Reklama

Reklama

Zlá krev

(seriál)
Československo, 1986, 8 h 30 min (Minutáž: 66–78 min)

Předloha:

Vladimír Neff (kniha)

Scénář:

Otto Zelenka

Kamera:

Andrej Barla

Hrají:

Jiří Vala, Daniela Kolářová, Vladimír Ráž, Jiřina Jirásková, Václav Postránecký, Dagmar Havlová, Taťjana Medvecká, Bronislav Poloczek, Karel Augusta (více)
(další profese)

Epizody(7)

Obsahy(1)

Závěrečný, pátý díl seriálu Sňatky z rozumu vyvrcholil událostmi kolem slavnostního otevření Národního divadla v roce 1881. Seriál byl natočen v roce 1968 podle prvních dvou dílů románové pentalogie Vladimíra Neffa - Sňatky z rozumu a Císařské fialky. Protože vzbudil velký divácký ohlas, o sedmnáct let později vzniklo na základě dalších románů (Zlá krev a Veselá vdova) jeho pokračování. Tím je sedmidílný seriál Zlá krev, který dějově bezprostředně navazuje rokem 1881 a dále rozvíjí dramatické osudy několika pražských rodin v osmdesátých a devadesátých letech předminulého století. Pod vedením režiséra Františka Filipa uvidíme, jako v předchozím seriálu, Jiřího Valu v postavě stavebního podnikatele Martina Nedobyla, Vladimíra Ráže ztvárňujícího postavu Jana Borna, jeho ženu Hanu v hereckém podání Jiřiny Jiráskové a další známé postavy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (78)

Tosim 

všechny recenze uživatele

Ten hodně velký skok v natáčení je znát a např. Bornův syn působí opravdu směšně - ve čtyřiceti a značně obtloustlý hraje gymnazistu. Navíc románová sága Vladimíra Neffa stejně není pro TV dokončená celá. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Volné pokračování opravdu vynikajících Sňatků z rozumu. Zlá krev je ale bohužel až příliš ideologicky motivovaný seriál, ona ,,myšlenka socialismu" z ní čouhá jako sláma z bot. Nicméně formálně stále jde o vysoký nadstandard předlistopadové seriálové tvorby, vynikající herecké obsazení, skvělá výprava, odpovídající mizanscéna, přesné herecké vedení...vadí jen ten ideologický rozměr. Dost to připomíná zobrazování protifašistického odboje, dle výkladu komunistické propagandy vlastně proti Hitlerovi nebojoval nikdo jiný než komunisté...a Zlá krev vidí protirakouský odboj zrovna tak, Rakousko tady svrhl v podstatě socialismus, žádné jiné vrstvy společnosti než dělníci zjevně pro českou otázku nic neudělaly, kromě salonního tlachání tedy, je to smutné ohýbání pravdy a jde o klasický trik komunistické propagandy, zaměňovat pojmy sociální za socialistický... ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Oproti Sňatkům z rozumu se jedná o mírný kvalitativní krok dolů. To je zapříčiněno mj. i 18letou pauzou. Jiřina Jirásková, která byla v prvním seriálu stará i na starou pannu zde v pětapadesáti hraje novopečenou matku. Ale na druhou stranu je třeba vyslovit tvůrcům dík, že nezměnili starou sestavu a ponechali např. i Míšu (O. Krejča ml.), který se z mladíka stal 40letým gymnazistou. Děj však drží vysokou úroveň, bohužel je vše zatíženo až příliš na sociální otázku a konec vykonstruovaným procesem s Omladinou vyznívá až příliš komunisticky. Stačí vzpomenout zcela poslední větu, kterou vyřkne Václav Postránecký. Hned jsem si vzpomněl na Únor a dobře mi z toho nebylo. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Ježto opravdu často chodím Michalskou ulicí, kde je natočeno mnoho záběrů, každou chvíli myslím na to, jak Prahou kdysi procházeli Nedobyl, Pilát, Pecold, fýzl Kiesel, potřeštěnec Mrva a další. Kotel vznikajících a soupeřících idejí, zápas o národní ideu, socialismus, upadající monarchie versus republikánství a tak dále. Kromě toho přehlídka herectví. Jak jsem napsal u Byl jednou jeden dům, František Filip svými seriály dokázal poutavě provést národními dějinami od časů F. L. Věka až ke druhé světové válce. P. S. Těm, co ohrnují nos nad socialistickou agitací, bych rád připomněl, který stát má dodnes ve státním znaku srp, kladivo a přetržený řetěz osvobozené dělnické třídy, chvíle napětí - ano, je to Rakousko, kde se Pecold zapojil do socialistické agitace. :) ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Sága Neffova rodu neztrácí na kvalitě ani ve svém po letech natáčeném pokračování. Skutečnost, že naše národní emancipace slouží ke zpochybňování celé naší novodobé identity, tento seriál nepoznamenala. Proces postupné degenerace významné části sotva vzniklého národního hnutí a jeho prvních skutečných problémů v rozporuplně vnímaném ideovém, kulturním a hospodářském kontextu je tu zvládnut s odzbrojující přesvědčivou bravurou. Vedle toho vzniká hnutí nové: pokrokáři, mladí, z nichž vyroste jádro prvorepublikové politické exekutivy. Proces s Omladinou i sílící socialistické hnutí, jímž KREV vrcholí, přesně a výstižně postihuje tyto pozoruhodné vzestupy tehdejší české společnosti. Mladší herecká generace, která tu dostala svůj prostor, generace osmdesátých let (Medvecká, Marek Brodský, Martin Zounar, David Vejražka, Vašinka, Pavel Vacek), vesměs svou příležitost dokázala zužitkovat a přesvědčit. Důležitost kontinuity (scénáristická rodina Zelenkových i režie Františka Filipa) se v tomto případě beze zbytku osvědčila, a tak jediné, co ZLÉ KRVI ve srovnání se SŇATKY chybí, je Voskův noblesní komentář a konferování (tehdy ještě ne moderování), jakkoliv i Martin Růžek v rámci daných možností zvládl svůj stručnější part rovněž s viditelnou bravurou. Kvalita se tedy i v tomto případě opět prolnula s profesionalitoutou a prolomena byla i dosavadní nevůle tento celek uvést na DVD nosičích. České televizi to tak víc sluší, doslova jí to jde k její divácké pleti. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

7/7 Již barevné pokračování báječného Neffova seriálu Sňatky z rozumu. Některé příběhy jsou vysloveně slastné, zejména Míša Born na převýchově, mladá Ema Destinová, případně Marie Nedobylová, která uměla německy pomalu lépe, než samotný císař pán či Metoděj Nedobyl a jeho hrdinná smrt za vyšší dobro. Není to tak dokonalé jako ten epický příběh odehrávající se v předvečer otevření Národního divadla, ale i tak je stále se k čemu vracet. Jeden vrchol národního obrození národ nespasil. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Do Sňatků tomu fous chybí, ale stejně se jedná o výborný seriál. A výkon Luďka Munzara patří ke špičce toho, co kdy kdo v seriálu zahrál. Jeho nácek nemůže nechat nikoho na pochybách, proč mladý Born s chutí a radostí poslouchal svého učitele. Ještě štěstí, že členové NSDP nebyli tak přesvědčiví jako Munzar, ukecali by i Ježíše, aby radostně hajloval. ()

eileen 

všechny recenze uživatele

Bohužel toto pokračování už je jen slabý odvar Sňatků z rozumu, velmi poplatné době vzniku, jen samá dělnická agitka, škoda. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Přímé pokračování úspěšných "Sňatků z rozumu" působí vzhledem k téměř 20 letům časového dluhu trošku podivně, přesto je však velmi zdařilým počinem tehdejší normalizační televize ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Již barevné pokračování rozsáhlé Neffovy rodinné ságy se z vlasteneckých salonů zvolna přenáší mezi proletářskou chudinu a jemně rýsuje rodící se dělnické hnutí. Seriál chronologicky pokračuje rokem 1881, kdy otevření Národního divadla znamenalo svého druhu triumf českého živlu v rakousko-uherské monarchii. Český národ ovšem nejen tím prokázal svou svébytnost, schopnost existence, schopnost rozvíjet nejen tradice národní. Prokázal v té době rovněž schopnost ekonomického soupeření s německou buržoazií. Ruku v ruce s rozvojem ekonomiky kráčel také narůstající sociální problém. Jestliže v první části ságy byl tento problém pouze naznačen, osmdesátá a devadesátá léta vtiskla dělnickému hnutí zcela jasný charakter. Neffovo vyprávění tak přirozeně přechází od obou gründerských rodin Bornů a Nedobylů k širšímu společenskému záběru a vykresluje bouřlivou atmosféru konce devatenáctého století. Do popředí se proto dostává Pecoldův věčně revoltující syn Karel i Bornův syn Míša, jehož vývoj patří v rámci literární předlohy i seriálu k nejzajímavějším. Osmnáctiletá pauza, dělící oba seriály, se podepsala - bohužel - na hereckých představitelích. I přesto se vedle zavedených bardů dokázali se stejnou suverenitou prosadit příslušníci mladé a střední herecké generace (Postránecký, Medvecká, Šafránková, Veškrnová, Vízner, Satoranský, Heřmánek, Marek Brodský). Zvláštní postavení zaujímají dvě postavy: fanatický komisař Kiesel Luďka Munzara a udavač Mrva famózního Jiřího Císlera. A jestliže lze dnes KRVI něco vytknout, tak je to záměrná zkreslenost revolučního hnutí, předkládaného jako jediný možný směr, kterým se česká společnost musí v dalších letech ubírat. Tehdy ještě žádný z tzv. socialistů nemohl předvídat únorové události, které se staly naplněním jejich ideálů. Protože i tak ušlechtilé ideály mají své chyby. O tom se český národ přesvědčoval dlouhých čtyřicet let. A právě o tom by mohla být napsána nová sága. Snad někdy. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Úspěšné navázaní na Sňatky z rozumu (a Císařské fialky) se povedlo jak v knižní, tak seriálové podobě. V Zlé krvi sledujeme ještě dramatičtější pokračování osudů podnikatelských rodů Nedobylů, Bornů a lidí kolem nich. Zbouřený dům s několika mrtvými, dramatický soud, postava několikrát zatčeného Karla Pecolda a přesto pořád odhodlaného bojovat za své socialistické cíle, příchod fanatického komisaře Kiesla s pořád silnějšími požadavky, tragický osud mladého Míši Borna končící sebevraždou, silná proměna Martina Nedobyla z úspěšného podnikatele pod vplyvem politické situace na psychicky rozpoloženého člověka a jeho následná krutá smrt,... to je jen zlomek z mnoha pohnutých osudů a událostí odehrávajících se koncem 19.století v Rakousku-Uhersku, které ze Zlé krve vytváří jeden z nejlepších čs.seriálů a to, čemu se říká opravdové drama. Vedle hereckých výkonů "klasiků" Jiřího Valy, Luďka Munzara, Radovana Lukavského, Ilji Racka nebo Jiřiny Jiráskové se tu skvěle prosadili i představitelé mladší generace, např. Václav Postránecký, Bronislav Poloczek, Taťjana Medvecká, Oldřich Vízner, Josef Abrhám, Dagmar Veškrnová nebo jinde nevyužitý Otomar Krejča mladší. Škoda akorát posledních dvou dílů po smrti hlavní postavy M.Nedobyla, natočených podle méně povedeného 4.svazku Neffovy ságy "Veselá vdova" - ty dva díly mi už přijdou trochu zbytečné, navíc s původními Sňatky z rozumu už nemají téměř nic společného. ()

korbitch22 

všechny recenze uživatele

Typický starý dobrý český seroš, plný elitních herců, kvalitní režie, výpravy i kostýmů....ale příběhově to jde prostě mimo mě.To je oldschool i pro naše rodiče.60%. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Jde o pokračování Sňatků z rozumu. Pořád to má skvělou kvalitu, ale pro mne byla první "buržoazní" část o něco zajímavější než tahle spíše "proletářská". Ale i tak je to na české poměry vysoký nadstrandard. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Příběhy již nejsou tak sevřené, rozpětí postav je širší. Jednotlivé díly i nadále mají poněkud úmornou tendenci říci vše, ale herci zvládají své role dokonale, takže i na toto pokračování se dá dobře dívat. ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

Seriálový sequel výborně naznačuje, jak bylo svého času důležité míti Filipa, otřískaného seriálového machra, nejen při práci s hereckou elitou, protože ani v seriálu zkrátka není malých rolí.. Ne, tahle Krev skutečně není vůbec zlá !! ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Vzácný příklad, jak se dá důstojně navázat. Na Sňatky z rozumu to určitě nemá, ale kvalitativně to ve srovnání s nimi určitě není průser. Fakt je, že srovnání boje o českou svébytnost ve Sňatcích a proletářský boj v Krvi dokládá posun v dramaturgii Československé televize, přesto nelze popřít výborné herecké výkony. Nevím proč, ale většinu mých sympatií posbíral Jiří Vala jako tvrdý a nekompromisní podnikatel, v jehož sousedství se další pokusy ve velkých rolích jeví jako ochotničina (Václav Postránecký). Pózu utrápených matek po Světle Svozilové zdařile převzaly Dagmar Veškrnová a Taťána Medvecká. Ovšem jestliže byl Marek Brodský roztomilý tydýt v Rozpuštěném a vypuštěném, kdekoliv jinde opakování této pózy působí směšně. Stejně tak i třicátnice Libuše Šafránková jako –náctiletá Ema Destinnová (což ovšem nepopírá, že na svůj věk vypadala výborně). Jako celek s možností debaty. ()

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Už to není ono - chybí skvostná černobílá i vypravěč Václav Voska. Krom toho to už není vlastenecké, jako byly Sňatky z rozumu, ale silně socialistické. Nad tím se ovšem dá přivřít oko díky znamenitým hercům - za zmínku stojí dokonalý padouch Kiesel v podání Ludvíka Munzara - a Filipově režijnímu vedení. ()

Související novinky

Jiřina Jirásková 1931 - 2013

Jiřina Jirásková 1931 - 2013

07.01.2013

Ve věku 81 let zemřela herečka Jiřina Jirásková. Dlouholetá členka a později i ředitelka Divadla na Vinohradech absolvovala DAMU v roce 1950 a po jedné sezoně v Krajském oblastním divadle Hradec… (více)

Reklama

Reklama