Reklama

Reklama

Tomuhle pistolníkovi nikdo nezkřížil cestu dvakrát. Až dosud… Během vzpoury proti habsburskému císaři Maxmiliánovi je obávaný pistolník Sabata najat, aby pro mexické povstalce ukradl rakouský zlatý poklad milionové hodnoty. O zlato má však zájem i pochybný Brite Ballantine… Ve filmu Sbohem, Sabato se oproti prvnímu filmu se Sabatou odehrála podstatná změna: Lee Van Cleefa nahradil Yul Brynner, pro kterého se jednalo o první a poslední účinkování ve spaghetti westernu. Režisér Gianfranco Parolini zde dává větší důraz na příběh než v prvním filmu o Sabatovi,s využitím pro western netradičního tématu habsburské nadvlády nad Mexikem. Zbytek klasických ingrediencí ale zůstává: prohnilí zloduši, množství netradičních rekvizit v roli zbraní, neustálá akce včetně parkuru a výrazná hudba Bruna Nicolaie. Pro pamětníky je třešničkou na dortu účast zpěváka Deana Reeda, který v době totality ze západu emigroval do Sovětského svazu a byl hojně využíván tamní propagandou. (Česká televize)

(více)

Recenze (33)

vesper001 

všechny recenze uživatele

Odnož legendy o Sabatovi podaná pro změnu s nadsázkou – proč ne? Těch smrtelně vážných westernů je přece na světě víc než dost. Brynnerův pistolník v černém má sice už o pár let navíc, ale upgradovaný design (třásně, rozhalenka, houpavý krok a kouzelná puška :) a sarkasmus mu sluší. Kluzký týpek Ballantine v podání kluzkého Deana Reeda je sice z čeledi obtížně snesitelných, ale takový nejspíš má být, akční scény jsou patřičně akční a soundtrack příjemný. ()

kkarx 

všechny recenze uživatele

Jeden z těch spaghetti westernů s vyšším rozpočtem a díky tomu zároveň asi i nejlepší film, kde se objevuje jméno Sabaty. Dean Reed se do své role hodil, ale Brynner je neskutečný dřevo a Sabatu raději neměl vůbec hrát. Jako ruský emigrant nesnášel Reeda, který byl silně kritický vůči západnímu bloku a později emigroval do východního Německa. Nejenže s ním mimo záběr odmítal jakkoliv komunikovat a ve své roli je viditelně otrávený, ale ještě si vymanil, že v každé scéně s Reedem musí vypadat minimálně stejně vysoký jako Reed, který byl ve skutečnosti vyšší než Brynner! Arogance některých lidí zřejmě nemá hranic. Produkční hodnota naštěstí vytahuje western do lepších vod, režie je zvládnutá a vidět je spousta komparsu, velké scény i originální záporák. Děj, jak bylo tehdy v kurzu, se točí kolem ukrytého zlata. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Konečně to má pořádný scénář a nějakou zápletku, i když to vychází nadále z archetypu pistolníků, kteří by pro prachy zradili kohokoliv, takže vlastně vůbec nejde o nějaké kladné hrdiny. Dobré je zde ozvláštnění o Rakušáky s jejich císařem Maxmiliánem, nebo pár vtipných průpovídek (žel jen v první části filmu, později psal dialogy asi někdo jiný, protože z chytrých dvojsmyslů se přešlo na hrubozrnný humor). Pro našince je příjemným překvapením účast zpěváka Deana Reeda, jo, to je ten, který ze západu v době totality emigroval do Sovětského svazu. I ta partička tak nějak ušla. Ale příběh je celkem takový pitomoučký až nelogický. Proč by plukovník nebo jeho pobočník pořádali zbytečnou kamufláž s přepadením vozu, vždyť stejně celou dobu věděli, kdo se v tom veze? Ta tajná služba s holubí poštou, ta také se nechovala moc jako secret service. Ale hlavně - dostanu se k vozu s pytli plnými zlatého prachu, a ani se nepodívám dovnitř, jestli tam fakt je? A když už jsem jednou podveden, tak při příští příležitosti se nepodívám opět? Navíc hudba je zde svižnejší než střih, což je na pováženou, protože i když se hudba snaží, střih dává filmu pomaloučkou fazónku, takže nevěřím, že Sabata sejmul několik vojáků skoro naráz. Spíše to díky střihu vypadá, že než znovu vystřelí, stihli by se vojáci přesunout v klidu až k němu, kdyby mohli a scenárista a režisér jim to nezakázali. A Yul Brynner zde vypadá skutečně velmi otráveně a unaveně, bez šťávy. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Zápletky z mexického prostredia sú o niečo menej záživné ako tie z divokého západu, o atraktívnosti zasadenia nehovoriac. Aj toto je štandartný príklad. Nejednoznačný dej, nezaujímavé vedľajšie postavy spolu s mierne pretiahnutou stopážou mali za následok, že som sa po čase začal nudiť. Z nudy ma výrazne vytrhol až podarený záver, v ktorom sa dostavilo konečne aj napätie. Brynner je super herec, ale tu sa až tak nehodil, klasicky oblečený do čierneho sa nechytal na elegánskeho frajera Van Cleefa z prvých dvoch dielov trilógie. Ale aspoň mu tvorcovia vtlačili osobitý ráz a nekopírovali Van Cleefa. Jeho netradičná krátka puška bola iné kafé. Moje druhé stretnutie s Deanom Reedom zasa dopadlo rovnako ako v prvom prípade - tretie už radšej nechcem. ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

V treťom diely Cleefa nahradil Yul Brynner. Vraj z toho súčasť série urobili až dodatočne po natočení. Ak je to pravda, tak je to vtipné, lebo hlavná zápletka a aj rozloženie postáv je identické ako v ostatných dieloch. Akurát je zápletka obohatená o motívy povstalcov a tentoraz tu je našťastie minimum humoru. Ale v centre deja je aj tak kopa zlata o ktoré ide jak našej nesúrodej bande tak bande rakúskych zloduchov. Brynner je tu za drsniaka ako má vo zvyku a s tou špeciálnou flintou odbachne každého. Objavil sa tu znova Bud Spencerovský poskok a nesmie chýbať aj nejaký ten akrobat a hlavne nespoľahlivý spojenec, ktorý chce zlato pre seba a ako v každom diely sa mu podrazáctvo nevyplatí. Akcia je najveľkolepejšia, ale pripadala mi najfádnejšie natočená. Tento diel je v každom ohľade taký solídny nadpriemer na jedno pozretie, ktorý v ničom nesklame ale ani nenadchne. 6/10. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (3)

  • Náhradné pokračovanie Zbohom, Sabata (1969) (s Brynnerom namiesto Lee Van Cleefa) bolo nazvané "Indio Black", kým sa napokon nepremenovalo kvôli premietaniu v USA. (Svadbos)

Reklama

Reklama