Moje matka

Nejspíš jste již slyšeli o programu, který za druhé světové války dost možná zachránil životy tisíců židovských dětí z celé střední Evropy transportem do Velké Británie a pokud ne, doporučuji zhlédnout dokumentární film Do cizí náruče. Již méně známá je skutečnost, že podobná „záchranná“ akce probíhala také na sever od nás, kde Švédsko nabídlo útočiště dětem z Finska, jež odolávalo útokům Sovětů. Právě o tom pojednává dojemný finský snímek Moje matka. Devítiletý chlapec Eero musí opustit svou matku a navzdory jazykové bariéře odjíždí do Švédska za svými (nejspíš dočasnými) rodiči. Je zajímavé pozorovat vývoj jeho vztahu k náhradní matce, resp. náhradní matky k němu. Přes počáteční chladný odstup až k vztahu hluboce soucitnému, silnějšího vztahu s matkou skutečnou, dočasně stovky kilometrů vzdálenou. Stačí trocha sociálního cítění a je těžké nebýt v závěru dojat k slzám. 80% (20.08.2007)

║Rozpočet €2,9milióna║Tržby Celosvetovo $3,100,000║ (02.09.2010)

Škoda, že sa celá podstata tejto drámy začne vykresľovať a vyvíjať až po vyše hodinke, v ktorej sa pomerne monotónne vykresľujú len charaktery. Ale tá druhá polovica stojí za to, aj keď ako celok to rozhodne malo na viac. Najviac ale zaujal spôsob retrospektívneho zobrazenia, ktorý je v tomto štýle niečím originálny. 75%. (01.07.2007)

Dokonalý příklad toho, když se velmi poutavého příběhu chopí scénárista, který ho nedokáže v plné hloubce přenést na plátno. Černobílý úvod byl zbytečně dlouhý, řada věcí by šla objasnit místo minutových scén jen náznakem a zbytečným zdůrazňováním některých faktů je film i naprosto zbytečně předvídatelný. Zkrátka a dobře, veškerý děj ve mně žádné emoce nevydoloval, což je při podobně podmanivé kameře, krásné hudbě a výborným hereckým výkonům velmi škoda. (19.08.2010)

Citlivě natočené drama tentokrát o finském chlapci, kterým zmítají události druhé světové války - musí opustit matku a jet k cizí rodině do neutrálního Švédska. Od porozumění s novou rodinou jej dělí nejen jazyková bariéra, ale především nezahojené rány.. Zase jednou příběh o jehož okolnostech se tolik nemluví, plus především pro ty, kteří mají rádi filmy z tohoto období, ale už jsou přesyceni koncentračními tábory a holocaustem. Přestože já k takovým lidem nepatřím, jsem ráda za každý "nový" úhel pohledu. Tempo je sice pomalejší a slov je poskrovnu, ale z příběhu musí být snad každý divák pohnutý. Jen ty scény s dopisy probíhaly pokaždé stejně. V závěru tedy nejsem nadšená, ale dojatá rozhodně ano. (21.06.2013)

Hodnotenie tohto pre mnohých stále neznámeho filmu bolo vysoké a ja ho musím potvrdiť. Potešilo ma obsadenie M. Nyqvista, ktorého teraz už poznáme mnohí, ale tento príbeh adoptovaného chlapca ma vážne chytil za srdce. Chlapec určite odviedol solidný herecký výkon, ale film stojí predovšetkým na postave a hereckom výkone matky Signe. Jej spočiatku odmietavý postoj a nenávisť sa postupne pretaví do materského citu a divákovo srdce môže explodovať. Príbeh je budovaný s citom, bez akejkoľvek pochybnej scény, dialógy sú plné ľudskosti a do toho znie jemný klavír... Dojalo ma to. Krásny film, ktorý dokazuje, že na kvalitný a nezabudnuteľný film netreba obrovský rozpočet. 100%. (22.07.2012)

Vzťah matky so synom patrí medzi najkrajšie a najintenzívnejšie pocity, aký si len vieme predstaviť. Zároveň však, v závislosti od jednotlivých pováh a okolia, je často tento vzťah aj veľmi krehký a citlivý. Niečo také ako vojna dokáže v duši malého chlapca urobiť riadny chaos a matku zase zneistiť a priviesť do úzkych. O tomto všetkom pekne pojednáva aj tento film, kde celkový dojem je navyše ozdobený celkom vizuálne netypickým, opačným farebným prevedením minulosti (farebné) a prítomnosti (čiernobiele). Škoda, že charaktery jednotlivých aktérov (až na nevlastnú matku) neboli rozvinuté a rozobraté do väčšej hĺbky, hlavne u matky išlo o povrchné rozpitvanie problému. Tiež to chcelo viac osobných súvislostí v kontexte udalostí vojnového prostredia a celkovej neutešenej situácie. Niektoré scénky si žiadali aj vyššiu emotívnu hladinu. 70/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (16.04.2015)

Film o dítěti, které má dvě matky a přitom duši sirotka ve mně probudil úvahy nad neláskou, která je sice opakem lásky, ale ne tak jako nenávist. Nenávidět lze jen toho, kdo je pro nás důležitý a koho si všímáme. Nemilovat je možné mnohem snáz, nestojí to skoro žádné síly - stačí druhému nevěnovat pozornost, neusmát se na něj, neobejmout. Nenávist je ohnivá, neláska chladná. Snímek Moje matka dokáže tento chlad doléhající na dětské srdce skvěle ukázat. Jinak na mě však působil příliš uhlazeně, strojeně, místy pateticky. Zejména velkolepá hudba překáží - za celé dvě hodiny téměř nepřestane znít; přitom by se hodila spíš pro výpravnou fantasy než pro komorní drama. (11.06.2009)

Dobře natočené drama od našich severských sousedů o náhradní rodině pro finského chlapce ve Švédsku, které není kýčovité. Pro někoko sice může být snímek klišovitý, ve mně však tento dojem nevyvolal a hlubší pocity než "jen" dobře odvedená práce bohužel také ne. (26.02.2010)

Veľmi som váhal s hodnotením tohto filmu. Nakoniec som zanechal pohodlné trojhviezdičkové hodnotenie a dal slabé štyri. Vypäté dejinné obdobie, akým je vojna a všetko s ňou spojené vedie aj k extrémnym rozhodnutiam, ktoré môžu mať neočakávané a v čase sa meniac dôsledky na ich aktérov. Tento film si príliš nezakladá na artovosti a neobvyklých postupoch. Pozvoľna, poctivo rozvíja dramatické osudy malého Eera v prostredí a medzi ľuďmi, s ktorými žije. Topi Majaniemi svoju postavu zvládol výborne. V celom filme mi vlastne prekážal iba jeho zle čitateľný adoptívny otec a nekončiaca hudba. Aj tento film je dôkazom, že nie je potrebný veľký balík peňazí na to, aby sa nakrútil zaujímavý film, na ktorý sa dá ešte dlho po záverečných titulkoch spomínať. (02.02.2020)

velmi smutne, dojemne, ale krasne a filmarsky velmi ciste. nadherna kamera, srdce chytajuci pribeh a perfektne herecke vykony hlavne maleho eeru a jeho nahradnej matky signe. skutocny filmovy skvost. (27.09.2007)

Patrně jen válka píše příběhy, které by se za normálního běhu života těžko přihodily... mezi nimi má své místo i tahle dvoumatková záležitost, ze které si malý Eera odnáší celoživotní dilema - která z nich byla ta pravá? Ačkoli se bez krabice s kapesníky dá jen těžko obejít, plnohodnotnému ponoru brání nešikovná skladba časových přeskoků, která nechává emoce vyprchat dřív, než mohou plně zasáhnout. (18.05.2015)

Několik tisíc dětí je z Rusy bombardovaného Finska posláno do sousedního neutrálního Švédska. Tam na ně čeká buď dočasný pobyt v náhradních rodinách nebo dětský domov. Mezi nimi je i devítiletý hlavní hrdina filmu Eero. Ocitá se na švédském venkově v osudem těžce stíhané rodině.Po počátečních rozpačitých reakcích, především ze strany náhradní švédské "maminky" Stige, vznikne mezi oběma velmi silné citové pouto. Možná silnější než Eero chová ke své skutečné matce... Velmi citlivě natočený snímek, nádherná severská krajina, výborná hudba. (01.08.2008)

O vývoji ve válečném Finsku mám celkem slušný přehled, ale o této švédské pomoci jsem nikdy neslyšel. O to víc byl pro mě film zajímavý. Tvůrci se tématu chopili tím správným způsobem, vytvořili velice slušné drama na pozadí válečných událostí, a přestože příběh zrovna neoplýval akcí, nemohl jsem se od něj odtrhnout. Týmy Suomi a Tre kronor u mě touto fúzí jasně zabodovaly. (01.03.2020)

Nemám ráda hru na city, ale tady mi nevadila. Všechno se odehrávalo tak přirozeně a hezky, že jsem nakonec i slzu uronila a vůbec mě to nemrzí. Těžké životy a rozhodnutí dvou matek a jednoho syna, protože válka v životě všechno mění. Doporučuji všem, co mají chuť na dobrý film. (20.05.2019)

Zprvu spíše klasický poeticko-psychologický snímek, který ve druhé polovině působí neuvěřitelnou silou, které napomahájí i posuny v čase. Nejen silný příběh s krásným závěrem, ale také nádherné kompozice a osvětlení snad v každém záběru povznášejí tento snímek v pohlcující zážitek. Už se těším na Nového člověka. (05.08.2009)

Ľudské vzťahy sú mimoriadne zložitá vec. O to viac zložitá keď na ich vývin vplývajú vonkajšie okolnosti, ktoré samotní ľudia nemôžu ovplyvniť. Preto sa môže stať, že milujúca matka Kirsti posiela na začiatku svojho syna do bezpečia Švédska aj napriek tomu, že jej jeho neprítomnosť trhá srdca, aby neskôr musela ťažko voliť medzi láskou k nemu a mužom do ktorého sa počas vojny zamilovala. Tak sa môže stať, že mladý Eery, ktorý sa po príchode do cudziny pokúšal vrátiť domov k milovanej mame všakovakými spôsobmi sa neskôr návratu domov bráni a volá mamou svoju "pestúnku" Sigil. Tak sa môže stať, že Sigil zničená po smrti svojho dieťaťa presvedčená o svojej vine a o neschopnosti znovu ľúbiť nejaké dieťa, nieto ešte nejakého prišelca zo Švédska dospeje neskôr do štádia dokonalej nesebeckej lásky k nemu. A tak sa môže stať že odpoveď na otázku kto je Eerimu Äideistä Parhain nedostaneme. 10/10. (24.03.2009)

Hodně silný zážitek :-) Úplně jsem to prožívala s ním :-(( Hnusná doba .... (22.04.2011)

Film krásne vykresľuje obdobie počas vojny, krásne a postupne vykresľuje jednotlivé povahy ,,, nedá sa nič vytknúť (23.01.2013)

Chlapec mezi dvěma matkami; těžké téma, těžké vyústění. Je lepší mít dvě matky než žádnou. Matky se stávají matkami po složitých cestách, po křivolakých cestách, které se někdy protínají,a někdy od sebe hodně vzdalují - a právě tyto cesty (často jen v dopisech) jsou cestami, po kterých se ubírá tento film. Pozn: Jsou to Matky, na které myslel Goethe? ("FAUST: Die Mütter! Mütter!--'s klingt so wunderlich! / MEPHISTOPHELES: Das ist es auch. Göttinnen, ungekannt Euch Sterblichen, von uns nicht gern genannt. Nach ihrer Wohnung magst ins Tiefste schürfen; Du selbst bist schuld, daß ihrer wir bedürfen. - FAUST: Matky! Matky! - zní to tak podivně! MEPHISTOPHELES: A takové to také je. Bohyně, neznámé vám smrtelníkům, my neradi je vyzýváme. Do propasti hlubin bys za nimi musel; ty sám jsi vinen, tím že je potřebujeme"). Nejspíš ne. Kristi a Signe jsou matky pozemní, nikoli podzemní, příliš ordinérní na to, aby mohly být bohyně. (20.10.2017)