Obsah
-
Děj dobrodružného filmu je zasazen do doby, kdy Čína již nebyla pro Evropu neznámou a zakázanou zemí. Do doby, kdy se Hongkong, tehdy téměř pustý ostrov, stal Britskou kolonií. Dirk Struan, zakladatel a majitel největší obchodní společnosti působící v Asii, si uvědomuje, jak důležité místo pro obchod Hongkong je. A nejen on. Jeho největší konkurent a nepřítel Tyler Brock by rád byl na ostrově tím nejmocnějším pánem. Brockova nenávist ke Struanovi přesahuje obchodní sféru, rád by zničil nejen jeho společnost, ale i jméno, které mezi lidmi má. Nejraději by se ho však zbavil úplně. Struanova smrt by pro něj byla největším vítězstvím. (oficiální text distributora)
Děj dobrodružného filmu je zasazen do doby, kdy Čína již nebyla pro Evropu neznámou a zakázanou zemí. Do doby, kdy se Hongkong, tehdy téměř pustý ostrov, stal Britskou kolonií. Dirk Struan, zakladatel a majitel největší obchodní společnosti působící v Asii, si uvědomuje, jak důležité místo pro obchod Hongkong je. A nejen on. Jeho největší konkurent a nepřítel Tyler Brock by rád byl na ostrově tím nejmocnějším pánem. Brockova nenávist ke Struanovi přesahuje obchodní sféru, rád by zničil nejen jeho společnost, ale i jméno, které mezi lidmi má. Nejraději by se ho však zbavil úplně. Struanova smrt by pro něj byla největším vítězstvím. Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $4,007,250║Tržby Celosvetovo $-║(28.3.2010)
-
Brouk
Kniha a film, film a knha.... toť otázka, která bude vždy provázet každého diváka a posléze čtenáře, čtenáře a posléze diváka (bez prioritního rozdílu). Jamese Clevella jsem přelouskal respektive zhltal skoro celého a několikrát. Pravda je, že je to mimořádný autor s citem pro detil a z jeho knih vzešly i mimořádná filmová díla. A Tai-Pan? Se stejným dilematem jsem se před nějakou dobou potýkal u ŠIFRY MISTRA LEONARDA.... Je to tak.... Tak jak v případě Šoguna, by Tai-panovi slušel možná víc seriálový formát, ale jsme zase u kdyby. Nicméně, pokud se odprostím, Tai-Pan film (a o ten tu teď jde) vychází akceptovatelně i když divák-nečtenář předlohy bude na tom o malinko hůř než čtenář předlohy-divák... 70%(4.5.2010)
-
tahit
Tak tohleto ze mne žádný nadšení nevyheverovalo. Nemělo to jiskru ani spád a působilo to chvilkami jako plytká romantika vystřižená z telenovely. Na druhé straně hodit batoh na záda a štrádovat si to dnešním Čínským Hong-Kongem to by byl asi určitě lepší zážitek. Pravdou je, že s čínskou stravou bych to určitě nepřeháněl. Protože konzumace psa, který je v Číně na jídelníčku, tak to opravdu nemusím. Protože psy mám rád :-)) Ještě bych se tu zmínil či doplnil, že kniha bude asi dobrá, nicméně zatím ani to ve mně nevyvolalo touhu vyrazit do knihkupectví a shánět se po románu Tchaj pan.(21.1.2011)
-
liquido26
Dneska jsem dočetl Clavellův román Tchai Pan, který byl předlohou tomuhle filmu. Vzhledem k tomu, že knížka má něco málo přes 600 stránek, myslím si, že daleko vhodnější pro převedení na plátno by byla forma seriálu, protože zcucnout 600 stran nesmírně dějově i myšlenkově obsáhlého románu a převést do délky dvou hodin je zhola nemožné. Filmaři si vzali několik klíčových scén, které patřičně zjednodušili a ledabyle poskládali za sebou tak, že bez znalosti románu by nedávaly moc smysl. Vše se děje děsně hopem a jen tak mimochodem, plno klíčových událostí ve filmovém provedení působí strašně nedůležitě a zbytečně a mnoho důležitého chybí (postavy guvernéra Longstaffa, Robba Struana a jeho ženy, Coopera, biskupa ... a události týkající se rozpůlených mincí a pirátů, malárie, triád, Gorthova vražda, potrat Mary Sinclairové, celé politické pozadí ...). Výprava a kostýmy jsou ale hezký, rozhodně to nepůsobí nijak lacině, herci jsou taky dobrý, i když z Dirk Struan, tchai pan Vznešeného domu, ve mě nevzbuzoval zdaleka takový respekt a obdiv, jaký z něj čišel v knížce. No a sakra, byl by hroznej problém dát Brockovi přes jedno oko tu pásku??? Clavellův román je geniální. Ukazuje střet dvou odlišných civilizací, z nichž každá se cítí na vyšší úrovni než ta druhá a každá tou druhou opovrhuje a přitom se obě dvě od sebe navzájem mají co učit. Toto je hlavní náplní Clavellova románu. Bohužel tento kontrast je ve filmu také nastíněn jen tak mimochodem, jako všechno ostatní. Knihu rozhodně doporučuji.(14.2.2010)
-
baruss
Raspberry Award (Maliny) : 1987 : NOMINÁCIE (2) : Najhoršia herečka - Joan Chen, Najhorší nový herecký objav - Joan Chen.(14.3.2008)
-
Dragonlanc
Romány Jamesa Clavella Šógun, Tai-pan, Gaidžin a ďalšie sú proste bomby, ktoré nemajú obdobu. Asi najlepšieho filmového spracovania sa dočkal Šógun vo forme seriálu. Filmové spracovanie Tai-pana, ktoré sa odohráva v čase, keď bol založený Hong-Kong, hodne za Šógunom zaostáva. Zrejme preto, lebo natlačiť rozsiahly, viac ako 600 stranový román do 2 hodín filmu to proste nejde a niekde sa musí hodne ubrať, čo je na filme dosť cítiť. Osobne mi najviac vo filme chýbali zákulisné vzťahy tai-pana Struna s čínskymi pirátmi a triádami. Škoda, že nebol naplno využitý potenciál skrývajúci sa v knihe.(12.4.2010)
-
corpsy
Zdĺhavá romantika so smiešnou televíznou réžiou. Spústa potenciálne zaujímavých scén ( hlavne záverečný tajfún ) vyšumela do stratena a rovnako ani voľba hercov nieje silnou stránkou. Ďalšie De Laurentiisove obrovské milióny ( 25 mil. ) spláchnuté do hajzlu. Samozrejme nie prvý a posledný raz.(5.9.2011)
-
Alfa58
Oproti knihe je film ochudobnený o niektoré postavy (napr. tajpanov brat, ktorý sa mal stať jeho nástupcom) a vzhľadom na rozsah knihy je dosť skrátený, miestami aj pozmenený. Seriál alebo niekoľkodielny fim by bol oveľa vhodnejší. Tým, čo nepoznajú predlohu, knihu Jamesa Clavella vrelo odporúčam.(2.1.2011)
-
waska
Celkem slušně zpracovaná, pokud jde o mě, tak jedna z nejlepších dobrodružných knih, ale ten, kdo ji nečetl, může být lehce dezorientován. Plno postav a událostí z knihy je vynecháno, nutno podotknout, že na škodu. Bylo by určitě lepší, kdyby z této obsáhle knihy byl udělán seriál, stejně jak tomu je u Noble House nebo Šóguna.(22.9.2010)
-
Jirka_Šč
Film o založení Hong Kongu má samozřejmě své mouchy. Asi nejvíc mě vadila angličtina (a barva hlasu), kterou hovoří Dirk Struan (působila na mě jako s čínským přízvukem). Na druhou stranu, jako člověk, který četl knihu Jamese Clavella několikrát a ještě před tím, než viděl film, mi film nepřijde špatně sestříhaný. Je pravda, že aby dostali určité prvky knihy do filmu, zařadili je na jiné místo, než jsou v knize (Mary Sinclairovou v čínském bordelu například), ale nevadilo mi to. To, co se scénáristům vešlo nacpat do dvou hodin filmu, zobrazuje v rámci možností docela dobře to, co jsem si představoval podle knihy. Postava Mei Mei docela byla docela přesně obsazená a podle knihy zahraná (její plesové šaty byly přesně tak hrozné, jak popisuje kniha). Jen mi na ní scházely "lotosové nohy" :). Lepších 60%.(13.11.2010)
-
pursulus
Na dvě strany. Červená nit milostných vztahů nikterak nesvědčí černé niti historie, o níž jde přede vším. Hlavně proto vzniklo dílo pouze průměrné, protože bez patřičného důrazu na hlavní stránku příběhu. Až rušivě zde působí záběry s milostnými rozhovory a nezbytným osaháváním. O to nejdůležitější, totiž o historickou pravdu, je ovšem divák ochuzen zcela: ukázati barbarství Britů coby vetřelců na území Číny bylo evidentně nad síly tvůrců tohoto snímku. To sráží jeho úroveň někam pod průměr, a neumožní to ani doporučiti jej jako sice v celku kýčovitý, nicméně přeci jen tak nějak dobrý příběh. Nahlédnutí z těchto stran mi velí odrazovati případné zájemce; domnívám se, že jim shlédnutí Tchaj Pana víc vezme nežli dá. Myslím si, že by měli raději věnovati čas přečtení stejnojmenného románu Jamese Clavella, podle nějž byl snímek natočený, byť ani v něm se historická mravnost nijak zvlášť neřeší. Též lze doporučiti, jako plnocennou náhradu, návštěvu některých erotických e-stránek s hezkými dívkami, jejichž pravidelně se opakující vlastností je to, že než tam jeden najde opravdový akt k podívání, docela se zabaví tou spoustou klikání a pojídáním buráků.(8.2.2011)
