Casablanca

As time goes by... Ta nejkrásnější osudová žena a ten nejcharizmatičtější cynik na sebe narazili jednou a došlo k událostem, které změnily jak svět kolem nich, tak svět v jejich nitrech. A když se ukázalo, jak dokáže být celá zem osudově malá, nebyly následky o nic méně závažné. Chci zažít svou vlastní Casablancu a chci se stát součástí přesně takové nadčasové dvojice. I když nikdy nebudu Bogart a nikdy nebudu moci prokázat odvahu a lidskost tak zásadně. Takže si nadávejte na klišé jak je libo. Všechna totiž mají svůj počátek a ten je právě tady. V Casablance, kam utíkají za druhé světové války uprchlíci ze všech koutů světa... (03.06.2005)

Tak už mám za sebou i tohle kultovní dílo. Nice. Really. Povedený romantický snímek, který v uprostřed minulého století zřejmě chytal spousty slzy romantických dušiček :-) No, mé nedostal, protože to skončilo přesta tak, jak jsem chtěla. Jen mi občas přišlo, že Ingrid Bergmanová sem tam přehrávala a musela jsem se nad tím pousmát, což zřejmě trochu zkazilo celkový dojem. Ale proč ne. Pro filmové maniaky by to měla být povinná četba. (17.03.2009)

Jakže to tvrdí někteří kritici a občasné ankety ? Nejlepší film všech dob ? No, nevím, nevím. Není to špatný film, je to milé, chvílemi veselejší, chvílemi smutnější, hrají tam dobří herci, ale že by mě to přivádělo do extáze, to tedy ani náhodou. Do nejlepšího filmu všech dob tomuhle dílku chybí hodně. Možná mě za to někteří budete chtít kamenovat, ale já si za tím stojím. I když vím, že do mrtvol se nekope. (24.07.2002)

Zajímavé, že? Nejbanálnější a zároveň ten nejvěčnější z možných příběhů, vyprávěný na pozadí druhé světové války kdesi v Africe. Jenomže vše je tak perfektně vybalancované na hranici snesitelnosti, že třeba i díky občasnému inteligentímu humoru, slupnete film jako malinu. Příkladem takového podobného snímku budiž Titanic :-) (10.01.2007)

Švédka Ingrid Bergmanová, Angličani Claude Rains a Sydney Greenstreet, Němci Conrad Veidt, Peter Lorre a Hans Heinrich von Twardowski, Ital Paul Henreid (hrající Čechoslováka s maďarským jménem), Francouzi Madeleine Lebeau a Marcel Dalio... a mnozí další pod vedením maďarského režiséra Manó Kertésze Kaminera. Co může být hollywoodštější klasikou? Papírem šustící romance, která si díky osudu stala něčím mnohem víc. Snad právě pro ten paradox, jakým se exulanti zamíchali do příběhu o exilu. (04.02.2009)