Nebezpečné myšlenky

Michelle Pfeiffer mám coby herečku opravdu rád a ani v tomto školním dramatu si nevedla vůbec špatně, ale bohužel jsem už viděl několik podobných filmů a většina z nich byla přece jenom lepší. Tady více méně vše stálo na hlavní hrdince, která se opravdu snažila, ale chyběly mi tu větší emoce, dusno a především pořádní teen parchanti. Taky jsme dělali ve škole pěkný bordel, ale tyčinku a kolotoče nám nikdo z učitelů nedopřál…no a popravdě nevím, jestli by to fungovalo. Přestože je tento film do jisté míry dost naivní, určitě se na něj dívat dá – ale žádná bomba to není. Píseň Gangsta's Paradise je však nezapomenutelná – legendární… (10.12.2017)

Z pozice žáka můžu potvrdit že vztahy učitel kontra žák jsou nesmírně důležité. Třeba moje češtinářka. který jsem důvěrně říkal "bradavice" mě zahrnovala doslova mateřskou láskou. Jednou si bradavice řekla o mou žákovskou a já celý šťastný, že mě bradavice napíše nějaký to vřelý osobní věnování ve kterým mě zahrne chválou, jak jsem užasný, chytrý a snaživý chlapec jsem okamžitě běžel se svou žákajdou za bradavicí. Bradavice vášnivě nalistovala první volnou stránku a jala se psát. Když dopsala celá brunátná mě podala žákovskou zpátky s dovětkem "a dokonce hodiny o vás už nechci ani slyšet". Pochopil jsem ! Bradavice si hrála před ostatníma žákama na drsnou, aby nepoznali, že na mě trpí. Běžel jsem do svýho chlívku a dychtivě četl srdeční věnování od bradavice : "Vážení rodiče, dovoluji si Vás informovat o přístupu Vašeho syna ke školním povinostem. Školním známkám se vysmívá a když byl nedávno v hodině matematiky zkoušen z rovnic, tak místo aby vypočítal rovnici o několika neznámých, řekl zkoušející učitelce toto "Dneska vám to v té bílé blůzičce opravdu sluší paní učitelko." Vrchol všeho přišel před týdnem, kdy věděl že bude zkoušen naší novou mladou profesorkou z chemie a on si úmyslně vzal černý tričko se žlutě svítícím nápisem "kiss me, pussy". Nemusím zdůrazňovat, že tímto oblečením přivedl mou kolegyni do velkých rozpaků. Za celou dobu jeho docházky do naší školy neprojevil naprosto žádnou školní aktivitu, vyjma trapného požadavku na společné hodiny tělocviku s děvčaty. Dokonce kvůli této žádosti uspořádal jakousi petici, kam se mu samozřejmě s radostí podepsali všechny zdejší pochybné existence, bohužel i mnoho děvčat, což mu dodalo tolik sebevědomí, že s touto peticí pak drze předstoupil před samotnýho ředitele školy !! Dále od kolegy dějepisáře víme, že každou neděli tráví své volné chvíle na zápasech Bohemians Praha, kde visí plotě jak opice a vulgárně pokřikuje na lidi, kteří nefandí stejnému týmu jako on a vykřičený hlasivky pak následně každé ráno v pondělí využívá k předstírání chřipky u školní doktorky, aby ho na celý týden osvobodila od školní docházky. Toto Vám píši, protože mě velmi záleží na Pavlově dobré budoucnosti a z tohoto důvodu prosím o zjednání nápravy." Bradavice mě svou starostí a péčí o mou osobu úplně dojala. ten koment co jsem tu napsal před pěti lety tu nechám, ale dám ještě dodatek k filmu 25.10. 2014 - Od první chvíle kdy křehká Lou Anne vstoupí do třídy plných mladách lidí nad kterejma ostatní zlomili hůl a začne se rvát o jejich právo na budoucnost jsem byl emočně rozsekanej na čtverečky. Michelle je naprosto uchvátná. Příběh je silnej, ale jednotlivé scény a dialogy maj v sobě sílu Ramba a moudrost Gandalfa. (03.07.2009)

Přiznám se, že filmy s problematikou učitel versus žáci alias "krocení divoké zvěře" patřily vždy k mým "srdcovkám". Nebezpečné myšlenky s vynikající Michelle Pfeiffer jsou jedním z nejoblíbenějších. Michelle jsem jak tu mariňačku, tak hlavně tu učitelku docela dost věřil. Hodně zajímavá role i pro George Dzundzu jako dobráckého kolegy a dlouholetého přítele. Zdánlivě nezvladatelná třída se postupem času i díky netradičním učebním metodám začne měnit. Nechybí spousta dramatických a vypjatých situací a na vyváženou i situace úsměvné. A o tom všem poutavým způsobem vypráví tento film. Přes všechny mé pochvaly kvalit mého nejoblíbenějšího filmu z této kategorie "Panu učiteli s láskou" s charismatickým Sidney Poitierem ale nedosahuje. Může to být tím, že film s Poitierem jsem viděl (chronologicky) jako první, zaryl se pořádně hluboko a "následníci" to mají těžší. Anebo je to tím Poitierem ? Nevím, každopádně "Džungle před tabulí" taktéž s Poitierem, ale tentokráte na druhé straně barikády na mne nezapůsobila zdaleka tak silně. (23.08.2017)

S mlíkem na bradě, čerstvě v pracovním procesu, zlákána nadšenou reakcí kolegyně, nedočkavě jsem vyhlížela premiéru "Dangerous Minds" v TV. Den D přišel... a potom jsem marně přemýšlela, čím se tento film lišil od předchozích snímků tohoto typu. Podstatného rozdílu jsem se nedopátrala. Do školy plné sígrů přijde nová učitelka a postupně ty existence rostoucí pro šibenici získá na svou stranu, vlije do nich naději, vědomí vlastní jedinečnosti a světlé budoucnosti. Klišé, klišé, klišé, blá, blá, blá. A pokud jsem si tohle uvědomovala už jako stěží ochmýřené ptáče, ještě plné ideálů a okouzlované kdejakou krávovinou, stěží bych na "Nebezpečné myšlenky" měla lepší názor teď, když je ze mě stará cynická řepa. Jestli bude příležitost, šanci na repete tomu dám, do té doby: 65%. EDIT: Tak se naskytla příležitost k opakovanému sledování a já zjistila, že mě ten film sere. Že mě sere chování studentů - samí arogantní smradi ve stylu "jsme chudí, jsme oběti systému, jsme odepsaní a tak se můžeme chovat jako hovada". A ještě víc mě sralo, jak se jim učitelka podbízela. Holt USA, hlavně na dětičky nezvyšovat hlas, respekt netřeba, ať si dělají, co chtějí... a bohužel už je to i u nás:-(. Strhávám procenta na 55%, zlatý nepřekonatelný "Opus pana Hollanda". (29.03.2010)

V pubertě mě tento film doslova uchvátil, chytil za duši, možná i ovlivnil. S odstupem více než 10 let mě prudce zklamal. Zase ta myšlenka, kdy se bílé učitelce podaří zcela nemožné, oslovit a zkrotit národnostně smíšenou a sociálně slabou třídu. Je jednou z mnoha či jednou z mála? USA opět o sobě podávají falešný obrázek, diskriminují a zase diskriminují. Zákon ulice je víc než zákon psaný. Holý život je víc než středoškolské vzdělání. Samotným teenagerům v celém filmu chybí motivace, jejich inteligenci udusává chudoba ekonomická a emoční. Michelle Pfeiffer z nevědomosti naráží na překážky, než zjistií, že je třeba nějakým způsobem pozitivně oslovit kápa celé třídy, který však ke konci filmu umírá. Mohl žít, kdyby splnil základní pravidlo a to že na dveře ředitele se klepe. On nezaklepal a vešel. Nebyl vyslyšen pro porušení onoho pravidla a možná proto zemřel. Každý má možnost volby, jak deklaruje film. Hudba je asi na celém snímku to nejlepší, Gangstar´s Paradise nemá chybu, stejně tak pouliční taneční přehlídka černošského komparsu. (10.02.2008)