poster

Waterloo (TV film)

Drama / Historický / Životopisný

Československo, 1967, 99 min

  • COF_666
    *****

    Jenom dvě slova - Rudolf Hrušínský.......!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!(17.10.2010)

  • Aky
    *****

    Skvělá realizace Šotolova textu. S minimálními prostředky, prakticky v jednom prostředí se předvádí hluboké dramatické drama, jak se patří. Samozřejmě také díky vynikajícím pánům hercům.(17.10.2010)

  • rt12
    *****

    Vůbec neřeším, jestli jsou kulisy z papundeklu nebo z dřevotřísky, o to přece nejde. Jde především o skvostné dialogy, které získávají na hodnotě o to víc, když si uvědomím rok vzniku. Většina národa zvedala hlavu a uvědomovala si absurditu žití v nesvobodné diktaturské době. A z obrazovky najednou prýští slova o svobodě a nesvobodě, tyranství a tyranech, vymyšlených procesech a nevinných jdoucích na smrt. O tom, že se nedá a hlavně nechce žít pod vojenskou botou. Vše je korunováno vynikajícími hereckými výkony. Pan Bělka opět šáhl po dobrém scénáři a opět nezklamal. Vlastně si uvědomuji, jak jsem vůči němu nespravedlivá, že ho nemám v oblíbených režisérech.(23.3.2015)

  • Marthos
    *****

    Přežil jste sám sebe, císaři. Pohlížet na jednu z největších ikon světového moderního vojenství, která za svůj nedlouhý život svedla více bitev než Alexander Makedonský, bychom dnes měli spíše s respektem a obdivem, neboť zůstává nepopiratelnou historickou skutečností, že Francie v době Bonaparteho vlády patřila k rozhodujícím velmocím evropského kontinentu. Bělkova komorní inscenace nás zavádí do osudné noci před klíčovou bitvou u Waterloo, během které dochází k prudké výměně názorů mezi neústupným císařem a jeho maršály. Jediná noc, jediná místnost, jediné rozhodnutí. Tam, kde Šotolova hra ztrácí na výrazu, nastupuje plejáda vynikajících hereckých person v čele s excelujícím Rudolfem Hrušínským, který Napoleona pojal coby neurotického despotu, udílejícího nesmyslné rozkazy a požadavky (v tomto směru se interpretace skutečně blíží zkázonosnému obrazu posledních dní Adolfa Hitlera v jeho berlínském podzemí na konci druhé světové války), na druhé straně ale velice přesně si uvědomujícího svůj nezadržitelný mocenský pád. Plejáda nejvýraznějších představitelů tehdejší herecké Thálie (Štěpánek, Smolík, Lukavský, Adamíra, Munzar, Kačírková...) vytváří mimo precizního zázemí pro Hrušínského mistrovské sólo také zajímavé, veskrze samostatné postavy, ostře kontrastující s právě probíhajícími událostmi kolem diktátorského císaře. Polemizovat o historické hodnověrnosti zde vyřčených slov nemá příliš velký význam, protože každá umělecká fabulace obyčejně vychází z oficiálních zdrojů; Šotolův text lze tedy vnímat jako jednu z možných (a ne zcela nereálných) verzí Napoleonova definitivního fiaska. Trvalým a vlastně mnohem cennějším odkazem této pozoruhodné černobílé televizní inscenace je defilé vynikajících hereckých osobností, skutečných velikánů své doby. Neokázalá okázalost, to je ten pravý kumšt.(23.10.2010)

  • D.Moore
    ****

    "Každá bitva se dá prohrát." - "Každá ne." - "Jaká ne?" - "Ta, která se nekoná." Natočit hodinu a čtyřicet dlouho konverzačku, ze které člověk po celou dobu takřka nespustí oči, to bylo umění, jímž naši staří dobří mistři vládli. Waterloo se podařilo, Rudolf Hrušínský (zase) zazářil... No a sledovat tu úžasnou plejádu výborně obsazených herců ve vedlejších rolích, kteří postupně jen tak mimochodem přicházejí na scénu a přibývají do děje (část s Františkem Smolíkem nemá nejmenší chybu), to bylo velké potěšení. Ocenil jsem i scénář, který diváka neznalého historických souvislostí postupně seznámí s tím nejdůležitějším, a diváka znalého (příliš) neurazí tím, jak některá fakta zjednodušuje. Ovšem poslední zbytečnou, evidentně pro efekt a údernou pointu psanou větu, která z Napoleona udělá naprostého idiota, jenž ani neví, u které vesnice se připravuje na bitvu, odpustit nemůžu.(17.11.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace