Egypťan Sinuhet
-
Egypťan
-
Egyptian, The
Historický / Drama
USA, 1954, 139 min
Režie:
Michael CurtizHudba:
Bernard Herrmann, Alfred NewmanObsah
-
Poslyšte příběh ze starověkého Egypta třináct století před Kristem. Příběh muže - někdejšího novorozence poslaného po Nilu v malé lodičce spletené z ptáčnických uzlů, jenž se stal ve své zemi slavným a vstoupil do dějin. Nikdo nebyl tak blízko bohům sni smrti, faraonově přízni ani jeho zatracení, jako Sinuhet. Jako lékař chtěl pomáhat výhradně chudým, láska k proradné Nefer ho stála vlastní čest i veškerý majetek a málem také život. Slyšte životní příběh tohoto neobyčejného muže. (dopitak)
Poslyšte příběh ze starověkého Egypta třináct století před Kristem. Příběh muže - někdejšího novorozence poslaného po Nilu v malé lodičce spletené z ptáčnických uzlů, jenž se stal ve své zemi slavným a vstoupil do dějin. Nikdo nebyl tak blízko bohům sni smrti, faraonově přízni ani jeho zatracení, jako Sinuhet. Jako lékař chtěl pomáhat výhradně chudým, láska k proradné Nefer ho stála vlastní čest i veškerý majetek a málem také život. Slyšte životní příběh tohoto neobyčejného muže. Komentáře uživatelů k filmu (21)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Kamera(20.5.2004)
-
T2
║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $15,000,000║Tržby Celosvetovo $-║(23.5.2009)
-
Karlos80
Zručně natočené historické kostýmní drama podle známé knižní předlohy s podtitulem "15 knih ze života lékaře", ale v tomto případě šlo už o starověké staroegyptské literární dílo "Povídka o Sinuhetovi", film už tak známý není. Ještě do nedávna však jsem ani netušil, že se ze starého Egypta něco podobného natočilo. Příběh se odehrává z období někdy koncem 18. dynastie za vlády pacifistického faraona Achnatona, který zbožňoval kult slunce, a jeho krásné manželky Nefertiti, která ve filmu ale moc vidět nebyla. Je to kus dějin, podaných v tomto filmu, poměrně přesně i co se týče některých historických souvislostí, byla tu i taková maličkost jako první použití železných zbraní, v tomto případě Chetity. Některé postavy včetně titulní byly sice fiktivní, některé zcela chyběly, ale ve 140 minutách , oproti obsáhlé knize, co by jsme chtěli.. Výprava, kostýmy, hudba, kamera, ale i styl vyprávění z pohledu zavrženého lékaře, to byly asi hlavní držáky filmu. O moc pozadu však nestály ani herecké výkony jednotlivých protagonistů, z nichž bych vyzdvihl hlavně herečky. Především krásnou, ve filmu sice milující, ale na druhou stranu bohužel i nešťastnou, zklamanou a posléze na pár let i opuštěnou Jean Simmons (Merit), dále, jak už bylo napsáno, nový filmový objev Bellu Darvi v roli tajuplné mstící a intrikářské kněžky Nefef s jejím uhrančivým pohledem, sváděcími metodami, které jistě nenechaly chladným nejednoho muže. Třetí do počtu byl ovšem muž, nikoliv však hlavní románový hrdina lékař Sinuhet (Edmund Purdom) ani velitel egyptského vojska Horemheb (Victor Mature, známý z jiných history filmů Demetria nebo Roucha), ale k nepoznání ušmudlaný a špinavý, ale hlavně prostořeký a lišácky mazaný sluha Kaptah (opravdu skvělý a hlavně vtipný Peter Ustinov). Moc pěkný film, natočený v barvě a technikou CinemaScope,film plný nečekaných zvratů, odplat, odpuštění. Film, při kterém možná nejen na konec uroníte i nejednu slzu. Egypt tehdy se svými monumentálními stavbami a třpytivým leskem svých paláců musel být opravdu senzační stát (potažmo civlizace)..(20.6.2009)
-
jonyyy
75%(1.6.2010)
-
sokov
Sinuhet - egyptský úředník (asi 1991 – 1928 př. n. l.); literární postava, hrdina oblíbené životopisné povídky. Kvůli dvorským intrikám uprchl do Sýrie, kde se oženil a stal se náčelníkem kmene; po letech se vrátil do Egypta. Povídka považována za klasické dílo staroegyptské literatury, o čemž svědčí množství částečných opisů na papyrech a ostrakonech už v 16. stol. př. n. l. Dílo Waltariho mapuje období 18.dynastie, kolem roku 1410 až 1370 př.n.l., hlavně vládu Amenhotepa VI. - Achnatona.Tento egyptský král se absolutně vymyká veškerým staletým pravidlům egyptské vlády a státního uskupení. Zavrhl tisíce egyptských bohů i mocného Amon-Ra. Zakládá nové sídelní město - Achetaton. Egypťan Sinuhet od Mikka Waltariho má 800 stran, film 139 minut, neobsahuje zdaleka vše podstatné. Hodně postav i příběhů mi tam chybělo, například má oblíbená část na Kréťe..jinak kostýmy, hudba i celkový dojem, vše nad míru splnilo očekávání.(27.4.2010)
-
dopitak
Dvou a čtvrt hodinová nuda. Sice poměrně výpravná, s krásnou kamerou, působivou hudbou a povedenými kostýmy, přesto velmi dlouhý a co se týče napětí a zvratů, nezáživný epos. Jste-li obdivovateli těchto antických příběhů a tento egyptský Sinuhetův vám nesmí uniknout, připravte si k filmu žehlení nebo nějakou jinou "dočasnou vedlejší" činnost, jinak se uzíváte. Jako žánrově podobný film raději doporučím Samsona a Delilah.(6.3.2010)
-
curunir
,,TICHO, PRICHÁDZA BOH!" ,,O ČOM TO HOVORÍ?" ,,ŽE PRICHÁDZA BOH." __ Prečo? Pýta sa hlavne zo začiatku neustále Sinuhet a ja by som mu odpovedal tak, ako sa aj mňa niekedy pýtal jeden z mojich profesorov na strednej škole keď niečo nevedel inak sformulovať: ,,Viem, že otázku prečo má klásť dieťa do 6 rokov, ale...". A rovnako som sa pýtal aj ja sám seba pri sledovaní tohto filmu. Bolo to na otázku: Prečo to vlastne sledujem? Historické filmy klasického Hollywoodu mám už od detstva rád, navyše tento patrí skôr k tým menej známym a ešte k tomu tu hrajú jedni z mojich obľúbencov Victor ,,Maturuje" :-) a Peter Ustinov. Lenže prvá hodina a štvrť zaberajúca hlavne románik medzi Sinuhetom a Nefer je tak neskonale nudná až som mal chuť vypnúť a viac sa k filmu nevracať. V ostávajúcej poslednej hodine sa kadečo povylepšuje no stále je to len priemer, ak nie vyslovená slabota. Solídne zvládnutá hudba velikánov Newmana a Herrmanna, k tomu výprava a špeciálne efekty síce tvoria obal historických veľkofilmov, nie však jeho srdce. Pritom mal zaujímavý filozofický záver. P. S.: Film som kedysi dávno už videl (i keď asi nie celý). Pripomenul som si ho pri scéne keď jednému z robotníkov zavalí obrovský balvan nohu. Ako vtedy tak aj dnes som bol surovosťou záberu ohromený. (62. hodnotenie, 11. komentár k filmu)(30.8.2010)
-
Historik
Sinuhet mě nechytnul ani jako kniha, ani jako film.(28.10.2010)
-
danecek24
11. Zlatý Glóbus za rok 1953 - cena (1) - *Objev roku (herečka) - Bella Darvi (Pozn.: Cenu získala i za výkon ve filmu "Hell and High Water")(19.1.2009)
-
DruidKarel
1196. hodnocený film:(24.3.2012)
-
Pauling
inspirace: film je spíše popisný, historická klasika. Pro ty, kteří mají o období Achnatona a Nefertiti v egyptské historii zájem je to ovšem lahůdka, zvlášťě, když už si prošli v Egyptě Karnacký chrám a Údolí králů(27.12.2007)
-
Cavik
Jako správný egyptomaniak jsem tenhle film zkoukla jedním dechem. Jásala jsem nad kulisami a kostýmy, méně ale už nad topornými dailogy a monology. A Achnaton jako první prorok křesťanství mě vyloženě děsil(to byl ale můj problém už i u knižní předlohy). Celkově vzato ale převažuje atmosféra a super děj, který mě živě připoměl moji oblíbenou knížku. Přiznávám se ale, že nejsem úplně nestranná a objektivní:-)(23.11.2010)
-
elizabeth_ba
Jedna z hvězdiček je teda za odvahu - čili, že se do zfilmování obsáhlého Waltariho román vůbec někdo pustil. Nesdílím totiž obecné nadšení z této knihy. Jednoznačně byla nejslabší z Waltariho románů, které jsem četla (kromě ní i Jeho Království, Nepřátelé lidstva a Tajemný Etrusk), přestože je nejslavnější. Z historického hlediska je i samotný román naprosto out, i když na vině není Waltari, ale zejména pokrok v egyptologii od napsání románu ( a i natočení filmu). Jen v rychlosti k těm nejzákladnějším chybám – manželkou generála a faraona Haremheba (který sice nebyl vznešeného původu, ale byl vzdělaným písařem a rozhodně nebyl syn sýraře ;-)) nebyla Beketamon ale Mutnedžemet (nebo Mutnedjemet), s největší pravděpodobností Nefertitina nevlastní sestra; faraon Achnaton (než přijal toto jméno Amenhotep IV.) nezaložil jen Atonův chrám ve Vesetu (řecky Thébách) ale celé město Achetaton (dnešní Tell el –Amarna), které postupně zpustlo, až zaniklo docela, když se po Achnatonově smrti nový faraon Tutanchamon navrátil i se svým dvorem na nátlak kněžích (a taky kvůli rozvratu egyptské společnosti a narušení jejích základních hodnot včetně božské podstaty faraona) k uctívání starých bohů (v čele s Amonem) a tím i zpět do Vesetu (Théb). Jinak Haremheb jméno Achnatonovo, Tutanchamovo a Ajovo (což byli tři jeho předchůdci na pozici faraona, kteří se zapletli s Atonem) neodtesával a neničil, k tomu došlo až za Ramsesse II., který nechtěl, aby se kdekoli objevilo jméno jiného slunečního boha než Amon-Ra, jeho patrona a ochránce. Paradoxně jsem u filmu pochopila to, co se mi nepodařilo pochopit u knihy, totiž, že podle mě mělo jít o oslavu monoteismu, čili nějakého předobrazu křesťanství již cca 13 století před narozením Krista. Chybělo Sinuhetovo setkání s minojskou kulturou a samotným Minotaurem na Krétě (uznávám, že do 2h a13 minut není možné vměstnat vše). Oproti knize byla upravena postava i osudy Nefernefernefer a i Kaptaha a malého Thovta. Scény při vraždění Atonových stoupenců a ničení chrámu nebudu komentovat, natočení filmu v roce 1954 se na tom podepsalo, kdyby se natáčely dnes, vypadaly by méně okázale, krvavěji ale reálněji (pravděpodobně ale k žádému krveprolití vůbec nedošlo, protože návrat od Atona k Amonovi krvavý nebyl). Oceňuji Jean Simmons jako Merit i Petera Ustinova jako Kaptaha. Celkově, přihlížeje k době natočení i problematické předloze (jak z hlediska faktů tak i obsahu), se film pohybuje mezi 60 a 70%.(16.11.2011)
-
Siriuss
Kostra filmu jako taková, se sice trošku liší od knižní předlohy od Mika Waltariho - Egypťan Sinuhet, jedná se však podle mého názoru o velmi zdařilý pokus. Nachází se v něm vše podstatné. Postavy samozřejmě nemohou konkurovat těm knižním (hlavně Kaptah :)). Každopádně já osobně bych raději doporučil nejdříve tu knižní předlohu..(27.5.2010)
-
ashtangi
Inspirováno knihou Mika Waltari - Egypťan Sinuhet.(1.1.2008)
-
kenileja
Je to kostrbatá hra na samotný velký Egypt, která má své nesporné plusy a mínusy. V první řadě je příběh sám o sobě, který v tomhle případě nemohu hodnotit. Příběh je takový, jaký je. Zdá se zajímavý, ale asi to nebude úplně pravda. Jenže na druhé straně je zpracování, které je hodně důvěryhodné – monumentálně fiktivní. Velké dílo zkrátka zaslouží kvalitní zpracování (to tu hodnotím), které se, dle mého egyptského oka, vlastně povedlo.(14.8.2011)
-
Mickel
Tak nějak už člověk musí počítat s tím, že když je film podle knižní předlohy, tak tam toho prostě spousta chybí a tady tvůrci nejspíš vzali knihu, dali ji do svěráku a když byla tenká jako list papíru, začli točit. Ve finále je z toho něco, co Vás navnazuje, najednou to skočí do poloviny, opět navnazuje a skočí někam, kde to bejt nemělo. Velká škoda, kniha Miki Waltariho by si zasloužila rozhodně více.(20.9.2011)
-
johnywalker
1* za to, že díky tomuhle filmu jsem nemusel číst celou knihu, kterou jsem sám sebe donutil dočíst až na 120 stránku!!! :D(28.9.2011)
-
kacaabba
Film, který shlédly 9. ročníky ZŠ. Kdyby se na film dívali každý sám doma, možná by se některým scénám nesmáli. Ale ano: 60 let od natočení filmu už se zkrátka dá poznat. Nejen v technickém zpracování. I v patetičnosti. To děcka dovedlo pobavit nejvíce. Pokud jde o mne, knihu Egypťan Sinuhet jsem kdysi zhltnul jako malinu. Styl Waltariho pro mne byl objev nového světadílu mého literárního světa. Mám rád příběh Achnatona. V době, kdy jsem knihu četl, jsem křesťan ještě nebyl, a už tehdy mi byl Achnaton velmi sympatický a jeho neviditelný milostivý bůh mne dráždivě přitahoval...(30.1.2012)
-
Burdock
Knížka skvělá, film jen dlouhý nudný kýč. Tomu, kdo původní knihu "Mika Waltari - Egypťan Sinuhet" četl, za nic na světě tenhle film nedoporučuji. Ruce pryč a nohy na ramena, protože původní příběh je jen sesmolen do unylé trapné přebarvené frašky!!(9.9.2010)
