poster

Skafandr a motýl

  • Francie

    Scaphandre et le papillon, Le

  • slovenský

    Skafander a motýľ

  • anglický

    Diving Bell and the Butterfly, The

Drama / Životopisný

Francie / USA, 2007, 107 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JANARYBA
    ****

    Každému se může stát, že se během několika minut octne z "kabrioletu ve skafandru". Tady bylo štěstí v neštěstí, že ještě k tomu nezabil vlastního syna. Kdyby se však něco takového stalo méně významné osobnosti, tak by následná péče asi vypadala úplně jinak... Ale každopádně si člověk těžko představí něco ještě strašnějšího, než být totálně paralyzován a přitom aby mu mozek pracoval na 100 % - snad jedině, že by k tomu ještě neviděl...Smrt byla happyend.(5.10.2008)

  • RHK
    ****

    Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Působivé drama o tragédii jménem totální bezmocnost, které se všichni bojíme, ale někteří přesto dožijeme. Tak jako hlavní hrdina novinář Jean-Do, který po mozkové příhodě už ovládá jen jedno oko a jedno oční víčko, k tomu ještě své vzpomínky a svou fantazii. Fascinující a zároveň krutá pravda o ztrátě téměř všeho, o myšlenkách jednoho pacienta v totální péči okolí a o světě vnímaném jeho pohledem, jeho duší motýla. Trailer: http://www.csfd.cz/film/197198-skafandr-a-motyl-scaphandre-et-le-papillon-le/videa/(17.4.2009)

  • AngelAngie
    ****

    Neskutečně zajímavý a originální námět a zpracování. Místami mě až napadla myšlenka, že tvůrci filmu Awake trošičku opisovali. Jistě, nejedná se o totéž, ale přeci je tam mírná spojitost. Když jsem si film pustila, myslela jsem, že kamera taková bude jen prvních pár minut, jak já jsem se zmýlila .. :) A jsem za to ráda. Tohle byla opravdu velmi výjimečná a poutavá podívaná, která mě celou hodinu a třičtvrtě držela a nepustila. Dvě řečové terapeutky byly nádherným zpestřením, myslím, že to do oné situace opravdu pasovalo - naprostá bezmoc a před očima máte takovou krásu, nemůžete nic než jen mrkat a zírat. A možná i zdravý člověk by se na nic jiného nezmohl .. :) To, že Francouzi umí točit i vynikající snímky a nejen bláznivé komedie ví každý, kdo vyhledává snímky kvalitní a trošičku vymykající se mainstreamu, takže není ani potřeba dál vychvalovat. Tohle je prostě úžasný snímek a kdo jej neviděl, tak bych ho vřele doporučovala, snad už pro ten nápad .. nechtěla bych takhle dopadnout, opravdu ne, člověk musí být opravdu silný, aby tohle zvládl, přiznám se, že já bych asi nebyla. // Viděno 3x...(18.9.2008)

  • gudaulin
    ****

    Nemá smysl si nic předstírat ohledně faktu, že vysoké hodnocení snímku úzce souvisí se silným námětem a tématem, které přímo volá po tom, aby člověk s postiženým hlavním hrdinou soucítil a své sympatie přetavil do maximálně pozitivního hodnocení. Na druhou stranu ale nechápu kritické hlasy, které tvrdí, že film je nudný, stereotypní a zdaleka nevyčerpává své možnosti. Je nutné si uvědomit, že pojednává o ničem menším než o lidské duši uvězněné v ochrnutém těle a jediná možnost komunikace hlavního hrdiny je prostřednictvím očních víček. To máte potom paletu vyjadřovacích možností zatraceně omezenou. Osobně si myslím, že se s tím scénárista a režisér poprali na výtečnou. Samozřejmě Nedotknutelní jsou mnohem zábavnější, Hlas moře dramaticky vyhrocenější, Uvnitř tančím optimističtější, ale Schnabelův film je silný, přemýšlivý a hluboce lidský, když přitom nikdy nesklouzává do roviny laciného sentimentu - a že by se přitom spoustu možností našlo. Důstojný zástupce skupiny snímků o postižených a jejich boji s nemocí, se sebou samým i s okolím. Celkový dojem: 80 %.(18.9.2012)

  • Radek99
    *****

    Nádherný a hluboce lidský film amerického režiséra a známého postexpresionistického malíře Juliana Schnabela, který pregnantně hledá a vymezuje hranice lidského - to, co nás dělá člověkem, není tělo, nýbrž naše vůle a mysl. Příběh o totálně paralyzovaném člověku (hodně podobný Amenábarově neméně vynikajícímu Hlasu moře), jehož jediným tělesným pohybem je pohyb víčka levého oka, což je také jediný komunikační kanál, který mu v komunikaci s okolním světem zbývá... Schnabel (v němž se nezapře umělecké malířské cítění) spolu s geniálním kameramanem Januszem Kaminskym (jeho kamera je snad největším kladem filmu) začínají v experimentální rovině v podobě First Person pohledu kamery, kterou k mé nemalé úlevě přeci jen po čase opouštějí a nabídnou divákovi klasický vyprávěcí postup s častými retrospektivními vstupy a vrcholně zajímavými fantazijními intermezzy, které z tohoto filmu dělají skutečně neotřelé dílo. Trochu mi vadila občasná doslovná popisnost v metaforické rovině, záběry na člověka uvězněného ve skafandru byly až příliš čitelné, v kontextu názvu filmu jsou ale pochopitelné... Několikrát mne napadlo (možná i díky té koprodukci Francie + USA), že tenhle film je vlastně sémantickým pokračováním Moorovo Sicka - jde o naplnění charitativního rozměru naší nadstandardně bohaté společnosti, která díky svým obrovským zdrojům může a musí uskutečňovat ten ,,luxus" udržovat při životě člověka již téměř klinicky mrtvého, k čemuž neváhá na plný úvazek zaměstnat tým špičkových odborníků - tahle tendence jde vlastně přesně proti premisám kapitalismu, které nejsou se široce sociálním zdravotnickým systémem právě moc kompatibilní (jak na to poukázal třeba právě Moore). Sociální ekonomické a politické modely jsou důležité...a to nejen kvůli tomu, že díky nim mohla vzniknout jak původní literární předloha, tak i tenhle nádherný a bolestně smutný film... Podobné filmy: Hlas moře, Uvnitř tančím, Moje levá noha(7.3.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace