poster

Linka 06

  • Nizozemsko

    06

Romantický / Drama

Nizozemsko, 1994, 87 min

Režie:

Theo van Gogh

Hrají:

Ariane Schluter

Komentáře uživatelů k filmu (7)

  • Aky
    ****

    Zdaleka to není porno, i když to erotikou jiskří. Ve skutečnosti je to jemná a citlivá studie ženské a mužské osamělosti. Originální je samotný nápad a originální je i provedení, a to ve všech směrech.(8.4.2012)

  • frings
    *****

    Jsem velmi potěšen takovým minimalisticky silným dílkem!(2.12.2011)

  • nascendi
    ***

    Sklamaný bude každý, kto navnadený posterom, očakával erotický film. Sklamaný bude každý, kto si na profile ČSFD prečítal, že ide o romantický film. Linka 06 nie je ani romantický, ani erotický film. Je to smutná dráma dvoch osamelých ľudí, ktorí si na začiatku hry stanovili pravidlá a tie ich uväznili v priestore, z ktorého niet úniku. Dvojici hercov, v dvoch bytoch s telefónom sa podarilo iba z dialógov vystavať dramatický príbeh, ktorý má šancu zaujať aj divákov, ktorí od filmu očakávali niečo úplne iné.(31.12.2011)

  • hygienik
    **

    Teo van Gogh mal svoj typický rukopis 1. Dotýka sa pálčivých a tabuizovaných tém bez bázne a hany - vyzbrojte sa teda toleranciou. 2. V zásade diváka zahltí jedným nekonečným dialógom, čím si priazeň priemerného konzumenta nezíska - chce to trpezlivosť. 3. Nič strhujúco dynamické sa neudeje. Toto sú fakty, ktoré v mojich očiach nielen tento jeho film odsúvajú na hranicu mojej (ne)záujmovej sféry.(7.3.2012)

  • andre87
    ****

    Třicítka Sarah, která si ráda kliká na myšku si najde přítele na telefénu. [Kurva, proč zrovna na telefonu?! Protože je to film z devadesátýhočtvrtýho, ty vole blbej a to ty internety moc nebyly!] S novým telefonním přítelem Thomasem si volají každý týden. On jí vypráví o architektuře, ona masturbuje, ona čůrá, on jí poslouchá, ona pláče, on onanuje a tak nějak spolu hrají tu svou telefonní hru... Minimalistické (film stál pár guldenů a odehrává se na jednom respektive na dvou místech - u ní a u něj v bytě) přesto velmi zajímavé konverzační drámíčko.(3.11.2011)

  • markotter
    ****

    2 herci, 2 telefony, 2 byty, jinak nic. A přesto po celou dobu zábavné a každý čtvrtek překvapující, o čem si ty dva dokázali povídat. I když většinou šlo o sexuální dialogy, bylo jasné, že je zatím něco víc a právě ty rozhovory, kde se o sexu přímo nemluvilo, byly nejvíc znepokojující. Úplně se mi stýská po té anonymitě, kdy jsem nemusel mít fotku na facebooku, aby se se mnou lidi začali bavit :-)(6.12.2011)

  • Gibsn
    *****

    Nekonvenční a otevřeně, až nekompromisně realistický. Takový byl ve své tvorbě Theo Van Gogh. Jeho dílo mě vždycky fascinovalo. Dokáže přinést vnímavému divákovi trvalé podněty k přemýšlení, jakožto i silné vizuální a filmařsky působivé zážitky. Já sám bych jeho filmy řadil jistě mezi to nejzajímavější, co bylo stvořeno v evropském filmu posledních dvou dekád. V tomto filmovém kousku se před námi otevírá velmi dobrá psychologická sonda zkoumající rozdílné vnímání sexuality u žen a mužů, ale i různé pohledy na vztah mezi mužem a ženou obecně. Zajímavé, že v tomto případě (možná ne náhodně) z tohoto vztahu podle van Gogha vychází muž snad jako ten čistší a vztahu více upsaný, cenící si. Ženu tady vzrušuje, když jí muž vypráví o své práci a své všeobecně prospěšné životní náplni, muž je zase nejvíce vzrušen lesbickými představami, sám se však ženě snaží telefonicky i pomáhat z psychických problémů. Muž se musí o ženině náklonosti dozvídat skrze vlastní přestíranou smrt, zatímco žena tají kostlivce ve skříni v podobě tajemné svatební fotografie...(8.1.2012)