Kráska v nesnázích

Život, který tak trochu postrádá smysl. Manžel, který tak trochu krade auta. Otčín, který je tak trochu hypochondr a do toho přichází milenec, který je tak trochu dokonalý. Pohádkový příběh s realistickými prvky, bez ponaučení na konci a s drtivou převahou skepticismu nad optimismem. Je těžké nebrat Krásku jako příběh o zlých, hloupých a povrchních Češích, které může spasit jedině únik za hranice, kupříkladu do slunného Toskánska. Je těžké, necítit se jako jeden z těch fujtajbl Čechů provinile. Byl to záměr, dosáhnout u diváka tohoto pocitu? Nepřijde mi to správné, ale možná beru tento symbolický příběh o vině a odpuštění příliš doslovně. Bez výjimky skvěle zahrané postavy, v čele s Aňou Geislerovou, která se směje jako koza, neumí jíst sushi a preferuje divočejší sex, si nenárokují naše sympatie (u Abraháma to není možné už pro jeho bezchybnost), jsou pouze nositeli příběhu. Umělého a nevěrohodného, přesto bohatého na trapně úsměvné momenty jako ze života. Jiří Schmitzer při tvarování Richarda bezesporu čerpal z reálných předobrazů, vytvořil však jenom perfektní figurku bez vnitřní hloubky. Právě u něj je patrný nemilý fakt, že postavy nikdy nejdou přímo k věci a všechno dlouze okecávají „papírovými“ větami, jež zároveň odhalují největší slabinu filmu, totiž scénář. Režie je oproti tomu špičková. Hřebejk bez problémů zvládá vyprávět obrazem, chytře využívá (možná malinko nadužívá) hudby a jednotlivé scény umí parádně vygradovat. Pomalu začíná konkurovat Janu Svěrákovi. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, castor, Fr, lachim, JohnFarst (20.06.2008)

Velmi neotřelé a funkční spojení linie žánrů pokleslých románů pro ženy (červené knihovny) a psychologického dramatu. Čtvrtou hvězdičku dávám po seznámení se s bonusovými materiály na DVD disku, neboť tvůrci si zcela sebekriticky dovedli vybrat ten nejlepší možný scénář a dějové rozuzlení (snímek původně navíc obsahoval ještě linii detektivní a symbolickou, ze kterých nakonec zbyly jen torza a náznaky - např. písně Radůzy, jež v příběhu dříve fungovala jako významový protipól povrchní krásky atd.) a za strhující výkon Jiřího Schmitzera. Jeho postava sebestředného despoty patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo na českých plátnech iniciováno. Je pravda, že zbytek filmu tak unikátní a výjimečný není (zvláště scenáristická složka, některé postavy jednají bez zjevné motivace atd.), ale Hřebejk odvádí svůj vysoký standard, který jednou ocení až zpětný pohled, neboť jeho filmy budou patřit k těm, které budou dlouho cyklicky rotovat na obrazovkách českých televizí a v přehrávačích digitálních médií... (03.07.2008)

Hřebejk s Jarchovským si v posledních filmech (nebo jsem si toho jen dříve nevšímal) vypěstovali zlozvyk navěšovat na postavy různé "aktualitky" či absurdní vlastnosti, které musí být zapamatovatelné a hláškotvorné. Náklady v podobě uvěřitelnosti charakterů a důstojnosti filmu jsou obrovské, zisk legrace a výpovědní hodnoty mizivý. Příklady: v době, kdy je na vzestupu Student Agency, musí postava Geislerové pracovat tamtéž, ačkoliv její profesní život nehraje ve filmu vlastně žádnou roli. Lije si kolu do drahého vína, aby tím ukázala buranství českého národa, i když by takovou věc v lepším podniku provedl málokdo. Nalhává svým dětem, že mají tátu v Indii, což má být asi napůl vtipné, napůl dojemné, ale je to jen bizarně trapné. Schmitzerova postava má zase svá pravidla a ráda ukazuje pinďoura. Všichni (myšleno asi "všichni zdejší Češi") podle vyjebávají s jedinou kladnou postavou představovanou Abrhámem. A přece, nebýt všech těch drobných sdělení, kterými tvůrčí duo vynáší soudy o tom a hned zase tamtom, a bizarností, které se snaží za každou cenu rozesmát a křečovitě ukázat, jak je život pestrý, Kráska by se snad i dokázala vyšplhat alespoň na úroveň mírně nadprůměrného rodinného dramatu. Silné **. (22.02.2010)

Oblíbený Hřebejkův kousek, který si pouštím hned po Pělíškách nejraději. Však jej taky považuju za mnohem kvalitnější než zdejší hodně zavádějící hodnocení. Pochopitelně si film krade nejvíce pro sebe Schmitzer. Jeho Ríša je figurka, která se jen tak ve filmu neobjevuje. Celkově je Kráska plná lidsky náležitě hnusných a opravdových charakterů. 85% (31.03.2017)

„Je to nemocnej člověk.“ – „To máš sice pravdu, ale ten parazit nás všechy přežije.“ Režisér Hřebejk a scenárista Jarchovský patrili k mojim obľúbeným českým tvorcom (Pupendo), bohužiaľ v posledných rokoch začínajú rozprávať čudné príbehy. Ako Medvídek, i Kráska v nesnázích nie je príliš vydarený, dobrý film (napriek niekoľkým výborným scénam) a ani u nej sa nedá zrozumiteľne vysvetliť, prečo. Geislerovú pokladám za kvalitnú herečku len ak hrá kladné postavy. Akonáhle dostane záporné, nejde jej to (v Slámovovom Šťastí bola na zabitie). Tentokrát stvárňuje nesympatickú ženu, ktorej prioritou sú deti, kvôli čomu vyzerá ako vypočítavá a malicherná potvora, ktorá s ľuďmi nehrá čistú hru a zalieča sa každému, od koho niečo potrebuje. Nevravím, že to tak v živote nefunguje, práveže často funguje, ale pozerať sa na to vo filme ma irituje. Ani ostatné postavy nie sú dobré (najlepší mi pripadali Luknár, Macháček a Abrhám v podporných roličkách), postavy oboch matiek sú dokonca odporné. Vrcholom bizarnosti je Jiří Schmitzer, u ktorého som čakal, kedy všetkých podreže alebo aspoň znásilní (scéna „nebudete žrát mé diabetické sušenky“ by obstála aj v horore). Tvorcovia dokazujú, že sa vyznajú v ľuďoch (ako sa voči vám zachová človek, ktorému urobíte službu? Naozaj to bude vďačnosť?). Mali odvahu ukázať, že zdravotne postihnutí ľudia tiež môžu byť hajzli a dialógy odsýpajú („Co tady s tím pláckem budete dělat?“ – „Rekreovat tady budeme.“). Ale tentoraz je to celé oveľa vážnejšie a hoci v skutočnom živote tiež nikto nie je iba dobrý/zlý, film by sa mal predsa len vyjadrovať troška „filmovejšie“, aby sa nestalo, že postava je prezentovaná ako kladná, aby v druhej scéne spravila svinstvo a následne sa zachová ako zásadový človek. Keďže filmy Hřebejka a Jarchovského sú skôr o postavách, než o príbehu, mal som z Krásky v nesnázích negatívne pocity. (09.12.2009)