Želvy mohou létat
-
Lakposhtha parvaz mikonand
-
Korytnačky môžu lietať
-
Turtles Can Fly
-
I želvy létají
(festivalový název)
Drama / Válečný
Írán / Francie / Irák, 2004, 98 min
Režie:
Bahman GhobadiHrají:
Soran Ebrahim, Avaz Latif, Hiresh Feysal RahmanObsah
-
Všechny války a násilí přinášejí smrt, utrpení a ničí budoucnost. Kdekoliv se lidé na sobě dopouštějí násilí, jsou kolem vždy i bezmocní svědkové a oběti zároveň - děti. Jejich šokující příběhy média nezaznamenají, z bombardérů, tanků a vojenských velínů nejsou vidět. Ony však, pokud přežijí, tyto strašné zkušenosti s sebou nesou do budoucnosti.
Film jednoho z nejpozoruhodnějších íránských režisérů současnosti Bahmana Ghobadího Želvy mohou létat byl natočen v autentickém prostředí kurdského utečeneckého tábora na irácko-tureckých hranicích v roce 2004 a vrací se do období několika týdnů před americkým útokem na Irák. Ghobadí, sám kurdského původu, se rozhodl jej natočit poté, co těsně po skončení americko-irácké války přijel do Bagdádu a stal se osobním svědkem otřesných dětských osudů, které za sebou poslední konflikty zanechaly. "Děti jsou totiž v každé válce jejími prvními oběťmi. Každému to bylo ale úplně jedno. ... Rozhodl jsem se natočit protiválečný film."
Děti, které v Ghobadího filmu vystupují, jsou samozřejmě neherci. Jejich výkony však působí nesmírně autenticky. A ve světě neexistuje režisér, který by dokázal s takovou znalostí a přesvědčivostí odhalit skutečný život obyvatel těchto krajů, známých v západní Evropě jen z populistických hesel, jimiž se ohání světová politika.
Film, který je prvním iráckým filmem natočeným po pádu Saddáma Husajna, viděli diváci rekordních osmdesáti filmových festivalů! A o tom, že Ghobadího nemilosrdná, syrová výpověď zapůsobila po celém světě, svědčí řada čtyřiceti mezinárodních a tří národních cen. (oficiální text distributora) -
V utečeneckém táboře na turecko-irácké hranici, kam se stáhli Kurdové z okolních vesnic, to vře. Všichni čekají, kdy se tu konečně objeví Američané. Ve vyprahlé pustině, kde není téměř žádný rádiový či televizní signál, mají informace cenu zlata kdyby ovšem bylo čím platit. Tady přežívají den za dnem ti nejchudší z chudých. Třináctiletý Kak, přezdívaný Satelit, se stává nepsaným vůdcem skupiny místních dětí, jejichž domovem jsou táborové stany. Většina z nich jsou zmrzačení sirotci, kteří mají paradoxně jedinou možnost, jak si vydělat trochu peněz sbírají a prodávají zbylé nevybuchlé nášlapné miny, jimiž je zdejší oblast doslova zamořená. V táboře se jednoho dne objeví i bratr a sestra z vesnice za kopcem, kteří prožili kruté trauma. Tohle je ta odvrácená tvář války, plná krve, strachu a bolesti, jež dětská srdce proměňují v kámen. (MFF Karlovy Vary)
Komentáře uživatelů k filmu (110)
-
Tosim
Ach, ty dětičky. Jsou to něco jako pejci, co? Jakmile je někam vrazíte, jste automaticky podezírán z podujatosti, když proti nim brojíte. I kdyby vše kolem nich bylo na efekt jako pěst na oko. O válce a umírání, ale studené, jak psí čumák.(25.3.2008)
-
Malarkey
V televizi mě to okamžitě dokázalo zaujmout. Hlavně teda kvůli kulise, která se jen tak nevidí a je zajímavé do ní, alespoň díky filmům, nahlédnout. O to mě překvapilo, že příběh vypráví o partě dětí, kteří se v jistém táboře na Blízkém východu snaží přežít, stůj co stůj. Na takový příběh je to dost silné kafe. Ono vlastně pokaždé, když se ve filmu objeví dětské trápení, tak kvalita jde hodně vysoko. Je to vidět i zde, ale mně na tom něco nesedělo. Sice jsem to dokoukal, ale neměl jsem v očích nic, co by mi dokázalo vylevit alespoň nějaké citové zadostiučinění. Nic. Prostě jsem se do toho jenom zakoukal, a tak nějak bylo znát, že ten film je vlastně o dětech, že jsem to bral tak nějak jako samozřejmost a vůbec mě to nedokázalo nijak zničit. Každopádně jako zajímavost pro Čecha je tohle docela slušná pokoukaná, která určitě nezklame. Filmů s podobnou tématikou skutečně není rozhodně příliš.(28.8.2009)
-
Radek99
Zapomeňte na Babel, film silný a vynikající, jelikož tam, kde Alejandro González Ińárritu ve svém synkretickém podobenství končí, tam někde začíná svůj příběh vyprávět Bahman Ghobadi. Optikou Evropana jen stěží uvěřitelný příběh malých kurdských dětí živících se tím, že sbírají nastražené miny. Děti bez nohou, bez paží, s torzy končetin, děti bez dětství, bez minulosti a hlavně bez budoucnosti. Toužebně čekající na Američany, kteří se symbolicky jen proženou v militárním konvoji kolem... Íránsko-irácký film nefunguje jako složitá metafora či alegorie, vyprávění je sice místy baladické a zvolenou hudbou a mizanscénou mnohdy skutečně připomene Babel, ale v Ghobadiho snímku hovoří především síla obrazu. Syrový, minimálně stylizovaný, rámovaný typickou scenérií blízkovýchodní krajiny. Velkým omylem je chápat tenhle film jako příběh z Iráku. Tohle je totiž příběh z Kurdistánu, příběh národa, který nikam nepatří, příběh národa násilně rozděleného hned do několika států (především ale do Turecka a Íráku) a v mnohém připomínající historické osudy Židů. Saddám Husajn páchal v kurdských vesnicích genocidu, Turci se na své straně hranice nechovali (a nechovají) o nic lépe a Kurdové jsou pomalu ale jistě bídačeni a vybíjeni. Hlavní postava filmu, přirozený vůdce přezdívaný Satelit, je doslova esencí lidskosti a kdybych takovýhle charakter viděl v americkém filmu, asi bych mu neuvěřil. V kontextu absurdního světa válkou a genocidou zbídačeného kurdského světa mi ale vyvstává ve své celistvosti. To je skutečný příběh skutečných lidí, tak jak ho západní média odmítají zachytit. Ve své bolestivosti a syrovosti je totiž mediálně neprodejný. Z tohoto pohledu totiž tahle válka bolí... (jedinou analogií zůstávají dokumenty válečné zpravodajky Petry Procházkové a Jaroslava Štětiny z Čečenska, v domácích médiích však dobře tabuizované...) Podobné filmy: Takhté siah, Lovec draků, Město bohů, Babel(24.12.2007)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $258,578║Tržby Celosvetovo $1,075,553║(21.4.2010)
-
hirnlego
"Come into my arms." největší nechtěná hláška filmu, který mě téměř po celou dobu vyloženě otravoval - scény, kdy se Agrin snaží zabít její malou slepou kouli u nohy jsou sice velmi silné a mají výbornou atmosféru, avšak vzhledem ke zbytku, který byl prostě podáván pro mě až příliš nesympatickým (vlezlým, prvoplánovitým, atp. ...už jen ten název) a jakýkoli spád postrádajícím stylem, to na 3* nevytáhnu asi ani kdybych pak měla zdrhat před pseudoFührerem Satelitem přes minové pole, sry... (objektivně 3,5*, subjektivně silné 2,5*)(26.10.2007)
-
charlosina
Film, u kterého popcorn v ústech zhořkne a pohovka se jeví jako trapný nadstandard. Na mě Bahman Ghobadi zapůsobil, a to silně. Až jsem se zastyděla. // Rozhodně jsem si nepřipadala citově vydíraná. Holt, když tam nejsou kupy krvavých bitek, tak to musí být laciný doják? Já viděla působivý film s dětskými hrdiny v drsném světě politických konfliktů. A jejich dětská, křehká naivita podala nezapomenutelný obraz světa na druhém, na míle (nejen metricky) vzdáleném konci světa.(21.10.2009)
-
Darren
Téměř od začátku až do samého konce jsem se při sledování nacházel ve stavu, kdy už jsem jen čekal na spouštěcí moment, kdy se neudržím a začnu ronit slzy jako želva. Ten moment nakonec nepřišel, ale přesto, za ty různorodé emoce, kdy jsem byl, skoro bych řekl až šťastný, že můžu sledovat příběh takto duševně čistých lidí a zárověň si uvědomoval jejich přetěžký úděl a nezáviděníhodný osud... no prostě mě to sejmulo... a vůbec mi to nepřišlo vypočítavé... Íránská kinematografie mě zatím ani jednou nezklamala...(28.8.2009)
-
StarsFan
Film, který asi nebudete hned chtít vidět znovu. Ale to neznamená, že na něm není cosi mimořádně působivého.(25.6.2009)
-
gudaulin
Inu, nejen želvy mohou létat, tu možnost má každý, kdo aktivuje protipěchotní či protitankovou minu - a že se jich v Ghobadiho snímku objeví nespočetně. Tématicky nesmírně silný film o živoření válečných sirotků v odlehlé části Kurdistánu, kteří se živí sbíráním a zneškodňováním munice a minových polí v okolí místních osad. Kamera bez rozpaků ukazuje chybějící končetiny dětských mrzáků, snímá emoce z tváří dětských naturščiků a v téhle rovině funguje film dokonale. Na druhé straně, s tempem vyprávění a s filmařským přístupem režiséra i s plochým scénářem mám trochu problémy, stejně jako s herectvím většiny zúčastněných. Ano, ten film nevznikal lehce, ale čtvrtou hvězdičku bych mu přidával vážně jen z povinnosti. Celkový dojem: 65 %. Nejcennější je kamera, která zachycuje poválečný marasmus v zemi zasažené krizí.(30.8.2009)
-
Hunt
HUDBA: Hossein Alizadeh(28.12.2007)
-
venus
Želvy umí létat je snímek, který vyrazí dech! Příběh je tak děsivý, že Evropan sledující film pěkně doma v teple nebo v kině v měkkých sedačkách snad ani nemůže uvěřit tomu, co se ve světě děje. Dětské herecké výkony jsou neuvěřitelné; možná že ani hrát nemusely, jen předváděly svůj život. Film ukazuje krutost války, je velmi smutný a určitě pohne i s těmi citově nejotrlejšími.(9.12.2006)
-
_Berunka_
Snímek, díky kterému si vážím svého „písečku“. Syrová ukázka toho, že může být setsakramentsky hůř. Vidíme děti bez rodičů těžko se vyrovnávající z jejich ztráty. Sirotky, z nichž jen malé procento nepřišlo o nějakou tu končetinu. Ti, kteří musí pod vedením chlapce přezdívaného Satelit sbírat nášlapné miny, což tvoří jejich jedinou obživu a vystavovat se tak každodennímu nebezpečí. Jsme zavedeni do míst, kde děti obstarávají práci za dospělé, předčasně dospívají a jejich dětsví je nenávratně odváto. Do žil je nám městnána krutá realita, která není nijak příjemná. Jsme v zemi, kde je vysoká cenzura a cena informací je nevyčíslitelná....Na trzích se místo chleba a jiných obvyklých potravin prodávají zbraně viděné v rukou dětí častěji než-li hračka. Objevuje se zde dívka se sebevražednými sklony, kdy mi při vzpomínkách na krutost vojáků doslova naskakuje husí kůže. Při scéně, v níž se Satelit pokouší zachránit malého chlapce před nášlapnou minou, mi v žilách tuhne krev. Obyvatelům nezbývá nic, než naděje, jenže po příchodu amerických vojsk záhy zjistí, že se nic nezmění.(1.3.2008)
-
paascha
Zlatá Praha:-)(5.8.2010)
-
Legas
Mimořádně silný příběh z minových polí, vyprávěný prostřednictvím dětí s dospěláckým postojem k životu - bohužel jim ani nic jiného nezbývá. Moc se mi líbila ústřední postava chlapce s příznačnou přezdívkou Satelit, který nejen že zařizoval kontakt se světem, respektive s válkou, ale v podstatě řídil celý uprchlický tábor. Zatímco Satelit poskytuje filmu humorné odlehčení, lez snad říct i nadhled, pak jeho vysněná dívka se svým bratrem a dítětem plní ve filmu tu tragičtější rovinu.(24.3.2008)
-
WANDRWALL
Jedni kladou nášlapné bomby, které jiní vyrábějí, a spokojeně si pak svých výdělků užívají v teple svých domovů, dál se o to co vyrovili nezajímají. Vojáci nakladou "nášlapáky" pracně tam, kde je zase pracně sbírají tamní, aby si vydělali nějaký ten peníz za prodání je těm, co je ještě budou potřebovat. Nejen na Turecko-iránské hranici mají informace cenu zlata! Ještě že mají v utečenských táborech naději, že jim Američané pomohou, ale pokud nemají ropu, tak jim zase Američani nemohou nabídnout solidární akci - "Ropa za potraviny!". ***Kurdové jsou na Zemi nejpočetnější etnikum, které nemá vlastní stát. (1.10.2010.)(1.10.2010)
-
swamp
Dosti dokumentární snímek, ne formou, ale obsahem. Emocionálně nabité, o 'hereckých výkonech' dětí nemá téměř cenu se zmiňovat, vůbec se o nic nesnaží, zkrátka žijí. Celý ten svět je až moc reálný, bylo mi z toho nedobře a zamyšleně..(3.4.2008)
-
Slarque
Satelit je kluk, který mi velmi rychle začal lézt na nervy. Ale není těžké pochopit, že v daných podmínkách se choval naprosto logicky a pokud chtěl přežít, nemohl se projevovat jako žák nedělní školy. Mezi většinou zmrzačenými dětmi se stal samozvaným vůdcem, kterého ovšem poslouchali i dospělí. Bravurní neherecké výkony a suverénní režie netriviálního příběhu s odskoky mimo běžnou realitu.(18.3.2008)
-
Ivoshek
Je to smutný film o smutných osudech, který má několik opravdu velice silných scén. Třeba týrání toho prťouse mi bylo fakt fyzicky nepříjemné. Mezi těmihle scénami je ale strašně moc nudy, kdy se spolu neustále místní Arabové baví o nesmyslech. Abych řekl pravdu, vydržel jsem to asi do půlky, pak jsem skočil na pár scén ke konci, abych věděl, jak to s hrdiny dopadne (a teda uznávám, že konce stojí za to, protože je hodně krutej).(3.5.2012)
-
Xeelee
Mě do tohoto jinak drsně realistického snímku naprosto nezapadají nadpřirozené schopnosti Kaka a strašně mi to vadilo. Jinak to byl velmi silný zážitek.(3.1.2009)
-
rawen
Smutné... Nemám k tomu co víc dodat. Tohle slovo to asi vystihuje nejlépe. PS: snad ještě něco - nesouhlasím s názory, že dětští herci v tomto filmu vydírají diváka... 8/10(29.11.2008)
