Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pohádku na čínské motivy bude vyprávět měsíc (V. Preiss), který na své pouti oblohou mnohé vidí… Matka (V. Galatíková) měla dva dospělé syny (F. Staněk a P. Trávníček) a byla by ráda, kdyby se dobře oženili. Jenže chlapci na ženění nijak nespěchali. A tak se starostlivá matka pomodlila k duchům a zjevil se jí Stříbrovous (V. Postránecký). Slíbil jí pro syny nevěsty, Růžovou pannu a Nefritový květ (S. Postlerová a M. Pleštilová), krásné dívky, které jsou vězněny na Oblačné hoře. Když je synové v kouzelném zrcátku uviděli, okamžitě se zamilovali. Vydali se tedy na nebezpečnou cestu, na které je čekalo mnoho nástrah… (Česká televize)

(více)

Recenze (16)

monolog 

všechny recenze uživatele

prostě televizní pohádka, ale ještě v době, kdy jsme pohádky uměli točit. tedy skoro. tahle je tak napůl. nic úžasnýho, ale ani žádná dnešní hrůza. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Kdysi dávno, ještě než byla v Číně zavedena politika jednoho dítěte, měla jedna prostá matka Chajnan mnoho trápení se svými dvěma syny. Považte, chlapci jeden chytrý, jeden silný, ale neměli se do ženění. Kdoví, jak by to dopadlo, kdyby matku jednoho dne nenavštívil Stříbrovousý duch. Nejen, že mamince nabídl, aby si pohrála s jeho zlatým jojo, ale ještě jejím synům dohodí nevěsty. Jak už to v pohádkách chodí, má to háček. Obě dívky jménem Nefritový květ a Růžová panna jsou proměněny v kámen a toho času se nalézají v moci rudé čarodějnice v rozkošném podání Jiřiny Jiráskové. Leč kdo chce krásnou nevěstu, musí pro ni podstoupit mnohá protivenství, v první řadě vyjít ze dveří, pak překonat údolí démonů a nakonec přechytračit zlou čarodějnici. Všechno po mnoha peripetiích dobře dopadne a opadaný javor se znovu zazelená, dokonce i bambus povyroste. Nebo tak něco, bylo to moudré a poetické a Měsíc měl co vypravovat, dostal řád draka a toto vyznamenání jej vyloženě potěšilo. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Bratři Li a Janek (který z nich je v čínské pohádce divný?) se ne na ne oženit, ale zasáhne do toho kouzelný dědeček a chlapci chytnou raptus a k oltáři by se hnali. Jenže jejich nevěsty jsou poněkud chladné, chovat se takhle chlap, tak by se řeklo, že je to balvan. Ony jsou vlastně zakleté do kamenů, tak to je v pořádku. Kulisovka až trochu příliš kulisová, ale Měsíc Preiss, stříbrovousý Postránecký a rudolící čarodějnice Jirásková jsou nádherná mystická trojice, kostýmy z českých čínských či etnických pohádek jsou zdrojem mé fascinace od dětství a ty holky po odkletí byly taky luxusní, čtvrtá hvězda je za "výpravu".edit 14. 3. 2017 Byla jsem upozorněna, že Janek není Janek ale Jang. Jméno druhého bratra rázem dává smysl a čínská pohádka je o něco málo méně mezinárodní. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Až na tradičně jevištně přepjatou hudbu Otmara Máchy se myslím pohádka vyvedla - a nejvíce si ji asi užila Jirásková, kostýmerky/kostýméři, trikaři a osvětlovači s barevnými filtry. Trávníček je stejný jako všude (což mi zas tak moc nevadí, ale tady je poněkud upozaděn), František Staněk příběh slušně oživuje, obě princezny či co byly, nějak nemají co hrát (bodejť jo, když půlku příběhu jsou kameny, a druhou půlku jen jedna z nich pořád křičí: "Už nás má, už nás dohoní!", a druhá se snaží být statečná, jako že to dají). Navíc při vstupu do chaloupky jsem podvědomě čekal, že se maminka zeptá: "Umíte, holky, vařit? Já tady Jardovi a Jágrovi nevěstu, co neumí vařit, neschválím..." Škoda scén s maminkou - dialogy má napsané tak přepjaté, že to prostě nešlo uhrát slušně ani Galatíkové a působí to přehnaně pateticky až směšně. Preissovy vstupy coby básnícího Měsíce jsou takové malé WTF pohádky. Nu a konečně Postránecký jako Stříbrný duch je díky svému nadhledu a hře v jojo příjemným vyvážením toho patosu a posunuje pohádku o něco výš. Btw, jestli je pravda, že tenhle příběh je starší než evropské písemnictví, už víme, kde se v našich pohádkách vzala ta doporučení stylu jdi rovně a neotáčej se, nezdržuj se, s nikým nemluv... ()

topi 

všechny recenze uživatele

Adaptace na motivy čínské pohádky. Výtvarná stránka sice není špatná, ale celkový příběh je zdlouhavý. Hudba Otmar Mácha. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Řádění Jiráskové ve filmu pro děti, ve kterém bez flašky nedá pokoj. Obrazově trochu příliš statické kompozice, ale na poměry televize výtvarně téměř pozoruhodný počin ()

otík 

všechny recenze uživatele

Poetická kulisová pohádka na čínské motivy. Dva mladí kluci si stále nevybrali nevěstu, tu ale přichází za jejich matkou kouzelný stařík a nabízí dvě krásné nevěsty, bohužel jsou zakleté starou čarodějnicí. A tak vyráží první, starší a silnější syn, vstříc souboji se zlou čarodějnicí. Po jeho neúspěchu vyráží za svou nevěstou mladší syn a ten už přeci jen poslechne kouzelného dědu a svede důstojný souboj se zlem. Celkem slušná pohádka trpí tradičními neduhy pohádek Svatavy Simonové - nesmyslné zpomalené záběry, spousta tajemných nedobrých sil, silná záporná postava a přeci jen místy nesmyslný příběh. Průměrná pohádka, která klidně může zůstat v televizním archivu. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Kostýmy jsou vkusné, masky taktéž. Hudba Otmara Máchy mi už přišla příliš dramatická, ale ty triky typu mlha přes obrazovku jsou hrůza. Děj není nic moc zajímavý, a tak mě tahle vyloženě ateliérová pohádka vůbec nebavila. V celkovém kontextu vypadá jako divadelní představení než jako film. [293. hodnocení, 16. komentář, 51%] ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československá televizní pohádka natočená podle čínských motivů o matce Chajnan a jejích dvou synech, kteří se vypravili hledat nevěsty Růžovou pannu a Nefritový květ. Aby mohl silný Jang (P. Trávníček) a moudrý Li (F. Staněk) užívat štěstí se svými partnerkami S. Postlerovou a M. Pleštilovou, bylo nutné je nejprve vysvobodit ze zakletí od Rudolící čarodějnice na Oblačné hoře a překonat obávané Údolí démonů. Všechny nástrahy byly s pomocí dobrého Stříbrovousého ducha překonány a oba mladé páry mohla pak starostlivá matka Chajnan přivítat ve svém domě. Herecky jednoznačně vyčnívala J. Jirásková coby Rudolící čarodějnice a V. Postránecký jako duch se stříbrnými vousy. Úloha vypravěče byla spolu s přednesem veršů svěřena V. Preissovi jako Měsíci, jehož tvář byla zobrazena ve žlutém kruhu na obloze. Jedná se jednoduchou studiovou pohádku od paní Svatavy Simonové, jež zaujme především svým neveselým zpracováním, tak typickým pro tuto režisérku a netradiční orientální výpravou. ()

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Děs běs. I s tou taneční vložkou. I s tím měsíčním kecáním do děje. Jednoznačně se musela natáhnout stopáž. Ani Miroslava tu nebyla moc vidět. Myslím, že i děti se musely nudit. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Tohle je typický studiový produkt konce osmdesátých a počátku devadesátých let. Oceňuji alespoň kostýmy a kulisy. I když Viktor Preiss spíše vypadá jako návštěvník z vesmíru. Pohádka by se dala s klidem aplikovat i na českého Honzu nebo zkrátka na mnoho českých lidových pohádek. Taneční čísla byly lehce průměrné, kdy jeden tanečník málem zboural kulisy. Nemyslím, že je to vyloženě špatná pohádka, ale mě ty orientální pohádky nikdy moc nebavily, já mám prostě rád klasickou českou chalupu a české holky. Otázkou je, jak moc baví tyhle typy pohádek děti ve skutečnosti. ()

milos.bradik 

všechny recenze uživatele

Nevím kde brali za komančů tu fascinaci asijskými příběhy, ale většinou se odehrávaly pouze ve velmi jednoduchých kulisách a trpěly všemi neduhy socialistického levného stylu natáčení pohádek, kdy komanči chtěli za málo peněz hodně muziky. Herci se snaží, ale tady se to zachránit nedalo. Galatíková i Jirásková hráli co mohli, ale kdyby se jejich role prohodily, tak by to asi bylo lepší, protože matka Galatíkové působila dost chladně a stroze a zlá čarodějnice Jiráskové byla naopak velmi sympatická. ()

Reklama

Reklama