Scénář: Charles Chaplin ..
The arrival in the land of liberty. Krátká vzpomínka na útrapy evropských přistěhovalců, při cestě lodí po oceánu a prvních krůčcích ve svobodné Americe. Dá se říct, že na dvacetiminutovou stopáž nemá filmeček slabých míst, ale pravda to tak úplně není. Skečů je sice několik, některé jsou promyšlené a jiné tuctové, jenže smích u mne vyvolaly jen zřídka.
Je úžasné jak dokázal Chaplin vytvářet postupně příběh.. Jako úplně první zamýšlel udělat klasickou "keystonovskou" frašku z restaurace.. děj měl být následující.. První záběr hned snímá Charlieho jak jde kolem restaurace a zakopne o minci.. hlady běží hned do oné kavárny a objedná si jídlo.. v průběhu jídla si všimne vedle přísedící slečny (Edna), která hlady zoufá a tak ji pozve k sobě přisednout a rozdělí se sní o jídlo.. mezitím následuje další obraz v popředí, kde se číšníci po "keystonsku" vypořádávají s neplatícím zákazníkem, který je celkem dost už tak na šrot :) .. Chaplina se ujme hrdost, že má peníze na jídlo a tak bez obav dělá "machra" před Ednou.. když ale dojde na placení, číšník nedůvěřivě minci prohlíží a až když ji ohne zjistí, že se jedná o pouhý plíšek ve tvaru mince (což Chaplin nevěděl) a když mu čísník hodí onu minci, ohlou, na stůl.. tak jdou v tu ránu na Charlieho mdloby.. mno a dál to mělo být tak že ho zachrání bohatý přísedící, který za něj účet zatáhne.. Mno, ale nakonec se rozhodl tento snímek rozšířit a nápad dostal tak že si říkal odkud by tak mohla pocházet Edna, nebo prostě jak by se mohli odněkuď znát.. a tak přišel nápad, zasadit tento příběh do osudu přistěhovalců, kteří se ocitli nedávno na společné lodi, na cestě do ameriky.. ..Popsáno z viděných dochovaných snímků..
Geniální skeče (zvláště v druhé části - v hostinci) které ani po dalším a dalším shlédnutí nepřestanou bavit. Jednoduchá a funkční práce s kamerou, přesný střih.
Tohle je první z Chaplinových krátkých grotesek, jakou jsem viděl, takže nemůžu moc porovnávat s jeho ostatními krátkometrážními dílky, ale bavil jsem se hodně, na lodi i v restauraci.
Zaujme druhá část v hostinci, která je propracovaná do nejmenších podrobností a ilustruje Chaplinův přechod od rychlého vrstvení jednotlivých situačních gagů za sebou k subtilnější komice vycházející z příběhu a prokládáné sentimentem a dojetím. Expozice příběhu na lodi sice nijak nepřekvapí (až na první záběr) a rozvíjí se tradičně v klasických výstupech (Charlie a cudná dívka, naklánění lodi a nedostatek prostoru), ale už je cítit snaha o vyjádření, snaha o přesah.
Pohoda a positivita přímo čiší a strhává sebou vše kolem sebe. Od podivuhodné plavby na lodi, přes nekonečný souboj host vrchní až po šťastný konec na vás pokukuje párek dvou mladých lidí, kteří byli svázani nejen prací, ale i osobním životem. Když se Charlie s Ednou nakonec nevzali ve skutečném životě, vzali se aspoň v tom filmovém, aby mohli diváky bavit a to se jim zde rozhodně povedlo.
Chaplin zde naplno rozjíždí své pohybové nadání a schopnosti, kdy dokáže rozesmát jen pouhým pohybem svého těla nebo jeho částí - "bruslení" po palubě lodi houpající se na vlnách, hra v kostky, míchání karet (u toho jsem řval smíchy) nebo boxerská rozcvička v restauraci kdy je přesvědčen o tom, že dostane přes hubu, jsou opravdu povedená čísla. A to již nemluvím o silném sociálním podtextu celého snímku.
Jedna z opravdu klasických Chaplinovek, jejichž klíčové scény zná snad každý. Hořkosladký příběh o chudáku imigrantovi, který připlouvá do Států...nejlepší scéna - u jídelního stolu:
Nakopat emigračního uředníka do řitě! Taková opovážlivost se snad jinde nevidí. Také oběd v restauraci s (ne)přijemným vrchním byl hezký zažitek. Celkově ale slabší dílo.
Zajímavá groteska o přistěhovalcích do Ameriky. Nejdříve určitá euforie z nadějné budoucnosti, dostatek peněz a zábavy na lodi. Ale za nějakou dobu na pevnině, když dojdou peníze a je hlad? A kdo jiný zde může sekundovat než Edna Purviance. Výborný byl také číšník Eric Campbell. S nadhledem o těžkostech přistěhovalců do vysněné Ameriky.
