Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tron
    ***

    Najskôr troška histórie. Slovák Andy Warhol sa narodil v roku 1928, zomrel 1987 v New Yorku a hoci si svojho času získal nemálo nepriateľov, ktorí sa mu posmievali za to, že svojim spôsobom netvorí žiadny druh "známeho" umenia (mali pravdu. V skutočnosti stvoril nové odvetvie.), dnes je pokladaný za legendu pop artu. Ostatné si zistite sami. A film? Musím priznať, že aj keď mi žily netrhá, je mi oveľa bližší, ako TRÓJA a podobné falošné maglajzy, teda opulentné epické veľkofilmy s neuveriteľnými rozpočtami a plejádou hollywoodskych tvárí, pretože vo svojej obyčajnosti a civilnosti je poctivejší k prístupu k svojmu (náročnejšiemu) divákovi. Človek hádam aby toho Guya Pearcea (PROPOSITION) prestal podceňovať. Šesťdesiate roky líčia americkí filmári ako fascinujúco atmosférické. Žiť by som v nich však nechcel. Kino Považan 2007(17.11.2007)

  • Djkoma
    ***

    Průměrné na všechny způsoby. Možná ještě lehce podprůměrné. Jako biografie kohokoliv mi to nepřijde rozhodně nedostatečné. O Edie nebo Andym jsem se nedozvěděl ani část toho, co bych opravdu chtěl. Postavy jsou chladné, kromě Edie asi nic necítí. Bohužel ať je Sienna Miller sebehezčí scénář jí nedovoluje být múzou nejen Andyho, ale i diváka. Guy Pierce se snaží být věrohodným Andy Warholem, ale celá osobnost Andyho Warhola je poměrně komplikovaná a pro diváka ve filmu může působit jako šedá nezajímavá myška. Několik roliček známých tváří potěší, až když si jich všimnete, ale nejsou vůbec důležité. Factory girl mě od první chvíle zajímala a je mi velmi líto, že to takhle nevyšlo, ale je nelze přehlédnout její nedostatky.(19.7.2007)

  • dzej dzej
    **

    Na tomto filmu je nejlepší pěkný dvojsmysl v jeho českém distribučním názvu. Nedivím se, že se Lou Reedovi stejně jako Bobu Dylanovi vytočila ručička motoru do červena...(16.1.2008)

  • Cival
    *

    Špatné. Extrémně špatné. Na první pohled konvenční biografické ohlédnutí, které uráží tím, že se Warholovu výjimečnost snaží vměstnat do obyčejných životopisných škatulek, s nulovou originalitou a bez vlastního uměleckého vkladu. Na ten druhý pálí do očí hlavně nejapné herecké producírování, jemuž vévodí Pearceova parodie na Warhola, bolí ale i tupá doslovnost při vysvětlování Edieiních vnitřních pochodů. Hickenlooperův film je zmatený, prázdný a blbý. Bez vystižení genia loci, bez závanu tehdejší nálady, bez otisku charismatu skutečných předobrazů. Fascinuje mě, že někteří místní uživatelé to nezáživné a povrchní parazitování neprohlédnou - že se nechají oblbnout dobovou hudbou a hezkými obrázky a hned mají pocit, že "něco z toho viděli". 30%(17.7.2007)

  • Matty
    **

    – Myslím, že vaše dcera bude velmi slavná – A za jakou cenu, pane Warhole? K filmu jsem přistupoval jako tabula rasa. Nepopsaný list papíru. Jako člověk neznalý dění na americké pop artové scéně šedesátých let a jenom matně tušící, že Andy Warhol byl člověk tvořící divné plakáty a dlouhé filmy. Čekal jsem, že pro mne Warholka bude velice poučnou exkurzí do oněch let. Poučnou ani trochu, nudnou velice. Nevadilo mi, že hlavní postavou je Edie Sedgwick, její postupné pronikání do Factory jistě skýtalo atraktivnější a divácky akceptovatelnější materiál nežli otevřený pohled na Warholův bouřlivý život. Vadilo mi, že Edie nebyla ničím zajímavá. Za svou lehkovážnost zaplatila životem, fajn, co se dá dělat, mám být dojatý? Mám důvod být dojatý? Pokud můžu posoudit z dostupných fotografií, Sienna Miller je Sedgwickové (ne)skutečně podobná, u některých materiálu jsem nedokázal rozpoznat, která z nich dvou to je. Také její gesta, její vystupování, její rozkošný úsměv, prý dokázala dokonale okopírovat, čímž vytvořila perfektní kopii, bohužel (stejně jako celý film) postrádající duši. To samé platí o výkonech Guye Pearce (Andy Warhol) a Haydena Christensena (Bob Dylan, jehož jméno nikdy nezazní) – oba se snaží podobat svým reálným předobrazům, plnohodnotné postavy, se kterými bych alespoň malinko sympatizoval, však vytvořit nedokázali. Největším problémem Warholky (český distributor po dlouhé době opět zazářil) je absence jakékoliv dějové kostry. Jde o sérii pěkně zrežírovaných výjevů, které ovšem nedrží pohromadě. Film se tříští na jednotlivé segmenty a nedokáže po celých sto minut udržet vaší pozornost. Pobavilo mě, jací blbci mohli (a stále mohou) být v Americe považováni za umělce a pokud blbci nebyli, po zhlédnutí stejně nemám důvod si to nemyslet. Je mi jedno, co dělali, jak žili, proč zemřeli a můj zájem vidět něco od Warhola, slyšet něco od Dylana, klesnul z nuly do minusových hodnot. George Hickenlooper natočil nudný a nezajímavý film, nejvíc zamrzí, že jej nenatočil špatně. Hudbou a oblečením dokázal zdařile evokovat dobovou atmosféru. Jak mají současní režiséři v oblibě, snaží se také on stírat rozdíly mezi fikcí a realitou – například použitím zrnivé kamery nebo výpověďmi lidí, jež Sedgwickovou znali. Kdyby dokumentární pojetí nebylo „znevažováno“ patetickým a svůj účel stejně neplnícím komentářem „k lepšímu změněné“ Sedgwickové… stejně by to asi nebyl moc dobrý film. 40% Zajímavé komentáře: Cival, maxi6, anais, Silence, chef(31.7.2007)

  • - Snímek vznikl na základě výpovědí řady Warholových přátel. (Olík)

  • - V originále řekne Andy Warhol jedno české slovo a tím je "dost". (HappySmile)

  • - Bob Dylan hrozil producentům, že je zažaluje pro pomluvu, protože film jej údajně zobrazuje tak, jako by byl zodpovědný za Sedgwickovu smrt. Ve scénáři se tedy ani jednou neobjeví jeho jméno a postava, kterou hraje Hayden Christensen, je zde nazývána prostě muzikant. (HappySmile)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace