Nadja

Pro mne naprosto kultovní záležitost. V ostravském minikině jsem měl to štěstí, že jsem si hutnou a pomalou atmosféru tohoto filmu užil pěkně na plátně...a se mnou asi tak 3 další lidé v sále :)). Bylo to v době, kdy jsem hltal filmový klub, Lynche, Cronnenberga a další šílence, jejichž filmy se k nám dostávaly velmi zřídka - a internet ještě neumožňoval nekonečné stahování věcí, jež u nás nejsou v distribuci. Dokonalá vyprázdněnost lidí, města, doby...to je to, co na tomto filmu miluji...a forma - vše je dokonale hrubé, neurčité, rozmazané...stejně jako nitra hlavních hrdinů. Tento "upírský" snímek je jako těžké víno...užíváte si jej pomalu, noříte se do něj a až při prázdné láhvi zjistíte, že to, co zpočátku vypadalo nestravitelně, vás naprosto uhranulo. (22.02.2010)

zaujímavý vysoko artový a hlboko nezávislý romantický upírsky príbeh s hororovými prvkami z produkcie davida lyncha (ktorý si tu vystrúha aj cameo) má silný (skoro až nepatričný, pretože je mainstreamový) soundtrack plný dobrých skladieb, zvláštnu ľahko surealistickú atmosféru (alebo sureálno expresionistickú, akoby sme sa nachádzali vo svete, ktorý je bratrancom sveta kabinetu doktora caligariho), veľmi netradične riešenú formálnu stránku (rozkockovaný obraz v pasážach upírčenia), pozoruhodný casting a niekoľko nesmierne vydarených režijných a režisérskych nápadov - nohužiaľ však scenár je akýsi kostrbatý a má niekoľko zásadných chýb; napriek tomu veľmi dobrý film s upírskou tematikou a pozoruhodná adaptácia/variácia/interpretácia (hlavne po genderovej stránke a tak trochu možno aj po freudovskej) draculu, hlavne keď si vezmeme, že v tom istom roku vzniklo interview a dva roky predtým coppola; (19.08.2013)

S těmito Lynchovskými úlety to mám složité - záleží na rozpoložení, s jakým k filmu usedám. U Nadji bohužel očividně nebylo příznivé. Chápu, co se na tom někomu může líbit, mně to dneska vyloženě nesedlo. Scházel mi tu ten nepopsatelný element, kvůli kterému miluju díla, která David sám režíroval, od Mazací hlavy po Mulholland Drive. Přišlo mi to, jako kdyby se Michael Almereyda snažil čarovat bez znalosti kouzelnických zaříkadel. (21.05.2010)

Pro mě bohužel nepochopený film, Nadja je pěkná ženská i film je i dobře zrežírovanej a atmosféra je výborná, ale já celý film nějak nepochopil a celý se to táhlo, některý scény mi přišlo že za nima stojí přímo Lynch, ale necítil jsem to kouzlo. Černobílá barva tomu filmu pomohlo. Nevím jak se k tomuhle filmu vyjádřit. Mě se líbil ale prostě je dost nepochopený hlavně pro mě. Proto musím dát jen 2*. (14.01.2012)

Ač nedokonalý a ne vždy profesionálně působící snímek Nadja jest, přeci jen poutá něčím zajímavým, lehce obskurním. Je tu celá plejáda prazvláštních charakterů, vývoj příběhu (a mnohých dialogů) nese se spíše v duchu béčkových filmů, nechybí špetka humoru, nadsázky, neschází však ani pocta klasickým hororovým vyprávěním a podmanivá černobílá atmosféra. Nadja je upírský trip s kapkami krve, touhy, trochou másla (vtip pro absolventy), především však svérázně vyšperkovaný žánr (nemám ten termín příliš v oblibě, nicméně v lehce "postmoderním" hávu) pod záštitou muže navýsost povolaného: Davida Lynche (coby výkonného producenta). Pro ty, kterým dnes nestéká po bradě mléko a rádi by třešničku na závěr (v opačném případě hrozí průjem), musím zmínit vhodně zakomponovanou hudbu. My Bloody Valentine, Portishead (po poletující, cigaretou obdařené Nadě v doprovodu nekorektně tekoucího času a skladby Strangers šílím)... ne, režisér Almereyda 90s fláky nepohřbil tak, jak je s oblibou pohřbívá např. Gregg Araki (nevhodnou scénou především). A že vám to zní celé jako nesmysl? Nadja je (pro mne osobně) především o kouzlu okamžiku, konkrétních scén, tedy dost možná nic pro vás... │80% (03.05.2011)