The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Recenze (139)
NFR 1999, Oscar 1 : Speciální efekty + 6 nominací: Nejlepší film, Kamera, Výprava, Kostýmy, Střih, Zvuk ()
Svého času celospolečenská událost. Brána v potaz inflace a vývoj měny, je ´Desatero přikázání´ se svými téměř 900 miliony tržby 5.nejnavštěvovanějším filmem v amer. kinech všech dob (mimochodem na prvních dvou místech je ´Sever proti jihu´ a ´Star Wars´). Bohužel klasik Cecil B.de Mille se asi zapomněl v němé éře. Celý film má jakousi statickou divadelní stylizaci, i při dlouhých scénách se kamera nehne ze stejného místa a nechává herce strojeně odříkávat dialogy, plné nepřirozeného patosu. Po téměř 4 hodinách projekce už tenhle strnulý patos a mizivá režijní invence, která by film trochu osvěžila, začíná být poměrně úmorná. Přesto dávám 4*, snad za tu auru starého svůdně megalomanského Hollywoodu, která celým filmem prostupuje. Ta přehršel špičkových studiových kulis a interiérů skoro až bere dech. A triky? Udělený Oscar za speciální efekty byl, myslím si, zasloužený. Animované zadní projekce, které vypadají velkolepě a vůbec ne nepatřičně (jako bylo v té době obvyklé) a triková sekvence pochodu přes Rudé moře je na svojí dobu naprosto úchvatná a ojedinělá (i dnes působí velmi sugestivně). Vizuální stránce opravdu nejde nic vytknout, ale i vzhledem k přemrštěné stopáži si tenhle epicky pojatý starozákonný „výlet“ podruhé už těžko zopakuji. ()
Ačkoliv jsem ateista a k náboženství (v jakékoliv podobě) mám vztah veskrze záporný, musím konstatovat. že filmy s náboženskou tématikou nebo alespoň podtónem bývají občas velmi povedené. Desatero přikázání je hodně zajímavý snímek s Charltonem Hestonem v roli Mojžíše a může posloužit alespoň částečně jako obrazová verze Starého zákona. Cecil B. DeMille je klasický režisér klasických filmů a tímto snímkem to jen potvrdil. Výpravná podívaná se spoustou tehdy známých jmen se tak stala určitě jedním z nejpoutavějších filmů s biblickým námětem. ()
║Rozpočet $13,5milióna║Tržby USA $93,740,000║Tržby Celosvetovo $196,344,381▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,512,963 //počet predaných kusov 70,349║ Tržby za predaj DVD v USA $372,607 //počet predaných kusov 27,621║ úžasne zvládnutý projekt, či už po príbehovej stránke pretavenej do chytľavého deju ktorý ubehne ako voda vrámci danej veľkej minutáže, k tomu výborný herci na čele s charizmatickým Charltonom Hestonom, veľkolepá výpravnosť a na vrch nadmieru vydarené triky /95%/ ()
Viděl jsem obrovskou spoustu všech možných adaptací Exodu, minimálně desítku Mojžíšů, ale na Charltona Hestona nedám dopustit. Určitě film působí jinak na ateisty, jinak na křesťany a už úplně jinak na židy, ale svoji sílu a působnost bezesporu pořád neztrácí, ať se na něj díváte slavíce Pesach, Vzkříšení anebo jenom tak. ()
Přímočará velkofilmová adaptace mojžíšovské story, ke které není potřeba odříkávat desatero každý večer před spaním, ani si s ním klepat o čelo, nýbrž se dá užít i nezaujatě jako taková skoropohádka. Hlavní hrdina byl sympatičtější jako udatný egyptský dobyvatel než jako Bohem vymytý zarostlý spasitel, ale co se dá dělat... ()
Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Obdivujem všetky veľkovýpravné, myšlienkovo epické snímky, ktoré sa natáčali v minulom storočí v čase, kedy technika ešte nemala také pevné zázemie ako v súčasnosti, či sa jedná o filmy Ben Hur alebo Most cez rieku Kwai. Zo všetkých týchto historických diel vyráža režisérsky perfekcionizmus a osobne ma v tomto biblickom príbehu nadchla scéna rozdvojeného mora alebo neuveriteľný komparz. Jedna vec ma však začína iritovať čím ďalej, tým viac, a to hlavne neskutočne patetická hudba (ktorá dnes v historickom filme vyvoláva úsmev) a teatrálne herecké výkony, hodiace sa skôr na divadelnú scénu než do filmu. Chápem, že v tom období to patrilo k tomu, no ja si ako súčasný rozmaznaný divák občas nemôžem pomôcť. Myslím si, že Biblia má svoje kúzlo a jednoznačne si zaslúži byť interpretovaná, ale neviem si predstaviť, že by vizuálne dokonalý film, Umučenie Krista, mal byť poškvrnený neznesiteľnou melancholickou hudbou alebo afektovanými divadelnými výkonmi z čias minulých :-) ()
Ach jo, ty biblické velkofilmy. Koukněte radši na animovaného PRINCE EGYPTSKÉHO, který vypráví ten samý příběh vynalézavěji a zábavněji. A hlavně je o polovinu kratší. ()
Jeden z vrcholů biblických velkofilmů aneb sandálů pro věřící. Rozpohybované biblické obrazy, které mají jediný účel - aby skrze ně bylo odříkáno to, co všichni už znají nazpaměť. Jednání postav a chování davů nemá podklad v uvěřitelné motivaci a logickém vývoji, ale v biblickém textu. Než aby režie předvedla nějaký zajímavý nápad, spoléhá na masy a monumentální scény a v pár momentech (např. smrt prvorozených) film doslova chcípne. Uznávám, že tyhle příběhy a pojetí mají v kultuře své místo, neboť křesťanům po staletí nestačilo k interpretaci pouhé slovo a především pro ně jsou takové filmy určeny. O téhle potřebě svědčí i fakt, že se jedná o režisérův vlastní remake stejnojmenného filmu z r. 1923. Ale pevně doufám, že i věřící se nad podobným způsobem interpretace budou jednou spíš usmívat. ()
Pôsobivo sprostredkovaný biblický námet Exodusu Izraelitov z Egypta pod Mojžišovým vedením. Jeho život je ukázaný ako strhujúce dobrodružstvo viery a vášne. Príbeh s univerzálne platným posolstvom je spracovaný tradičnou formou lineárneho plynutia v čase. Príťažlivosť filmu je založená okrem témy samotnej najmä na ohromujúco veľkolepej výprave, vynikajúcej práci s farbami a skvelých hereckých výkonoch. Prílišný dôraz na túto veľkoleposť však zároveň spôsobil niekoľko hluchých miest. Okrem limonádovej jednoduchosti sa prejavia v nadbytočnom prológu režiséra v úvode, zdĺhavej pateticko - burácavej hudbe záveru a preexponovanej dĺžke filmu. ()
Reziser Cecil B. DeMille natacal filmy predovsetkym pocas nemej ery a bolo to trosku citit aj na tomto filme, hlavne co sa tykalo hereckych, povedal by som divadelnych vykonoch, pricom jednu starsiu verziu uz reziser natocil v roku 1923 a mozno aj vdaka pokrocilejsim moznostiam vizualnych efektov na 50-te roky chcel natocit remake a verim tomu, ze musel mat v tom obdobi obrovsky uspech. Ja osobne by som par scen vystrihol, predsa len to trvalo na mna trosicku dlho, ale druha cast mi to svojimi vizualnymi efektami celkom vynahradila, scena s morom bola na tie roky krasne natocena, za co si zasluzila i Oscara za specialne efekty. Film bol nominovany aj za najlepsi film roka, avsak v konkurencii ziskal Oscara dobrodruzny film CESTA OKOLO SVETA ZA OSEMDESIAT DNI (1956) od Franka Coraciho. _______ Charlton Heston - (Mojžiš / Hlas Boha) +++ Yul Brynner - (Ramzes) +++ Anne Baxter - (Nefretiri) +++ Edward G. Robinson - (Dathan) +++ Yvonne De Carlo - (Sephora) +++ Debra Paget - (Lilia) +++ John Derek - (Joshua) +++ Cedric Hardwicke - (Sethi) +++ Vincent Price - (Baka) +++ John Carradine - (Aaron) +++ Robert Vaughn - (Muž ozbrojený kopiou u zlatého teľaťa) +++ Produkcia: Cecile B. DeMille +++ ()
DeMille sice natočil remake svého vlastního filmu, ale tyto dva filmy jsou každý úplně jiný, zatímco stará verze je rozdělená na dvě části, jedna ze starého Egypta a druhá ze "současnosti", kdežto verze z roku 1956 je jen o životě a skutcích Mojžíše. Musím uznat, že tento film se mi líbil, byl celkem zajímavě natočený a po formální stránce bych ani nevěděl co vytknout, Hestona mám rád jako herce(když pominu to co sem viděl v Bowling for Columbine) a nepamatuju si, že by mne jeho herecký výkon kdy zklamal. Ale tím, jak se DeMille soustředil na svoje monumentální scény s mnoha a mnoha komparzisty, snažil se oslnit zdobností, místy už přeplácaností, tak se film prakticky odcizil lidským emocím a zůstala z něho jen pompézní, vychloubačná slupka, jež se snaží diváka za každou cenu ohromit. Emoce, které postavy projevovaly, mi připadaly místy projevované příliš nepřirozeně, nevěrohodně. Celé to působí jako oživlá ilustrace Bible, obsahující pár věcí, jež by mi k Bibli neseděly. Především počáteční část, kdy se Mojžíš považuje za Egypťana a je zamilovaný do princezny. Mnohem lepší historický film je Ben Hur Williama Wylera. ten je takový mnohem lidštější, našel sem v něm emoce, jímž se DeMille tady odcizil, a celkově chování postav působí logicky a ne tak nesmyslně. Přes všechny možné zápory Desatera, ho považuji za kvalitní podívanou, protože biblické náměty se těžko zpracovávají tak, aby to pro obyčejného nevěřícího jako sem já bylo aspoň trochu zajímavé, což se DeMillovi podařilo. Edit: 16. 1. 2021 - taky se bavíte tím, jaké jste byli před 14 lety naivní jelito? Dneska v tom filmu vidím něco trochu jiného - ta nevěrohodnost a absence emocí tam stále je, ale nedocházelo mi, v jaké míře DeMillův film cílí na obeznámeného, věřícího diváka. Namísto civilního vyprávění sledujeme sérii symboly nahuštěných oživlých a patosem oplývajících tableaux ze života starozákonního proroka - co scéna, to pregnantní ilustrace původního příběhu z Bible. A pří vší té monumentálnosti a epičnosti film postrádá možnost, jak se jednoduše napojit na jednající postavy, kterým chybí prokreslené psychologická hloubka a motivace a celé vyprávění vyvolává podobným dojem jako série obrazů křížové cesty Ježíše Krista. Tak znovu nashle za 14 let. ()
Jedno je isté, takýto film už dnes určite nevznikne. Také davové scény si už dnes nikto nedovolí, počítač to urobí lacnejšie. Prvá časť veľkofilmu bola hlavne o súperení dvojice Mojžiš a Ramses a to je najsilnejší článok filmu. Druhá časť sa už venuje viac Bohu a Mojžišovým zázrakom a sila filmu mierne opadla... Boh spísal desatoro na kamennú dosku a jedno z najdôležitejších prikázaní hlása -Nezabiješ. Napriek tomu sme svedkami ako z Božej vôle umiera každý prvorodený syn, vrátane toho Ramsesovho, v mori utopí všetkých jeho bojovníkov a pohromu zoslal i na otrokov, ktorý pili a tancovali pod horou 40 nocí. Tak sa len tak nenápadne pýtam, Boh môže zabíjať?...Inak film po všetkých stránkach skvelo zvládnutý, navyše vzhľadom na rok výroby mi triky nepripadali smiešne, skôr im vzdávam obdiv. Desatoro si nemusíš pamätať, hlavne treba podľa neho žiť... "Tak budiš psáno, to budiš vykonáno..." 80%. ()
Dalsia povinna jazda doplnena. Je to megaepic ale ta dlzka je fakt obcas prilis. Kazdopadne som velmi rad ze som tejto prequel k jednicke indyho konecne videl. Heston s brynnerom su vynikajuci 9/10 ()
Dvě poznámky: Desatero samozřejmě vznikalo desítky let předtím, než do filmu vtrhly realistické digitální triky. Obří davové scény se točily tak, že se postavily gigantické dekorace (mnohdy následně použité ještě v dalších filmech) a před nimi pobíhali statisté v tisícových počtech. Říkám to proto, že tyto scény vypadají i po desítkách let často LÉPE, než epické kamerové přelety přes záplavy CGI klonů. No a pak jsou tu triky, nad nimiž se musí každý filmařinou oblouzněný nadšenec rozplývat - přestože už dnes nemají moc společného s přesvědčivostí, je na každé jejich sekundě vidět, jak bylo náročné je vyrobit a nakolik pečlivě jsou implementovány do scény. Zásadní scéna Desatera, kdy se rozestupuje moře, je monumentální a působivá dosud. ()
Dva velcí herci společně proti sobě. ()
Nejdelší z nejdelších klasických velkofilmů přesně naplnil má očekávání. Megalomanské kulisy, stovky komparzistů, dechberoucí zadní projekce a špičkoví herci navlečení do krásných dobových kostýmů. Jen ta režijní invence nedosahuje ani zdaleka na Williama Wylera či Davida Leana a Desatero přikázání je sice majestátním a vypravěčsky tak nějak bezchybným, ale přece formálně zastaralejším sourozencem těch úplně nejlepších dobových velkofilmů. A mám na mysli především ten statický způsob inscenace interiérových scén - samotné triky a vrcholné akční sekvence (hlavně průchod Rudým mořem) jsou vynikající i po letech. A Charlton Heston s Yulem Brynnerem nemohli být obsazeni lépe. 80% ()
Tříhodinový, rozplizlý, patetický kýč o věřících pro věřící. DeMille se monumentalitou scén patrně snaží zakrýt absenci originality či jakékoli invence. Jeho zpracování Exodu je tak dokonalé a věrné, že tím film ztrácí veškerou přitažlivost spojenou s očekáváním. Režisér sice umně rozhazuje místy podařenými trikovými scénami, ale ty se ve finále ztratí v záplavě zdlouhavých a tematicky repetitivních záběrů na Mojžíše okouzlujícího, kráčejícího, Nefretiri objímajícího, plazícího se, kázajícího, objímajícího pro změnu Sephoru a od polovina až do konce filmu bohem osvíceného = tupě hledícího a dementně hovořícího. Nejzajímavějším zážitkem pro mě zůstává sugestivní vřískot Egypťanů při vyvražďování prvorozených (je super, že se v tomto případě snad ani nedá spoilerovat) a vynikající Vincent Price v malé roli Baky. Zapomněníhodné. ()
Výpravné a impozantní, jak se na dobu vzniku a na zvolený námět sluší. ()
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)