Zmizení

Žánr filmů-noir jsem se naučil spojovat s představou drsného hrdiny, který, ač schytává rány ze všech stran, si jde tvrdě za svým a přes sérii dlouhých dialogů a přeražených nosů se propracuje až k finálnímu odhalení. Nikterak šokujícímu a většinou zdaleka ne uspokojivému. Zmizení toto schéma naplňuje do posledního puntíku, pouze se na rozdíl od většiny klasických noirů neodehrává někdy ve 30./40. letech, nýbrž v současnosti a ani jeho hrdinové nejsou v příslušných letech. Většinou jde o studenty. Ten hlavní připomíná ve slabší chvilce Harryho Pottera. Stejně jako Potter nadužívá orgán zvaný mozek, čímž drsné detektivy ze staré školy nepřipomíná. Svým štvavým honem za vrahem milované dívky ano. Scéna, kdy pronásledovatele, nabroušeného bijce, odrovná jednoduchou lstí je pěkná velmi, když do sebe nechává opakovaně mlátit, již to zavání scénáristickou snahou udělat drsňáka z někoho, kdo jim není. Nízkorozpočtovost snímku jest patrná z každého záběru, Povětšinou neznámí herci (pouze tvář Emily ze Ztracených by někteří mohli shledat povědomou), minimum „draze“ vypadajících scén a tím pádem největší zátěž nakládána na bedra inteligentního scénáře. Inteligentní však neznamená dost silný na to, aby podobnou zátěž unesl. Občas jsem se přistihnul, že nevím, čí poměr s kým se zrovna řeší a ani jsem nepociťoval potřebu to zjistit. Nepřičítal bych to na vrub snaživých mladých herců (mňamózní femme fatale nechybí), spíše odtažitosti celého filmu. Nejspíš mělo jít o způsob, kterak nám dát najevo, jak vážný režijní počin sledujeme. Naštěstí to není dotažené do extrémů vyvolávajících smích (ač hudební motiv sestávající z asketického cinkání do skleněných lahví k tomu směřuje). Nejlepší je přistupovat ke Zmizení jako ke studentskému filmu. Učinil jsem tak, s přimhouřením očí přežil několik nudných dialogů, žasnul nad skromným množstvím bravurních režisérských nápadů a naplno si vychutnal úžasnou komplikovanost způsobu, jak si postesknout nad chybějícími cihlami v našem životě. Stačí totiž odebrat jednu a zřítí se celá zeď. 75% Zajímavé komentáře: mm13, numi, silent cut, arkie (20.01.2008)

Zpočátku zdánlivě zmatený a trochu rozvleklý, nicméně už od prvních záběrů bez diskuzí značně originální snímek, který na "středoškolském" půdoryse buduje nefalšovanou noirovou zápletku, která se nakonec krásně logicky uzavře. Filmu nechybí zajímavé postavy, nemalá dávka nadsázky a především obsahuje ( tak trochu lynchovsky ) řadu kouzelných rekvizit, které sice nemají s dějem pranic společného, ale vytvářejí opravdu osobitou atmosféru (heligonka opřená o zeď při vyjednávání mezi gangstery, rozličné harampádí v Drakově sklepě, džbánek v jeho kuchyni atd.) "Brick" si určitě zaslouží lepší hodnocení než průměr. (29.07.2008)

Lynch nelynch, noir nenoir, jedno je jisté. Jak je to, hlavně zpočátku, atmosférické, neubrání se to nakonec sklouznutí k prapodivně nijakému (ano, tohle slovo to celkem přesně vystihuje) artu. I ta lynchovská ujetost se moc rychle okouká. Nicméně Gordon-Levitt zajímavý ... a Nora Zehetner? Mmmmmmm. (12.03.2011)

Po druhom zhliadnutí za plný počet, pretože sa mi podarilo prekusnuť vzhľadom na ultranízky rozpočet skromnú vizuálnu stránku filmu, ktorá aj napriek tomu obsahuje zopár nezabudnuteľných vychytávok. "Film noir zo strednej školy" - motto filmu, ktoré ho charakterizuje na chlp presne. Mickey Spillane by podobne ako ja, chrochtal blahom ani nie tak nad riadne prepletenou zápletkou (avšak, keď dekódujete všetky potrebné indície, prijde vám sympaticky jednoduchá), ako skôr nad jej naplnením vo výborne rozvrhnutých postavách, "džezovému" hudobnému podfarbeniu, "lynchovskou" mystery atmosférou a hlavne v brilantných dialógoch zabalených do pútavého žargónu mixujúceho vetné koštrukcie starých noiroviek s mladíckym, stredkoškolským žargónom. (05.08.2006)

// Když já prostě tyhle středoškolský detektivky můžu. Stejně jako jsem si užil tuhle srandu, tak i Brick mi prostě sedlo. Hrdina samotář, co je dost chytrý na to, aby přišel ledasčemu na kloub, dost divný na to, abych se s ním mohl ztotožnit a vždycky obsazený nějakým sympaťákem, kterému prostě musí člověk fandit. Pokaždé v tom má prsty holka, vždycky se to tam pere, je to na střední takže tam je spousta ulítlích vedlejších postav a pokaždé to skončí suprovým recapem. Jo, já to prostě můžu. PS. do každé té holky se po dobu celého filmu platonicky zamiluju i přesto, že vím, že na konci se z nich vyklubou mrchy. Otázka pro dnešek zní: "proč" (16.10.2012)