Anita - švédská nymfička

Každý žánr má svá pravidla a tento film je hezká podívaná v žánru soft-erotiky. Místy je vtipný a hlavně erotické scény jsou vloženy do dějové linie, nejsou samoúčelné. Režisér s ním "díru do světa" neudělá, ale odvedl solidní práci. A byla by škoda nemít příležitost se podívat na Ch. Lindbergovou. :-) (09.08.2017)

Pouze z výčtu filmařských profesí, které na různých svých filmech Torgny Wickman zastával, by někdo mohl usuzovat, že se jedná o renesančního tvůrce. Bohužel reálné kvality snímků tuto představu zásadně čeří. Při střízlivém zhodnocení se Wickman ukazuje jako prachsprostý hokynář, který nedostatky v oblasti talentu vyvažoval v podnikavosti. Po marných začátcích v padesátých letech s neúspěšnými komediemi a dramaty v roce 1969 využil posledních padajících zábran skandinávské cenzury a zajistil si místo v historii coby autor prvního oficiálně distribuovaného švédského porno filmu. Stejně jako doboví podnikavci z Ameriky také on se alibisticky zaštítil formátem rádoby vzdělávacího pseudo-dokumentu. Ur kärlekens språk (Řeč lásky, 1969) představuje i v rámci své kategorie hodně tristní podívanou, ale doboví diváci nalákaní atrakcí nesimulovaného sexu z filmu udělali kasovní trhák. Během následujících osmi let než dal celovečerním filmům sbohem stihl natočit nejen další tři přímá pokračování svého oslíčku-otřes-se, ale také hrstku narativních filmů. Tristní pokus o skloubení erotického dramatu se satanistickým hororem Skräcken har 1000 ögon (Hrůza má 1000 očí, 1970), jalová lascivní komedie Kyrkoherden (Vikář, 1970) o duchovním stiženém kletbou permanentní erekce či nesoudně ambiciózní kostýmní hambárna Lockfågeln (Vějička, 1971) ukazují, že i stranou porna zůstal věrný heslu „sex prodává“. Bezostyšná exploatace Anita - švédská nymfička pak představuje středobod Wickmanovy tvorby. Z jeho pseudodokumentů přebírá alibistický rámec osvětového díla, zatímco fušersky provozní formou zpracovává fiktivní příběh, který se celý točí kolem sexu. Hlavní atrakcí filmu bylo angažování úchvatné Christiny Lindberg, která díky svým přednostem a ochotě je předvádět před kamerou stala mezinárodní hvězdou erotických filmů od Evropy přes Ameriku až po Japonsko. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Zda sa, ze ako jediny nie som uneseny z Christiny. Jej kukuc mi skor pripada tupy nez nevinny, aj ked prsia ma pekne. Co vsak jej nahaty vzhlad komplet zabija je podpupocna hustina. To nie je pokus o vtipny slovny obraz. To je snaha o fakticky opis slecninho zarastenia. Ja viem, ze v 70 rokoch bol poriadny krov znamenim doby, ale toto je skor Prales - chraneny krajinny utvar. Aj ked v jej pripade skor nechraneny. K filmu len dodam, ze na eroticky film je tam privela kecov a malo sexakcie, na psychologicku dramu je to nudne a Christina je zla herecka. Vlastne nudne je to aj na erotak. Co nas privadza spat k pralesu. (04.09.2011)

Protože mě zajímá herecký klan Skarsgardů, chtěl jsem si doplnit mezeru z prvopočátků mladého Stellana, ale ten je tu spíše okrajově, i když celkem zásadním způsobem vstupoval do života nešťastné / narušené Anity, která měla téměř nezkrotnou potřebu vyplňovat "svou vlastní mezeru" v pravidelných dávkách. Nedá se říct, že by byli herci doslova toporní, jenže kvůli nepříliš poutavému scénáři nemám moc co vychvalovat. Nenašel jsem tu žádný hlubší význam a ani důvod, proč se na film ještě někdy dívat. Svůj cíl jsem si ale splnil a viděl prvotinu mého oblíbeného švédského herce. Víc mi to opravdu nedalo. (12.02.2020)

Nevinná Christina Lindberg (ve filmu 23-letá) hraje mladičkou nymfomanku, která si to neváhá rozdat s kýmkoli a kdekoli. V rodině fungoval klasický švédský model výchovy, že děti si dělají, co chtějí. Protože se mi Christina líbí, v několika okamžicích jsem jí nesnášel a tiše záviděl. Ačkoli k muži neprojevila žádné city, použila jen své tělo k jeho uspokojení. Konec happy, ale kde že je ta profesionální etika, to nevím. Také by mě zajímalo, zda-li se kompulzivní chování dá odstranit? Myslím, že ne. (16.02.2012)