Yesterday

Výborná audiovizuálna stránka. Práca s úrovňou hlasitosti pri dialógoch je naschvál takmer po celý čas tlmená, aby korešpondovala s depresívnosťou príbehu (atmosféra apatie, vyčerpanosti až snovej letargie aj vďaka výbornej zvukovej - ruchovej stope je načisto pohlcujúca) a v akčných obrazoch sa často využíva "zreálňujúci" efekt vynechaných políčok. Veľmi presvedčujúce je taktiež vykreslenie prostredia blízkej budúcnosti (napr. vydarená narážka na všadeprítomné reklamy ako trest za insolvenciu...). Rovnako mi nevadil ani komplikovane rozvrstvený dej, ktorý na pomery komerčných filmov vyžaduje trochu usilovnejšie zapojenie mozgových závitov (často sa tu pracuje iba s náznakmi). Horšie to už bolo s jeho ukončením - pretože sofistikovanosť príbehu je zároveň aj silným negatívom - s rozuzlením deja dochádza spätne zároveň k objaveniu viacerých nelogickostí. 70% P.S: Je veľmi zaujímavé, že práve v roku 2002, kedy sa v Soule konali Majstrovstvá sveta vo futbale, Kórea vyprodukovala dve sci-fi s alternatívnou budúcnosťou spojenej Kórey (okrem Yesterday aj 2009: Lost memories), pričom obidve z komerčného hľadiska prepadli. (20.06.2005)

Ke korejskému akčnímu filmu mě přemluvilo pouze to scifi. Toho jsem si ale nevšiml. Je to zmatené, vůbec jsem netušil, proč ta jednotka zrovna je tam kde je. Z počátku jsem fandil hlavnímu hrdinovi ale to celý film opravdu neutáhne. A co je nejhorší? Ty asijský oduševnělý filosofický žvásty, který tu neměli co dělat, druhou polovinu jsme se pronudil. Za pár dní nebudu vědět, o čem to bylo. (24.08.2021)

Domnívám se, že film má jistý potenciál a mohl by oslovit vyhraněnou skupinu diváků. Mě však vůbec neoslovil i přes jisté sci-fi prvky v podobě práce s geny v budoucnu. K filmu bych ještě dodal, že je to také film zčásti psychologický a myslím, že by mu to také sedlo. Na to, že korejská kinematografie vyprodukovala v poslední době skvělé perly (My Sassy Girl, Taegukgi hwinalrimyeo) je toto jen slabý kus. V hlavní ženské roli jsem poznal Yoon-jin Kim z mého oblibeného seríálu LOST. Nemohu dát více než jsem dal. (06.05.2005)

Hodně náročný akčně dramatický film, který je tak složitý, že je téměř nepochopitelný. Je v něm zachycena snaha policistů vypátrat osobu zvanou Goliáš, která je velmi nebezpečná svému okolí. Akce ja nasnímána dobře, drsně a syrově, střihy často do sebe nazapadají, postavy mluví hodně v nesouvislosti s dějem, objevují se z ničeho nic a hodně zmateně. Je to naší kultuře jen stěží pochopitelný a přijatelný film. (08.07.2005)

Na tyhlety korejský šílenosti vážně už nemám. Zvykl jsem si, že Korejci nedokážou dát dohromady alespoň smysluplný scénář, který by odněkud vycházel a někde končil, a že vyprávějí podobně zmateně, jako když mi chtěl tuhle vyprávět obsah jednoho dílu seriálu picnutý alkoholik. Je to jejich trade mark. Ale zvyknout si neznamená nechat se dobrovolně mrzačit. Tohle je prostě sled volně poskládaných scén, kde jde jen o sugestivní obraz a vypiplanou technickou kvalitu (a to taky neplatí vždy, třeba v tom tunelu je to pěkně mizerné CGI), důležité je, že někdo má důvod někam rychle jet, střílet, honit se, mlátit se. Logiku v tom už vůbec nemá smysl hledat - jestli by takhle skutečně fungovala policie, asi by nikdy nic nevyřešila nebo by její členové šli pěkně rychle od válu. Postavy jsou mi ukradené, nikomu jsem nefandil, a že jednotlivé scény vypadají jako načinčané kousky z komiksu beru spíše jako minus. Tahle "estetika" zkrátka není pro mne. A příběh vlastně není nijak složitý, to jen tak vypadá, protože je naprosto nesmyslně vyprávěn - hrdinové někam jedou, nikdo neví kam a a proč, tam se zahoní, zastřílí, nikdo neví proč a proti komu (chvílemi to dokonce vypadá, že proti sobě jdou tři čtyři organizace, a ne pět poldů a jeden Robur Dobyvatel), občas někoho bolí hlava, občas neví, co je za den, a vlastně je to jedno, podstatné je, aby zheblo co nejvíc lidí a bylo to co nejvíc CGI krvavé. Takže když to shrnu - prostinký příběh o jednom vědeckém pokusu, který se vymkl díky jednomu jedinci kontrole, následné odplatě, a vše podáno natolik zmateně a napřeskáčku, bez motivací postav i jejich jednání, že z toho vznikl jeden velký mišmaš. (16.08.2016)