Harry Potter a Fénixův řád

Jedinou cestou je vzpoura... A to pořádná. David Yates se ukázal býti hrdinou, jako vystřiženým z nejlepších zástupců Brumbálovy armády, když dokázal, navzdory všem výtkám vůči jeho televizním kořenům a posléze televiznímu looku prvních obrázku a teaseru, vytvořit téměř dokonalou potterovskou adaptaci. Stejně jako je v knižní podobě Fénixův řád mým nejmilejším dílem, stalo se tak i na celuloidu. Nový scénárista Goldenberg (pro kterého byl Fénix bohužel jen jedinou potterovskou zkušeností) piplá každou scénu tak, aby se klidně i odklonila od předlohy, ale aby nenarušila jejího ducha. Navíc bradavická atmosféra zhoustla přesně podle mých představ. Yates násobí každý náznak deprese a Umbridgeovou mění z nepříjemné v nesnesitelnou a z nesnesitelné na naprostou nemesis celých Bradavic. Brumbál pak získává auru nejmocnějšího žijícího kouzelníka a jeho finální souboj s Voldemortem bere dech, stejně jako překvapivě přehledně zpracovaná mytologie kolem věštby, propojení obou kouzelnických protipólů a dokonce se dostalo i na mou nejoblíbenější knižní část se Snapeovou vzpomínkou. Těším se na Prince o to víc, že Yates se bude moci rozjet z jistější pozice. Viteály čekají s otevřenou náručí. (15.08.2007)

Pokud u předchozích dvou dílů platilo, že by si zasloužily dva filmy, tak Fénixův řád by potřeboval hned tři. Předloha mající skoro 800 stran tentokrát nestojí ani tak na prezentaci další kupy nápadů Rowlingové, ale především na rozmáchlé mytologické lince a vztahových peripetiích už tak velkého množství postav, ke kterým tady navíc přibudou další. Většina z nich logicky nedostane tolik prostoru, kolik by si zasloužily. Jedinou výjimkou je dokonale slizká Umbridgeová. Yatesovi se alespoň podařilo obsadit další tři důležité ženské postavy. Ujetá Nymphadora, ďábelská Bellatrix a hlavně naprosto božská Lenka jsou však pro příběh důležitější rozhodně víc, než jak to naznačuje film. Konečně je zde vidět herecký vzestup ústředního tria. Už nejsou jen dětská prkna, ale teenageři se slušným potenciálem. Film jako samostatný celek funguje a do této chvíle ho překonal pouze Vězeň z Azkabanu. Čtenáři ale ví, jak moc to muselo být oproti předloze osekané, což je škoda. Hlavní důvod, proč nejdu s hodnocením výš, je však akční finále. V knize jde spíše o komorní a zároveň atmosférickou bombu. Ve filmu navíc vrcholí těžce nezvládnutým soubojem Bellatrix a Siriuse. (19.07.2015)

Zatím nejdelší kniha série získala ten zatím nejkraší film a, světe div se, spolu s Vězněm z Azkabanu taky nejlepší. Přestože logicky muselo dojít k největšímu krácení děje oproti předloze i škrtání postav, stalo se tak víc než citlivě a uctivě. Navíc film má od prvního obrázku po konec takový spád, že vás ani nenechá vůbec přemýšlet o tom, že tohle přeci bylo v knize jinak a kam se poděla vaše oblíbená epizodní postava. Fénixův řád opravdu pořádně potemněl, jak příběhově, tak vizuálně a ze série více či méně rodinných filmů udělal definitivně regulérní fantasy thriller. David Yates nejenže dokázal určit nový směr (tohle už opravdu není pro malé děti) a styl celé kouzelnické říše, ale navíc pod jeho vedením všichni mladí herci podávají nejpřesvědčivější výkony, přestože zejména u Harryho šlo určitě i o zatím nejěžší part. Přes dvě hodiny dlouhý, nabitý a velmi silný film. (30.11.2007)

Druhý nejlepší film série, jedničkou je Vězeň z Azkabanu - to jsem tvrdila bezprostředně po vzniku, teď už si tím nejsem zase tak jistá. Konečně alespoň nějaká atmosféra, ačkoliv film obsahuje několik trapných momentů. Například scéna Harryho líbání s Cho vyložene sklouzává k nechtěné parodii, stejně jako následný rozhovor o ní. Jako jsem si dřív myslela, že Emma a Rupert hrají líp než Daniel, nyní o tom rovněž začínám pochybovat. Herecké výkony sice mdlé i od ostřílených hráčů, což je asi způsobeno tím, že jsou zatlačeni do pozadí. Helena, Jason nebo Alan pořád drží laťku. Herecký ohňostroj Michaela Gambona propukne plně až v Princi dvojí krve, ale dost zřejmý je už zde. (09.01.2008)

„Nejde o to, čo máte spoločné, ale o to, v čom ste odlišní.“ Ako fanúšik filmových potteroviek sa na každú ďalšiu teším, pretože neznamená len viac trikov a temnej atmosféry, ale predovšetkým toho, čo potterovkám mnohí vyčítajú: seriálovosť. Ak si niekto pozrie Kameň mudrcov a potom až Fénixov rád, ťažko môže čakať, že pochopí vzťahy, zvraty atď. Ale to je údel mnohých pokračovaní a vulgárne poviem, že piaty diel bez znalosti tretieho si pozrie len blbec. Ja sa v Harryho filmovom svete orientujem a jeho seriálovosť mi naopak absolútne vyhovuje. Fénixov rád nie je dokonalý. Je zbytočne dlhý. Miestami je až úsmevné, ako sa scenárista snažil do deja aspoň do dvoch scénok zakomponovať cameo postavy z predchádzajúcich filmov, hoci sa sem nehodila. Na strane druhej, aj to je vec, ktorá mi skôr vyhovuje, než aby ma znechucovala. Vidieť v jednej izbe pokope autority ako Brendan Gleeson, Gary Oldman a David Thewlis, bol pre mňa pohľad na nezaplatenie. Slabý je tentokrát nový prírastok do učiteľského zboru, ktorý sa na Branagha, Thewlisa a Gleesona z minulých ročníkov nechytá. Ale aj tak super potterovka. Gleeson je skvelý aj tu, ale faktom je, že Moodyho hrá de facto prvý raz v podstate až tu (bez spoilerov sa o tom nedá baviť). (20.01.2008)