se smrti jako takové. ani života, který jde dál. apokalypsa je vzorec pro přední zákonitost řádu světa, vzorec, který se navrací a opakuje. pochopit smysl "za" zákonem by znamenalo rozluštit mystérium člověku utajené. přesto není pochyb, že tam "za" něco je. pevná a neměnná substance, něco, co řád světa ustavilo a vzorce v něm platné. odpuštění. smíření. ikona praská, opuštěný chrám padá.(2.2.2012)
-
Vitex
S odstupem času a s "přibývajícími filmovými zkušenostmi" si tohoto filmu začínám nesmírně vážit. Nějaký asi ani ne moc známý kritik se kdysi vyjádřil, že je to jeden z nejlepších filmů vůbec - prvně jsem se zasmál, ale teď tomu začínám pomalu věřit. Těším se, až to uvidím potřetí. Myslím, že to bude zase úplně o něčem jiném. Začínám milovat arménskou kinematografii. -------- 3. 12. 2006 : Je těžké o tomto filmu něco napsat. Jediné, čemu se snad trochu podobá (ale jen místama) je dílo A. Tarkovského a také jistě S. Paradjanova. Strnulé herecké výkony (paradoxně o to pravdivější, naboť o nějakou psychologii tady vůbec nejde) se nejvíce podobají nehercům z filmů R. Bressona. Jinak je to ale volně plynoucí rej Askarianových vzpomínek a mystických imaginací vycházejících z jeho lásky k rodné Arménii a ze smutku či soucitu nad touto zemí. Snad by film mohl někomu připomínat něco jako magický realismus nebo jakýsi filozifický či historicko-sociální esej - nevím. Pro mne je to film o prosté lásce k rodné zemi, o prosté touze založit tam rodinu a klidně tam žít -a o bolesti z toho, že se tam nemůže vrátit. A myslím, že zde přes to všechno nejde jenom o Arménii - spíš jde o nostalgii po jakémsi straceném ráji každého z nás, do kterého se nemůžeme nebo neodvažujeme (nebo ani nechceme ?) vrátit - dětství ? Bůh ? Nevím.... Prostě je to jeden z nejkrásnějších filmů, které znám.(18.6.2006)
-
MarJel
Hmatatelný film..(5.12.2010)
-
Aquarius
Tak tento film je niečo ... neskutočné. Mám až strach niečo o ňom napísať. Niekoho bude nudiť. Áno, tempo je skutočne pomalé a ja sám som občas zadriemal ale obrazy ktoré toto dielo ponúka, tá neskutočná atmosféra stoja za trochu tej trpezlivosti. Arménski Nemci majú veľkú výhodu, pochopia asi omnoho viac ako bežný divák. Veľmi náročný film ale svojho diváka si snáď nájde.(9.3.2006)
