My Fair Lady

Niektoré prehnane klasické, povinne videné a kultové filmy vo mne vzbudzujú strach. Strach z toho, že napriek tradičným hodnoteniam sa mi film nebude páčiť a že po veľkých očakávaniach napokon ostane len zbytočne premrhaný čas. A zvlášť keď sa jedná o muzikálové zaradenie. Audrey Hepburn a Rex Harrison mi však pomohli tento strach prekonať a ja som si túto klasiku vychutnal do sýtosti. A naozaj mi to prišlo vhod a som sám zo seba mierne rozčarovaný. Ozaj som nečakal, že trojhodinový muzikál dokáže byť 'so lovely'. Niektoré songy som však prešiel s trošičku zrýchleným posuvom. Ale napriek tomu boli len dve, ktoré sa mi nepozdávali: na dostihoch a keď Freddy prestupuje na ulici pred Higginsovým domom a čaká Lízu. Takže spokojnosť na 85%. (26.12.2007)

Přestože nejsem příznivcem muzikálů, tak toto se musí líbit snad každému. Skvělé texty písní, výborný příběh, úžasné herecké výkony v čele s Rexem Harrisonem jako Henry Higginsem, samolibým, sarkastickým, staromládeneckým profesorem lingvistiky ( naprosto po právu zasloužený oscar ), naproti tomu NÁDHERNÁ Audrey Hepburn jako Líza Doolittleová, prostořeká květinářka s krásným pouličním přízvukem a nářečím. Role jako stvořená pro Audrey! ( nechápu, že ji minula alespoň nominace na oscara), úžasná kamera, kostými, výprava, vše v brilantní režii George Cukora. Hvězdička navíc za mou oblíbenkyni Audrey, která zde byla FANTASTICKÁ! (20.11.2008)

(1001) Když já prostě nechápu smysl (pointu) klasických filmových muzikálů. Nebo možná konkrétně tohoto filmového muzikálu, který se zdá být otrockým převodem divadelní hry na plátno a na filmové vyjadřovací prostředky zvysoka kašle. Dál nechápu písničkovou/zpěvovou míchanici - Higgins a Pickering ve svých "zpívaných" partech civilně mluví, Líza a Freddy jsou předabovaní profesionálními zpěváky, kteří exhibují neústrojnými stylizovanými trylky, a otec Doolittle předvádí jednoduchý šumařský zpěv. Pokud si hrajeme na stylizovaná čísla (Ascot v provedení jednoznačně vede), proč jsou tam hudební čísla sestávající z toho, že Higgins pět minut chodí po své knihovně nebo Freddy sám stojí pět minut na ulici? A když už jsme u toho, vážně jsme potřebovali slyšel velmi nabobtnalou svatební píseň otce Doolittlea a sledovat jeho nevinné dovádění s nevěstkami? Začlenění jeho dějové linky nechápu asi ze všeho úplně nejvíc, pravděpodobně ze stejného důvodu, z jakého jsem nebyla schopná dočíst "Dobrý člověk ještě žije" od Romaina Rollanda. Respektive nejspíš rozumím tomu, proč ho do své hry zařadil G. B. Shaw, ale film sociální kritiku používá jenom jako další papundeklovou rekvizitu neangažovaného spektáklu než jako opravdický příspěvek ke společenské debatě. O čemž ostatně svědčí i to, že největší kontroverze vyvolalo "vystrnadění" Julie Andrewsové z její broadwayové role slavnější Audrey Hepburn. Já na celém filmu považuji za nejcennější to, že Líza sama se rozhodne za profesorem přijít, protože chce zlepšit svůj život. I proto mě mrzí, že film samotný se k postavě dívky chová stejně jako Higgins, považuje ji za nejzářivější chloubu své práce, ale největší pozornost věnuje všemu kolem, jenom ne jí. Velká část její proměny se odehrává mimo záběr. Místo vyjádření svých pocitů skrze nové schopnosti, které v sobě objevila, dostaneme záběr, jak strojeně schází ze schodů, je nastrojená a muži na ni zírají. V přístupu k hlavní hrdince mi tedy film přijde hodně "předpotopní". Jiní filmaři ve stejné době o vztahu muže a ženy prezentovali filmy jako Onibaba, Hnus, Písečná žena, Červená pustina, a já mám padat na zadek z toho, že pohledná žena je ještě pohlednější, když se na ni navěsí diamanty? (A nezapomeňme, že 1964 je rok Perného dne, co se týče hudby.) Zkrátka, My Fair Lady není film pro mě. (23.12.2007)

Já... stále se usmívám. Není to takové to culení, kdy máte pocit, že vám prasknou panty a budete mít pusu doslova od ucha k uchu. Ne, je to příjemný úsměv, něžné jiskření v očích. Snad že by to značilo spokojenost? Nu, i to je možné. Tak jak jsem se dopracovala k 5*? Ze začátku jsem Lízu nemohla vystát - slyšet, vidět, jak vyvádí; to bylo něco otřesného. Vážně! Což znamená, že Audrey obstála a svou roli perfektně ovládla. Pro mě na jejím hereckém výkonu stojí celý film, bez ní - kde by byl? Co mě dále uchvátilo, byly ty úchvatné dialogy, tak krásná hra s jazykem! Higginsova matka je úžasná dáma a nebyla bych proti ji mít za tchýni :) A ten konec... Bez vylévání tlukoucího svalového orgánu. Bez velký proslovů a objímání a ujišťování, že od teď už bude všechno je dobré, skvělé, s velikou láskou. Čehož si velmi cením. Dalším plusem byly kostými, obzvláště na dostizích - ty famózní klóbrci :) jediné, co mě nudilo, byly zbytečně dlouhé písně. Chtěla jsem se pohnout dál, aspoň o krůček a oni stále opakovali tytéž věty. Já tomu opravdu rozumím hned na poprvé, myslela jsem si a div, že nezačala skřípat zubama :-D A film dostává 5* - to hlavně za ten úsměv a vnitřní klid. (01.03.2009)

Vynikající film. Vždy mám strašný respekt před těmito nekonečnými, oceňovanými filmy. Vždy se cítím povinován být tři hodiny v pozoru a zjišťovat, proč je zrovna tento předlouhý film místními filmovými (")znalci(") tak oceňován (většinou zbytečně). My Fair Lady se podařilo vyloudit přiblblý úsměv na mé tváři hned od první písně a i přes nesnesitelnost Elizy, než se zbavila těch svých uši drásajících manýrů a toho uličního kdákání, a poněkud (ale ne moc) nataženou stopáž mi vydržel až do konce. Ústřední trio nemá chybu, písně jsou super, moc se mi to líbilo... 90% (22.07.2016)