Blbec k večeři

Francouzský originál byl svěží komorní komedií, která stála na chytrém situačním humoru, nápaditém scénáři, výborném obsazení a hromadě kouzelně nemorální škodolibosti. Proti remakům nic moc nemám, zvláště pokud chce tvůrce na již zfilmovanou látku pohlédnout jinak. Americký Blbec se od originálního opravdu liší dost, nicméně zdejší změny se dají nejsnáze přirovnat k pádu držkou do... myšího kakání. Už kancelářský úvod, který se trapně snaží navléct ústředního hrdinu do všeho co nejvíce nevinně (nemorální bastardi jsou jeho šéfové, nikoliv on), napovídá mnohé. Vyvoleným blbcem je Barry, který ve volném čase preparuje myši, aby je následně cpal do šatiček a vytvářel s nimi různé scenérie. Proč ne. Pravdou však je, že Barry není vtipnou postavičkou a v průběhu celého filmu si k němu nevytvoříte žádné pouto, což je zřetelná slabina. Na vině je především neschopnost prezentovat ho jako uvěřitelnou lidskou bytost - zbyla z něj pouhá komediální loutka, která se v jiných filmech objevuje v epizodních roličkách. Neřeknete si "to je blbec, to je kretén!", neřeknete si nic. Soucit se v divákovi snaží vyvolat krátký výstup ve stodole (myši neumějí lhát), ale jedná se o pouhý výkřik do tmy. Scenáristům se navíc nelíbila komornost originálu, takže nechávají naší dvojku pendlovat z místa na místo, přičemž se snaží rozbít poslední zbytky jakékoliv přirozenosti. Máme tu jakéhosi pošahaného umělce, který odloudí titulní postavě milenku a tím odstartuje honbu za nápravou (v hlavní roli samozřejmě Barry), ale ono je to vlastně fuk, protože brzy zjistíte, že tenhle film opravdu stojí jen na stupidních pitvořících se fórcích. Scény jsou ohromně "promyšlené" a neustále nechávají diváka v jednom velikém COŽE??? Dám příklad: Za Timem přijede jeho nadržená obdivovatelka, která si s ním dělá co chce a chrlí tuny prapodivných keců. Následně málem přefikne Barryho, aby se s ním mohla honit kolem stolu a házet po něm plné lahve vína (na důvod se neptejte, není). Poté se sebere a zmizí, to vše během několika mála minut. Vše vrcholí scénou věčeře blbců - trapnost nad trapnost. Největším průšvihem je morální kydáníčko na závěr, kde si samozřejmě poslechneme, že všechno zlé bylo myšleno dobře, že blbcům se smát nemá a že všichni se všemi mohou být kamarádi. Americký Blbec k večeři je nesympatická, nevtipná, strašlivě hloupá a v závěru zoufale umoralizovaná komedie. S vyjímkou krásné Stephanie Szostak jsou nevýrazní i herci. Nezasmál jsem se ani jednou. (18.01.2011)

Zase jedna o kamarádech a o objevení toho kousku dobra uvnitř sama sebe. Jako by to nestačilo v předchozích osmadvaceti komediích. Je to tak střídavě oblačno až polojasno, nemůžu říct, které okamžiky převládaly, ale zasmál jsem se sotva dvakrát! Tedy, nejde o nic hrozného, trpět při sledování vypreparovaných myší neusnete, ale zábavu si představuji trochu jinak. Uvidíme, jak dopadne pokračování, Blbec k snídani, Carell už preparuje další zvířata... 40% (12.01.2011)

Po většinu času je to vlastně docela nuda. Nuda a takové ty typicky americké trapné fórky - scény, kdy člověk neví, jestli by správně neměl odvracet hlavu od obrazovky. Jenomže ač bude poměrně zvláštní si to přiznat, snímek je i přesto zábavný. Velmi (já myslel, že "zábava" a "nuda" nejdou dohromady - zde je to tak 3:1). Celou druhou půlku jsem už jen zvráceně čekal a těšil se, jakou kravinu vypustí Carell z úst tentokrát. Prostě tak hloupé, až se člověk neubrání několika upřímným výbuchům smíchu. A graduje to taky pěkně, konec je super..! (23.01.2011)

Ano, několik vtipných momentů se opravdu najde, ale většinou jsem si říkal "Co to sakra?". Remake pro mě nudného originálu se prostě nepodařil. Můžu z toho vinit hloupý scénář, ale i Steva Carella, protože není třeba se tvářit jako blbeček a mluvit jako blbeček abych dokázal pobavit. Zach Galifianakis taky nezafungoval. Největší průser je ale samotné vyvrcholení filmu v podobě večeře. (15.01.2011)

Steve Carell má ohromný komediální potenciál. Vlastně nejen komediální. V jednu chvíli ze sebe dokáže dělat idiota, a o vteřinu později vás dojme příběhem vyprávěným pomocí preparovaných myší. Bohužel ale také představuje skoro vše, co remake Blbce k večeři nabízí. Zbytek je (až na Shapirovu velmi dobrou hudbu) zavrženíhodná ptákovina, která neměla vzniknout. A ani se vlastně moc nedivím, když ji má na svědomí tým velice podobný tomu, který spáchal Kopačky. Zkrátka zbytečný remake natočený stylem "čím víc, tím líp". Carellovi držím palce, ať je jeho další film lepší. (09.04.2011)