Martial Law
Misia spravodlivosti
Režie:
Steve CohenScénář:
Richard BrandesKamera:
John HuneckHudba:
Elliot SolomonHrají:
Chad McQueen, Cynthia Rothrock, Benny Urquidez, David Carradine, Tony Longo, John Fujioka, Richard Brandes, Philip Tan, Professor Toru Tanaka, Mark Joy (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Členové speciálního policejního oddílu Cynthia Rothrock a Chad McQueen se rozhodnou postavit se cynickému vládci podsvětí – Davidu Carradinovi. Mistrovské ovládání asijského bojového umění je přitom jejich hlavní zbraní. Píše se rok 1990 a město Los Angeles je ochromeno vlnou zločinu. Posledním východiskem bezradné policie je zřízení speciální zásahové jednotky. Jejím šéfem je Sean Thompson, šampión východních bojových umění. Ten se rozhodne pro riskantní tah a vyšle svou přítelkyni Billie, aby pronikla do gangu, jemuž šéfuje cynický mafián Dalton Rhodes. Nekompromisní zabiják má mimo jiné na svědomí také život Seanova bratra Michaela, a tak se schyluje k osudovému souboji, plnému msty, nenávisti a především bojových schopností. (Řitka video)
(více)Recenze (48)
Bohužel podprůměrné karate béčko z ranných 90´s, což je sice můj celkem oblíbený "žánr", ale tenhle zástupce kulhá. Jako největší slabinu vidím Chada McQeena, nic ve zlém, ale tomuhle poměrně dost malému a počínající bříško nosícímu Italovi toho drsňáka nevěřim. Ještě ke všemu to všechno na úkor Cynthie, která je v podstatě pouze naivní support. Takovej karate Watson. Plusem by mohl být Carradine, jenže nalejme si čistého vína, nějakej fyzickej výkon těžko očekávati a zlý úsměvy a úškleby chrlí ve své standardní kadenci. Naopak každého béčkofila jistě potěší menší role Johna Fujioky (archetypální hodný asijský stařík např. z Amerického ninjy, tentokrát zlý !!) a samozřejmě Professora Tanaky (Subzero z Běžícího muže). Martial law neurazí, ale žádnej zázrak to není. Jo a ten text distributora je poněkud mimo... ()
Tolik potenciálu a tak strašně zadrbaného. K čemu je skvostné obsazení hlavních (Cynthia Rothrock) i epizodních partů (Benny Urquidez, Tony Longo) i realtivně obstojná choreografie, když to všechno podělá režie, kamera a střih. Většina záběrů v akčních scénách je příliš blízkých, takže choreografie a fyzické schopnosti aktérů nemají šanci vyniknout, a někdy je dokonce kamera blbě postavená, takže je vidět, že údery nejdou na tělo. Podobně by stačilo krapet víc dotáhnout určité linie scénáře a výsledek by býval chytil pořádný dramatický náboj, ale také by náležitě vynikla linie s figurou Cynthie Rothrock. Paradox této bývalé přebornice bojových umění a přední americké akční představitelky spočívá v tom, že jí věhlas i zásadní prodloužení filmové kariéry přinesly právě takovéto zoufalé a nuzné video braky americké produkce, s nimiž ji má spojenou většina západních diváků. Přitom ale představovaly drastický kvalitativní propad vůči fenomenálním akčňákům, ve kterých účinkovala v 80. letech v Hongkongu, v čele s choreograficky úchvatnými filmy pod vedením Coreyho Yuena "Yes, Madam" a "Above the Law" i s co do akčních sekvencí vrcholným "The Blonde Fury". "Martial Law" sice nepatří mezi největší průsery v její americké filmografii, ale svou nedotažeností, rozbředlostí a zapomenutelností z toho vychází nakonec ještě hůře než legendární dreky typu "Undefeatable". ()
Totalny shit. Jednu * davam za jednu solidnu bitku so Cynthiou Rothrock vo finale filmu. Inak je to totalne debilná hovadina s minimom bitiek, ktore su az na spomenutu vynimku otrasne prevedene. Chad McQueen je omyl nielen filmoveho biznisu ale rovno prirody a David Carradine tam znova predvedie jeden velky prd. Dodnes som nepochopil preco je povazovany za martial arts hviezdu. 2/10. ()
Když nám bylo třináct, ujížděli jsme na tom, ať se na plátně dělo cokoliv. Dneska je na snímek Steva Cohena potřeba pohlížet trochu jinou optikou. Děravý kriminální příběh vynášejí do alespoň trochu slušných čísel bojové sekvence, kterak se Chad McQueen a Cynthia Rothrock solidně otáčejí, kolem je jen nános klišé a hudba jak z nějakého zaplivaného striptýzového baru. Připočítejme si navíc jednoho pitvořícího se černocha s plnou hubou keců, brášku, který se vydal na špatnou cestu, Davida Carradina s jedním smrtícím úderem a mrtvého hromotluka ležícího na pitevním stole, kterak si v klidu oddychuje – a máme tu béčko, které ani po letech úplně neurazí. O rok později přesto přišlo o krapet silnější pokračování. ()
Svým způsobem roztomilá kravina, která jakžtakž drží pohromadě do bodu zlomu. Tím je smrt Thompsonova mladšího bratra, v té chvíli totiž do již velmi chatrného soupisu činností herců na place, čti scénáře, jako když střelí a Mise spravedlnosti nebo chcete-li Válčící zákon (skvělý to překlad přezdívky hlavního hrdiny) započne zběsile finišovat a všechno přestává mít jakýkoliv řád, smysl či chcete-li elementární logiku. Způsob jakým se hlavní hrdina dostane k rozluštění do té doby skryté záhady, tedy kdo je tajemným panem M a hlavním zloduchem jsem do této chvíle sice plně nepochopil, ale rozhodně mě to skvěle pobavilo. Choreografie soubojů je pak rovněž tragická, ale od béčka s Davidem Carradinem se rozhodně nedalo čekat nic jiného. Za onen dadaistický zážitek v poslední třetině filmu ale nemůžu jít pod tři. ()
Reklama