poster

Waterloo (TV film)

Drama / Historický / Životopisný

Československo, 1967, 99 min

  • Aky
    *****

    Skvělá realizace Šotolova textu. S minimálními prostředky, prakticky v jednom prostředí se předvádí hluboké dramatické drama, jak se patří. Samozřejmě také díky vynikajícím pánům hercům.(17.10.2010)

  • D.Moore
    ****

    "Každá bitva se dá prohrát." - "Každá ne." - "Jaká ne?" - "Ta, která se nekoná." Natočit hodinu a čtyřicet dlouho konverzačku, ze které člověk po celou dobu takřka nespustí oči, to bylo umění, jímž naši staří dobří mistři vládli. Waterloo se podařilo, Rudolf Hrušínský (zase) zazářil... No a sledovat tu úžasnou plejádu výborně obsazených herců ve vedlejších rolích, kteří postupně jen tak mimochodem přicházejí na scénu a přibývají do děje (část s Františkem Smolíkem nemá nejmenší chybu), to bylo velké potěšení. Ocenil jsem i scénář, který diváka neznalého historických souvislostí postupně seznámí s tím nejdůležitějším, a diváka znalého (příliš) neurazí tím, jak některá fakta zjednodušuje. Ovšem poslední zbytečnou, evidentně pro efekt a údernou pointu psanou větu, která z Napoleona udělá naprostého idiota, jenž ani neví, u které vesnice se připravuje na bitvu, odpustit nemůžu.(17.11.2011)

  • Pohrobek
    ****

    Že to dávali kvůli Kačírkové chápu, ale tady je bez milosti přebita neuvěřitelně autentickým Hrušínským, jemuž postava Napoleona sedla doslova jako ulitá. Z historického hlediska sice čirá spekulace, místy i fabulace, ale jako psychologická a dramatická podívaná strhující.(14.3.2005)

  • Marthos
    *****

    "Přežil jste sám sebe, můj císaři." Nahlížet na jednu z největších ikon světového moderního vojenství, která za svůj nedlouhý život svedla více bitev než Alexander Makedonský, bychom dnes měli spíše s respektem a obdivem, neboť zůstává nepopiratelnou historickou skutečností, že Francie v době Bonaparteho vlády patřila k rozhodujícím velmocím evropského kontinentu. Bělkova komorní inscenace nás zavádí do osudné noci před klíčovou bitvou u Waterloo, během které dochází k prudké výměně názorů mezi neústupným císařem a jeho maršály. Jediná noc, jediná místnost, jediné rozhodnutí. Tam, kde Šotolova hra ztrácí na výrazu, nastupuje plejáda vynikajících hereckých person v čele s excelujícím Rudolfem Hrušínským, který Napoleona pojal coby neurotického despotu, udílejícího nesmyslné rozkazy a požadavky (v tomto směru se interpretace skutečně blíží zkázonosnému obrazu posledních dní Adolfa Hitlera v jeho berlínském podzemí na konci druhé světové války), na druhé straně ale velice přesně si uvědomujícího svůj nezadržitelný mocenský pád. Typově přesné kontrastní figury v podání Lukavského, Smolíka, Štěpánka, Adamíry, Munzara, Kačírkové a dalších vytvářejí precizní zázemí pro Hrušínského mistrovské sólo, bez kterých by bylo takřka nemyslitelné. Polemizovat o historické věrnosti prezentovaných dialogů a situací nemá de facto význam, protože každá fabulace obyčejně vychází z oficiálních zdrojů čili osobně bych Šotolův text vnímal jako jednu z možných (a přípustných) verzí Napoleonova fiaska. Co nám však zůstává prostřednictvím televizní kamery navždy uchováno, je nenahraditelné herecké mistrovství zúčastněných velikánů. A v tom bezpochyby tkví konstantní hodnota.(23.10.2010)

  • Snorlax
    *****

    Zajímavě napsaná Šotolova hra přesunuje Josepha Fouchého noc pře bitvou přímo za Napoleonem. A já Lukavkému věřím, že přijel, a chápu, proč přijel. Jenže pak narazil na betonovou zeď, překážku postavenou z ega a charismatu Bonaparta. Hrušínského Napoleon je tak silná osobnost, že v jeho přítomnosti hrají skvěle i knoty svíček, ani dřevo v krbu si nedovolí hořet jinak, než si přeje PÁN.(21.2.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace