Queimada
Ostrov v ohni
Burn!
Režie:
Gillo PontecorvoHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Marlon Brando, Evaristo Márquez, Renato Salvatori, Giampiero Albertini, Carlo Palmucci, Dana Ghia, Cicely BrowneObsahy(1)
Muž, který prodává válku. Čím krvavější je bitva – tím vyšší je cena…a na téhle vydělá majlant. Cynický a pragmatický britský agent William Walker přijíždí v devatenáctém století do Queimady, portugalské kolonie na Antillách. Jeho cílem je podnítit revoluci a získal pro Anglii výhodné podmínky při obchodu s cukrem. V nosiči vody a zavazadel José Doloresovi rozpozná potenciálního vůdce vzpoury otroků... portugalské jednotky jsou vyhnány z ostrova a moc za podpory britské vlády přebírá prozatímní vláda prezidenta Teddyho Sancheze. O deset let později Williama najme Královská společnost a vláda Queimady, která pátrá po plantážích cukrové třtiny. Jeho úkolem je dopadnout José Dolorese, který se svou armádou vzbouřenců narušuje ekonomické zájmy Anglie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Marlon Brando a další jeho důkaz "pouhému" lidstvu o jeho výjimečnosti. Ostrov v ohni není jednoduchý snímek tématem ani provedením. Stáří okolo 40ceti let se podepsalo na mnohém, ale jen těžko si představím, jak tento zajímavý film natočit lépe. Příběh začíná osudovým setkáním, které vede ke kolotoči událostí plánovaných a očekávaných, aby se v druhé půlce hlavní postava po několika letech vrátila na místo činu s novými (jinými) zájmy a uzavřela kruh svého osudu. Velký vliv na snímek má jistě režisér, který všechny reálie představuje velmi věrohodně a realisticky a stejně tak se chová i ke svým postavám. Snímek nemá strhující tempo, ale 112 minut je dobře zvolená délka pro film, v kterém je akce minimum a jde tu spíše o vyšší princip a sledování celé "kolonizační války " na malém ostrovu Queimadu. Nejen díky Brandovi a jeho výkonu stojí Ostrov v ohni za shlédnutí, ale divák si musí uvědomit, že kouká na jiný film než dneska potkává na každém kroku. A já se ptám, kde je ta pravá civilizace? ()
Pokud jste si někdy chtěli udělat nějakou tu svou vlastní revoluci, tak zde dostanete názorný návod jak na to. Co budete potřebovat? Charisma, intrikářské vlohy, výřečnost, cynismus a hlavně a především schopnost si za všech okolností uchovat pragmatický nadhled někoho, kdo všechny ty vzletné proslovy, ideje, útisky, otrokářství, třídní rozdíly, lidské osudy, smrt i násilí bere tak, že existují jen a pouze proto, aby se z nich dalo někde někým něco (vy)těžit.. Těžko říci zda přímo nejlepší, ale každopádně nejzajímavější a nejméně jednoznačná role Brandonovy kariéry, která byla na zajímavé a nejednoznačné charaktery bohatá jako žádná jiná. Dnes by z toho vznikl hyperkorektní velkofilm o černošském vůdci, který vede svůj lid za svobodou; v době vzniku by se zase většina tvůrců spokojila s klasickým levicově smýšlejícím revolucionářským filmem o hrdinovi z lidu; nikoli však Pontecorvo, který tak (opět) o míle předběhl (nejen) svou dobu. ()
Sir William Walker (Marlon Brando) přichází v polovině 19. století s tajným posláním britské koruny na Queimadu. Tento antilský ostrov nese tohle jméno od té doby, kdy Portugalci ohněm a mečem vybili původní indiánské obyvatelstvo a zaplnili ostov dovezenými africkými otroky, kteří zabezpečují vysokou produkci cukrové třtiny, jež je hlavním ostrovním bohatstvím. Nyní se Britům zachtělo dostat ostrov pod svůj vliv a převést tak horentní zisky z obchodu s cukrem na sebe. V mladém černochu José Doloresi (Evaristo Marquez) nalezne anglický dobrodruh tu správnou osobu pro své plány. Nakonec se mu podaří vyvolat povstání černošského obyvatelstva v čele s Doloresem. Avšak osud tomu nechce, aby toto jejich setkání bylo to poslední... Neuvěřitelně realistický, opravdový a skvostně natočený zdánlivě fiktivní historický film o boji amerických černochů za svobodu. Tohle není žádná trapná hollywoodská propaganda, tohle je krutý realistický obraz, který nezapomíná ani na odvrácené stránky černošské revoluce, jež jsou odvrácenými právě vůči afroameričanům samým. No a k tomu ke všemu -2 hodiny geniálního blonďatého Marlona Branda, jemuž se podaří v porobeném národě zřejmě jen účelově probudit sebevědomí a ukázat jim, že za svoji svobodu mohou a podle něj i musí bojovat. ()
Jeden z tzv. Zapata westernů, zvláštního subžánru westernů, které se odehrávají v Mexiku a okolí a zabývají se politickými a revolučními tématy (pojmenováno dle vůdce mexické revoluce Emiliana Zapaty). ()
Živočišný Marlon Brando a námět černošské revoluce, tak příznačné pro 60. léta v USA. Sám Brando byl v osobním životě revolucionář bojující za práva černochů a původních Američanů (indiánů), takže je zajímavé ho pozorovat ve filmu, kde si vyšvihne roli arogantního manipulátora chodícího přes mrtvoly, jenž právě černochy využívá pouze jako prostředek k naplnění skrytých imperiálních zájmů své země. Právě zajímavá paralela mezi postavou Walkera a civilním Brandem (arogance) a zároveň jejich protipóly (lhostejný vypočítavý přístup X aktivista), udělaly tento film alespoň v něčem fascinující. Brando zkrátka podal vynikající výkon a sám v době vzniku prohlásil, že byl ten nejlepší v jeho kariéře. Návštěvnost v kinech byla ovšem katastrofální a není se čemu divit. Když si odmyslíte výkon hlavního představitele, zbude vám jen rozvleklá, impotentní nuda plná zdlouhavých scén, navíc bez sebemenší akce, že pokud by zde nehrál právě Brando a charismatem nerozsekával i ortodoxní heterosexuály, ten film skončí zapomenut v propadlišti dějin. 50% ()
Vzpomínky na filmový klub vol.2 aneb můj tatínek považoval děti za chytřejší dospělé a dětské filmy nebo knihy zásadně neuznával, takže jsem s ním tuhle spálenou revoluci absolvovala v deseti letech a matně si vzpomínám, že se mi jakýsi zděšený spoludivák během Walkerovy přednášky o rozdílech v nákladech na bílou manželku a domorodou kurtizánu pokoušel zacpat uši. Znovu jsem si zopakovala Ostrov v ohni s odstupem nějaké té dekády a přidávám čtyři důvody pro čtyři hvězdičky. Za prvé podvratný kousanec do paty postkolonialismu, po kterém zhořkne i čaj oslazený třemi vrchovatými lžičkami a potvrdí starou pravdu, že máte-li problémy, uspořádejte revoluci – protože dostanete příležitost zjistit, že jste předtím vlastně žádné problémy neměli. Za druhé ukázková práce s neherci, od které by se i Forman mohl něco přiučit. Za třetí nejednoznačná role britského aristokrata, co s rozmyslem vymkne dobu s kloubů, aby byl následně povolán k nasazení dlahy. Za čtvrté miláček Marlon, odhodlaný bojovník za lidská práva předtím, než to bylo cool, při jedné z posledních příležitostí, kdy k mu ke scénářem předepsané projížďce na ostrově stačil kůň a United Artist za tímto účelem nemuselo InGenu zadávat zakázku na výrobu mastodonta... ()
"Pokud svobodu jen tak dostanete, není to svoboda. Svoboda je totiž něco, co si musíte vzít sám." Nemám žaludek rozpoutat revoluci kdekoli na světě, slíznout její plody a následně ji zkusit porazit. Sir Walker na to žaludek má a to je dobře. Jeho cynismus a pragmatismus je totiž dokonalej, i když trošku hnusnej. Jeho ekonomickej pohled na volbu mezi manželkou a prostitutkou je geniální, ale pro mne přišla dobrá rada příliš pozdě. A jelikož jsem ve škole chyběl na hodinách rasismu, tak mne zaujal názor, že cokoli řekne bílej člověk, je pravda. Dobře to měli anglický a portugalský kluci na těch plantážích zařízený. Jen mě mrzí, že kvůli tomu teď musíme koukat na klečící fotbalisty. ()
Režisér Gillo Pontecorvo je podepsaný mimo jiné pod dokumentárně pojatým válečným dramatem Bitva o Alžír a patřil k levicově orientovaným filmařům své generace. Ani v tomto případě v sobě politické angažmá nezapře. Ostrov v ohni nemá smysl považovat za klasickou dobrodružnou podívanou v kulisách exotického karibského ostrova. Pontecorvo natočil politické drama, kde se na příběhu podivného spojenectví a pozdějšího konfliktu britského emisara Williama Walkera a vůdce domorodé vzpoury José Dolorese vyrovnává s v 60. letech 20. století v kruzích euroamerické intelektuální levice hodně přetřásaným tématem - neokolonialismem. Po 2. světové válce se evropské koloniální říše rychle rozpadly, někdejší centra moci se ale pokoušela udržet svůj vliv aspoň nepřímo podporou vstřícných místních pohlavárů, korupcí a nátlakem. Na ostrov Queimada ovládaném Portugalci přijíždí britský agent Walker s cílem vyhnat za pomoci místních obvyvatel koloniální pány a umožnit proniknutí britského kapitálu do oblasti. Vytipuje si vhodného vůdce lidové vzpoury a vyprovokuje místní elity k vyhlášení samostatnosti. Jenže ani zrušení otroctví neznamená zlepšení životních podmínek prostých obyvatel a jednou zažehnutý duch vzpoury ve společnosti hoří dál. Postava Williama Walkera je skvěle napsaná, nejednoznačná, komplikovaná a ve svých činech a cílech rozporuplná. Walker je skvělý pozorovatel, analytik a organizátor, navíc nebezpečný manipulátor a cynický pragmatik, který slouží tomu, kdo ho platí. Ale zároveň i člověk, který chápe těžký úděl lidí "tam dole" a kterému vůbec není proti mysli jejich postavení zlepšit. Třeba i tím, že se ve vhodném okamžiku poněkud přitlačí vládnoucí vrstva ke zdi. Jeho protějšek Dolores naopak dokonale odpovídá schematickým představám o rozhodném a nekopromisním revolučním vůdci tak, jak si jej představovali příznivci Fidela Castra a kubánské revoluce. V konfrontaci těchto dvou charakterů stojí Gillo Pontecorvo předvídatelně pevně při lidovém vůdci. Je mi líto, ale praktická zkušenost plynoucí ze studia dějin hovoří jednoznačně ve prospěch oportunistů typu Walkera. Uspějí reformátoři, nikoliv spasitelé. Ti umí bořit, ale roli vyjednavačů, tvůrců a garantů nezvládají, až příliš často končí jako samolibí autoritáři typu Mugabeho nebo zoufalí ztroskotanci schopní s sebou stáhnout i své okolí. Co si právem zaslouží pozornost, je výkon Marlona Branda v roli Williama Walkera, která patří k těm nejzajímavějším v jeho dlouhé a rozsáhlé kariéře. Celkový dojem: 65 %. ()
Ťažké filmy o vzburách, či povstaniach a domáhaniach sa za svoje ľudské, alebo národnostné práva mám rád. No tento bol natočený pomerne zložitou a náročnou obsahovou stránkou. Drsné zobrazenie černošskej tyranie a otroctva je síce otrasne reálne, no vecná stránka a pointa filmu mi väčšinu času chýbala. Samozrejme som rád, že som si doplnil zbierku o ďalšieho výborného Brandona, no aj tak mi to stačí len na 65%. ()
Geniální loutkař Brando před našima očima mění dějiny ostrova Queimady. Jeho úchvatný herecký výkon a nesmrtelné téma revoluce, je to na čem celý film stojí. José Dolores navíc Walkerovi zdatným spojencem/protivníkem a závěrečné setkání je prostě dechberoucí. Dokonalé herectví. Celkově snímek ale dost zestárl a spousta bitev tu probíhá jaksi v pozadí, nicméně ani to mu neubírá na působivosti. ()
Marlon Brando v hlavní (Kladné? Záporné?) roli snímku se stále aktuální myšlenkou. Zkrátka když ti mocní něco chtějí, dostanou to stůj co stůj a je jedno, jestli kvůli svým plánům pouze někoho podplatí nebo jestli lusknutím prstu, sliby a falešnými nadějemi třeba rozpoutají revoluci a válku. Lidé jsou pro ně jen figurky. Jenže moment... Je to vážně tak, ehm, černobílé? Pontecorvova režie zpočátku scény typu vykradení banky nebo útoku na vesnici sice vůbec neukazuje, ale je to jedině dobře, protože bitev a umírání si v druhé polovině filmu "užijeme" až až a jsou to výjevy přímo děsivé. Kromě excelentního Brandova výkonu je třeba velký plusový bod přičíst samozřejmě i dokonalé hudbě Ennia Morriconeho. ()
Skvělá originální melodičnost díky Maestru "M" a výbornému přesvědčivému Brandovi...! Originální snímek o jedné přichystané revoluci a jejích organizátorech na malém ostrově plném otroků. ()
Chvíli jsem si navykal na prostředí a historické období snímku, avšak přivykání nebylo nikterak ku škodě finálnímu hodnocení. Příběh sám o sobě je zajímavý, ukazuje špínu politiky, kdy je podporována situace ve prospěch cizího státu. Nejprve podnítit revoluci a svrhnout režim, ustanovit si sobě výhodný režim, následně svrhnout i nedávno nastolenou vládu a převzít moc do svých rukou. Takto to ve světě běžně chodí, stačí si otevřít noviny. Marlon Brando je tu skvělý.. ostatně jako vždy. Hudba Ennia Morriconeho opět dodává scénám patřičný šmrnc. ()
Pravdivé, hluboké a přitom poutavé drama, kterému vévodí Marlon Brando. Myšlenkově a filozoficky poměrně složitý příběh sporu civilizací, střetů ideálů a pragmatismu, nevyhnutelnosti boje i při zachování přátelství, nekonečném trápení chytrých s hlupáky. I dnes skvělý film, a odečtu-li čtyřicte let, musím dát 100%. ()
Walker prichádza, vidí a víťazí. I keď hodnota jeho víťazstva je veľmi otázna. Veľmi sugestívne a bez prikrášlení nakrútený Pontecorvov film, kde si dal Brando na stvárnení svojej úlohy obzvlášť záležať. Sledovať udalosti dávnych časov z dnešného uhla pohľadu nie je jednoduché. Z filmu cítiť, že na Antilách v 19. storočí a kdekoľvek inde na svete bol pojem ako rasizmus absolútne mimo, človekom bol skrátka iba beloch a ak si to mysleli ako Portugalci, tak Angličania a aj iné národy, tak nie je úplne jednoduché súdiť aj takého slizkého Walkera, ako predstaviteľa celej mašinérie. Vlastne ak dnes vidíme, že sa metódy nezmenili aj napriek tomu, že ľudí nedelíme nad nadľudí a podľudí, tak je súčasná situácia ešte smutnejšia. ()
Ennio Morricone a Marlon Brando splnili očakávania, Renato Salvatori a scenárista ani náhodou. Brandom deklamované múdrosti sú hodné politologickej príručky. Film, ktorý mal šancu byť zaujímavým a príťažlivým, ostal poplatný ľavicovým revolučným potrebám konca šesťdesiatych rokov. Určite si ho rád pozrie Fidel i Hugo. ()
Brando se snaží a celková podoba filmu má tendence tvářit se děsně angažovaně a důležitě ale režie i výprava působí až moc lacině. ()
Marlon Brando sám nazval toto za svoj životný výkon a skutočne tu herecký dáva svoju rolu z Krstného otca ľavou zadnou. Film určite nie pre všetkých, ale myšlienka pre všetkých už je, pretože ostáva aktuálna aj dlhých desaťročiach. Presne tak sa dejú tie prodemokratické, liberalizujúce revolúcie vo svete. Si s nami? Tak buď kľudne aj diktátor? Nie si už s nami? Necháme ťa obesiť. V podstate podobný osud zdieľal Fidel Castro, ktorého Američania dosadili a keď sa im vysral na hlavu, stal sa nepriateľom číslom jedna. Tých štátov a príklad sú desiatky. O žiadnu demokraciu ani ľudské práva nikdy nešlo, to by snáď nebola spojencom Saudská Arábia, že? Skutočne v tomto ohľade nadčasový film, ktorý otvára oči aj na druhú stranu, hoci niektorých ťažko presvedčiť, že ten imperializmus a mocichtivosť nie je len vo východnej časti sveta, zvyčajne si úmyselne tlačia do očí chemoprén, len aby nevideli a mohli sa pridať, ako alkoholik Heger povedal, "na tú správnu stranu dejín". ()
O tom, čo nás na dejepise neučili. O povstaní černochov na cudzom území, vďaka manipulácii bielymi, ktorým to tam tiež vôbec nepatrí. O zastavení kolonizácie pre dobro vykorisťovania. Tak mi to do seba zapadalo, že som si ani nevšímal Marlona Branda viac než v rámci jeho postavy. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA : ČST 1 = 28.10.1977 --- réžia českého znenia (ČST Praha) = BLANKA NOVÁKOVÁ (8.2.2009) ()