Režie:
Magdalena PivoňkováScénář:
Pavel HajnýKamera:
Emil SirotekHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Podhůrský, Jiřina Jirásková, Pavel Nový, Jan Hraběta, Miloslav Štibich, Stanislav Zindulka, Věra Bublíková, Zuzana Hodková, Ivana Vávrová (více)Obsahy(1)
Mladá pražská rodina Kadlecových se přestěhuje z Prahy do opuštěného šumavského mlýna, jenže úmysl vybudovat tam nový domov i příjemný penzion s výletní restaurací naráží na naprostou nezkušenost. Stejně nezkušená jako hrdinové se však zdá i být režisérka Magdalena Pivoňková, jejíž inscenační jistota občas pokulhává. (oficiální text distributora)
Recenze (34)
Doufám, že až v příště bude v ráji zase pršet, nebude u toho Magdelana Pivoňková s kamerou. ()
Sice nevim, kdo je Magdalena Pivoňková, ale už jenom pohled do její nepříliš obsáhlý filmografie mi drásá žalud. Na tuhle kravinu jsem náhodou narazil na kanálu CS film a upřímně řečeno, přišlo mi to natolik bizarní, že mě to svym způsobem zaujalo a já to z nějakýho těžko vysvětlitelnýho důvodu dokoukal. Jinak nejvíc mě potěšila krátká scénka u sjezdu z D1 na Jižní Město. ()
Při prvním shlédnutí jsem neměl načtený román, ale film se mi docela líbil. Po druhé jsem se na něj díval již se znalostí literární předlohy a moje dojmy byly přibližně stejné. Film se knize nevyrovná, o tom není pochyb, ovšem v žádném případě není rovněž vhodný k zavržení. Má příjemnou atmosféru, pěknou hudbu a civilního Zdeňka Podhůrského. Film se v televizi vysílá zřítka, ale když na něho narazíte, klidně se podívejte. Příjemně se na to kouká. ()
Kdysi dávno, při prvním zhlédnutí, mě film těžce zklamal. S vtipnou a dobře se čtoucí knižní předlohou nemá nic společného. Napodruhé je to pořád hrůza, ale - jedna hvězdička za příjemnou hudbu Petra Skoumala a poetickou kameru Emila Sirotka ( chvílemi jakoby probleskl střípek z Ester Krumbachové, chvílemi je ovšem jako utržená ze řetězu) a druhá hvězdička za Pražský výběr. Mám takový pocit, že při premiéře v kině byl vystřižený. Herci místo milé nešikovnosti předvádějí Pata a Mata v porcelánu a J.Jirásková hereckou katastrofu sama nezachrání. Dokonce i P.Nový předvádí výkon hodný posledního ochotníka z Horní Dolní.... ()
Měli jsme farmu... ne... nečekejte, že v Africe, nebudu začínat úvodní větou knihy a filmu Vzpomínky na Afriku. Měli jsme zkrátka takovou farmu tam v lesích kousek od Žatce... Opuštěnou, zpustlou, ale velmi krásnou a byl jsem tam šťastný. To místo dodávalo energii. I já jsem snil, že bych tam snad jednou možná mohl žít, ačkoliv civilizace byla daleko. I když už bylo po sametu a dříve nemožné se stávalo pozvolna možným... A samozřejmě, nechtěl jsem tam žít sám, ale s někým, kdo by tam byl také šťastný a nevadilo by mu spíš než s lidmi žít s přírodou. No nestalo se a farmu odvál čas, nikoliv však z mých vzpomínek. A tak půjdu proti proudu i zdejším velkým zdejším znalcům filmařiny. Romantické a poetické filmy jsou takovou extra disciplínou v kinematografii. Autor se nám filmem snaží něco sdělit, předat a mnohdy jednotlivé obrazy kouzlí z vlastních nálad, vzpomínek či pocitů. Ačkoliv je film mírně řečeno hodně idealistický, mně velice sednul. Ivaně Vávrové to tam v jejím mládí sluší ať už nahé či oblečené a dostala mně Jiřina Jirásková se svými dědky. Souhlasím, že postava Zdeňka Podhůrského byla podivná i některé obrazy jako např. koza s SPZ na krku atd... Každopádně, tenhle film mně vrátil někam zpátky a zůstala po něm taková melancholická pachuť. A jelikož se tohle za poslední dobu hned tak někomu nepovedlo, kreslím 4 kvítečky na fasádu mlýna. * * * * ()
Pěkný, nedoceněný, poetický film. ()
Já jsem měla pocit, že se při sledování ocitám uprostřed něčí noční můry a pak se z ní z nějakého dosud mě neznámého důvodu stala moje. Měla jsem problém tohle vůbec dokoukat. Jednoduchý příběh zpackaný. Paní Pivoňková se zřejmě pokoušela napodobyt Kachyňu nebo se někde zhulila, protože tohle je totální haluz. Hudba Petra Skoumala je taky moc výživná. Tohle jsem neměla vidět, protože se chystám vzít Otčenáškovu knihu do ruky a přečíst si ji. Jedna hvězda je za Jiřinu Jiráskovou, ale nevím, proč sem vůbec lezla. ()
Kniha je velmi povedená, takže pro ty, kdo ji četli je tenhle film absolutní ztráta času, a kdo nezná knihu, tak doporučuju nesledovat už vůbec, ale raději sáhnout po knize. ()
Jsem na rozpacích. 1) Lyricky zaměřený snímek by byl lepší, kdyby hlavní hrdinka tolik nebučela, hlavní hrdina byl alespoň trochu sexy a kdyby film běžel trochu svižněji. Ale prostředí je pěkné._____ 2) Mnohé krátké vypointované obrazy jsou zajímavé._____ 3) Hlavní problém je herecké obsazení. 25letá nepříjemná Ivana Vávrová (Lída Kadlecová) a 28letý nevýrazný Zdeněk Podhůrský (Petr Kadlec) jsou v rolích zmatení a nevědí si rady. Režijní vedení očividně nepomáhá, je-li jaké. Všechno musí zachraňovat 56letá Jiřina Jirásková (babka Dočkajka), 49letý Miloslav Štibich (předseda Jednoty) a 55letý Stanislav Zindulka (předseda MNV). Ale jejich role jsou jen malé._____ 4) Otčenáškovu předlohu jsem nečetl. ()
Tak z tohoto filmu bolely oci. Podhursky je traged od narozeni a vazne nechapu, co v tomto snimku delala Jirina Jiraskova?! Hvezdicku alespon za to, ze to byl jediny rezisersky pokus pani Pivonkove:-)! ()
Pěkná je kniha...Jana Otčenáška...Zdeněk Podhůrský byl pře-dabován, dle vlastních slov mu režisérka sdělila že má strašný hlas... ()
Sledování tohoto filmu je opravdu utrpením. Je z něho cítit snaha dosáhnout poetičnosti za každou cenu. Kachyňovský přístup se tu prostě nepovedl. 30% hvězdiček ()
Poetika je docela dobře zachycená, ale naprosto tragická je ústřední dvojice. Ivana Vávrová má aspoň hezký úsměv a mnohé dožene tím, že nenosí podprsenku, ale Zdeněk Podhůrský je mírně řečeno příšerný. Něco takového se skutečně jen tak nevidí, absolutně nechápu jakým způsobem se mu podařilo dostat do filmu... Olda je přítel můj, ale tenhle film ne. ()
Průměrná ilustrace kvalitní literární předlohy. Kdo z nás alespoň jednou nezatoužil po životě v panenské přírodě v naprostém klidu, daleko od civilizace? Zde se vám sen splní s naprosto průměrným výsledkem 50%. ()
Chudak Jirinka...co ji primelo k ucasti na tomto dile, to fakt netusim. On by to asi nebyl spatny film, mohla to byt prumerna romanticka nebo rodinna komedie, ale musel by to natocit nekdo jiny. Potesila puvabna (a docela dobre se do role hodici) Ivana V. A protoze jsem byl uz v pulce uplne vycerpanej snahou o pochopeni invence pani Pivonkove, celkem davam 2- ()
Knižní předloha je velice vtipná a svižná, film je útrpný a nudný. Za zmínku stojí snad jen Jiřina Jirásková, ale i její postava je v knize mnohem barvitější. ()
Naprostý totální výplach mozku... ()
S krásným románem Jana Otčenáška to má pramálo společného. Z knihy celou dobu dýchá poetika Šumavy a klid tamějšího místa, to se filmu naprosto zachytit nepodařilo. Harmonický vztah Lídy a Petra je zde takový umělý stejně jako ostatní postavy, které mají v knize zcela jiné psychologie, jsou zde jen uměle vytvořenou stafáží. Je to škoda, že si tak krásný příběh vybrala pro zfilmování nezkušená režisérka, které se nepodařilo ztvárnit tak milý a lidský příběh dvou mladých lidí na samotě Šumavy. Pár momentů na vás trochu poetičtěji zapůsobí, aby je za chvilku vystřídali zcela nepatřičné pasáže. Většině diváků bych radil, jestli mají rádi knihu, tak se do filmu nepouštět a nechat si krásný příběh vymodelovaný ve své hlavně nezkažený touto nepodařenou záležitostí. Dabing Zdeňka Podhůrského je naprosto zbytečný stejně jako poslední scéna, která se do románové linky ani trošku nehodí. ()
Opravdu si to víc než dvě hvězdičky nezaslouží. Majdalenka se nakonec usadila v Ulici, tam tolik škody nenadělá, ale než tenhle provpočin tak raději nic. Režisérka měla ovšem velmi slabý scénář, snažila se zapůsobit "novátorskými" postupy ve vedení kamery, lyrickými pasážemi, ale vznikla z toho jakási hatlapatlanina, v níž nebylo jasné, oč jde. Román jsem nečetl, ale takovouhle bídu snad můj oblíbený Otčenášek zplodit nemohl. Jedná se o nesourodé skeče dvojice novomanželů, přijíždějících z Prahy na šumavskou samotu, kde by jen blázen mohl ze starého mlýna zbudovat hospodu; dlouho žijí v ohromném bordelu, není vůbec jasno, jaké zaměstnání měli tehdy napsané v občance, protože zřejmě nikde nepracovali. Kadlecová předváděla od počátku hysterické scény plné všemožných fobií, z nichž se nakonec v romantickém duchu vymotala. Dejme tomu, že autoři chtěli vyjádřit lásku k "nedotčené" šumavské přírodě a k přátelskému duchu českého venkova, ale ani to se jim nepovedlo. Z herců do popředí snad vystoupila jen Jirásková, ale bezradnost scénáře zachraňovala jen svým uměním. A snad i Hraběta. Jo, jak je možné, že ten mlýn neshořel? A ten závěr byl přímo praštěný, dvojice mladých milenců se chce do mlýna vloupat, pak se s Kadlecovými vyřádí, odcházejí - ale jak to bude dál? Závěr filmu může být otevřený, pokud se divák může dohadovat jeho dokončení. Ale v tomhle filmu takové dohady prostě nejsou. ()
Poetický "Kachyňovský" film, který ukazuje, že když má mladý člověk sen, jde si za ním a nehledí na překážky, které mu předkládá život. Režisérku Magdalénu Pivoňkovou nějak neznám, ale musím přiznat, že tento její debut dopadl na výbornou. Snové části zpříjemňují vyprávění a dávají tomu větší kouzlo. Mladá dvojice ( Ivana Vávrová a Zdeněk Podhůrský) se výborně doplňuje a postava, kterou ztvárnila Jiřina Jirásková, mi připomíná 'baby' z filmu Sestřičky. Škoda, že je snímek pozapomenutý, protože takové příjemné a pohodové filmy na českých obrazovkách skutečně chybějí. ()